Z českých obcí každoročně mizí malé obchody. Jen za minulý rok jich bylo zavřeno přes 500. Netýká se to jen nezávislých provozovatelů, podléhají i podnikatelé zapojení do některé z maloobchodních sítí. Trend zanikání malých obchodů zrychlil tempo.
V roce 2016 zaniklo v České republice 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím o velikosti do 50 metrů čtverečních. Minulý rok zavřelo přes 500 venkovských prodejen.
Důvodů, proč prodejny v takovém množství zavírají, je několik. Obchody jsou čím dál tím méně navštěvované a tržby nedostatečné. Lidé často dávají přednost velkým řetězcům, které pronikají do stále menších sídel, nebo nakupují cestou domů z práce, do které musí dojíždět.
Nová administrativní řešení, zavedená současnou vládou, jako například elektronická evidence tržeb nebo kontrolní hlášení, také způsobila krach řady obchodů a hospod. Závažným problémem je i neustálý nárůst minimální mzdy, čímž je řada prodavaček nucena opustit svá místa.
Vesnické obchody chybí nejen starším obyvatelům, ale i turistům. Lidé na vesnicích, kde se pěstuje většina zemědělských surovin pro potravinářský průmysl, tak paradoxně musí stále častěji jezdit kupovat potraviny do měst. A ti, kteří jsou bez auta, prakticky nemají možnost, kde nakoupit.
Obchod je místem nejen pro nákup, ale i určitým komunitním centrem, kde se lidé setkávají. Stejně tak jako hospoda, pošta či škola. Vesnická soudržnost tak bez prodejny potravin pomalu mizí.
Stát se už delší dobu snaží problém řešit a připravuje různé formy podpory pro malé podnikatele či živnostníky z odlehlých oblastí. Komplexní státní dotační podpora, která by problém vymírajícího venkova řešila, ale v podstatě neexistuje.
Vesnické prodejny přitom mají význam pro 26 procent obyvatel České republiky, kteří žijí v malých obcích. Jejich úbytkem nejsou nadšeni ani ekonomové, protože mizí i pracovní příležitosti.