Od roku 1987 se každoročně 31. května na popud Světové zdravotnické organizace slaví Světový den bez tabáku. Roční úmrtnost na následky kouření, jež se pohybuje okolo 5 a půl milionů lidí, je celosvětově příliš vysokým číslem, můžeme hovořit až o tabákové epidemii. Proto je tak důležité věnovat se dostatečné prevenci, která by dokázala tento trend zvrátit.
Je poměrně malá, a přesto se v ní ukrývá na 5 000 zdraví škodlivých látek - mimo jiné dehet, kadmium nebo nikotin. Zvláště nikotin je nebezpečný, protože právě on stojí za závislostí na cigaretách a kouření. Nebezpečné je ovšem i tzv. pasivní kouření, kdy člověk sám být kuřákem ani nemusí. Stačí, když se v zakouřeném prostředí pohybuje a nese si také následky z dýchání zakouřeného vzduchu. I na pasivní kuřáctví lze bohužel umřít.
Kouření je závislostí, jíž se velice těžko lze zbavit. Nestačí si večer říct, že od zítřejšího rána už člověk kouřit nebude. Na návykové látce nikotinu vzniká psychická i fyzická závislost podobná té, když se užívají tvrdé drogy. Proto i odvykání kouření je zdlouhavým procesem. Určitou motivací pro závislé může být i to, že kouření způsobuje řadu chorob - přes infarkt, mozkovou mrtvici, uzavírání tepen na nohách, obstrukční chorobu plic až po rakovinu. Polovina kuřáků na následky kouření zemře, a to v průměru až o 15 let dříve, než kdyby se kouření vyhýbali.
Ještě v 19. století a na počátku 20. století se na kouření pohlíželo z hlediska společenské prestiže. Ten, kdo kouřil, stál obvykle na společenském žebříčku výše. Tehdy však nebyly známé negativní účinky kouření na lidský organismu. S jejich objevem přichází na řadu osvětové kampaně, jež mají jediný cíl - kouření co nejvíce omezit. I v naší republice máme poměrně přísný zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, jenž od 31. května 2017 přikazuje úplný zákaz kouření v hospodách i restauracích. Zároveň v mnoha městech v České republice platí zákaz kouření na zastávkách městské hromadné dopravy. Je to dobře, nebo špatně? Řada kuřáků se z prostředí restaurací přesunula ven před jejich hlavní vchod a tam v kouření pokračují vesele dále.
Je tedy více než zřejmé, že s kuřáctvím jsou spojené zvýšené náklady na zdravotní péči, kterou kuřáci potřebují, když onemocní. Současně je kouření i finančně nákladným zlozvykem, kdy se uvádí, že jeden kuřák za svůj život prokouří nový automobil. Není tedy vůbec od věci věnovat alespoň jeden den v roce tomu, že kuřák svoji nezbytnou cigaretu odloží a zkusí vdechovat kouřem neotrávený čistý vzduch v přírodě. Světový den bez tabáku má svůj velký význam.