Velikonoce našich prababiček: Co se jedlo na Velikonoce před 100 lety?
Chcete vědět, co se jedlo na Velikonoce před 100 lety? Kromě tradičních pokrmů připravovaly naše prababičky dnes už zapomenutá jídla, která bychom možná ani neochutnali. Inspirovali jsme se v kuchařce Mladá hospodyňka od Anny Drůbkové z roku 1913, kde najdete recepty na velikonoční menu od Zeleného čtvrtku až po Boží hod Velikonoční. Ochutnali byste něco?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Co nesmělo chybět na Zelený čtvrtek?
Podle tradice se na Zelený čtvrtek má jíst něco zeleného. Naše prababičky to poctivě dodržovaly. Jak tedy vypadalo menu na tento den v roce 1913?
Svarba nebo žabí stehýnka
Jedním z hlavních chodů byly na Zelený čtvrtek zapečené vaječné omelety se špenátem. Kromě špenátu se často jedla i jídla z hrachu, z něhož naše prababičky vařily třeba svarbu. Šlo v podstatě o uvařený hrách a kroupy, které se vrstvily na sebe a jednotlivé vrstvy se polévaly rozpuštěným máslem a posypávaly osmaženou cibulkou. Zelený hrášek byl také přílohou k jednomu (u nás) netradičnímu jídlu – ke smaženým žabím stehýnkům.
Hrachová polévka
Hrachová polévka je krémová, hustá, voňavá a sytá, je tedy vhodná do chladných zimních dnů. Tato polévka je také jednou z možností, která může předcházet hlavnímu štědrovečernímu chodu.
Menu na Velký pátek
Na Velký pátek jedly naše prababičky rybí nebo hrachovou polévku. Nezbytnou součástí jídelníčku byla vejce. Jako hlavní chod se podávala buď sázená vejce nebo kadeřenky. Můžeme je přirovnat k vaječné omeletě, do které se přidávaly ančovičky, petrželka a osmažená cibulka. Po usmažení se omeleta smotala a mohla být podávána i jako příloha ke špenátu nebo čočce.
Domácí nudle se syrečky
Nesmíme zapomenout ani na maštěné nudle domácí výroby. Hospodyně uvařené těstoviny omastily máslem a posypaly strouhanými syrečky nebo osmaženou houskou.
Jidášky a čokoládový mouřenín
Nechyběla ani sladká jídla. Mezi ně patřily třeba jidáše s medem. Nešlo ovšem o tradiční recept z kynutého těsta. Tyto jidášky se vykrajovaly z máslového těsta a po upečení je hospodyně potíraly medem. Kromě jidášků naše prababičky pekly i mouřenín – čokoládový nákyp, který se jedl s meruňkovou pěnou.
MaximT / Shutterstock
Jaký byl jídelníček na Bílou sobotu?
Protože Velikonoce jsou svátky jara, nemohla chybět polévka z jarní zeleniny. Dávala se do ní na kostičky nakrájená mrkev, celer, petržel a chřest. K polévce jste ještě dostali osmaženou housku.
Rybí ragú s račími ocásky
K Bílé sobotě patřily podle kuchařky Anny Drůbkové také jídla z ryb. Kromě klasiky v podobě smažené ryby s křenem jste mohli ochutnat také paštičky z máslového těsta. Ty byly nadívané „sekanou“ ze štiky nebo kapra. Tato rybí nádivka se ještě ochucovala ančovičkami. Oblíbené bylo i rybí ragú. To se připravovalo z kapra, štiky, račích ocásků, hub, chřestu a květáku.
Jidáše z kynutého těsta
Jidáše z kynutého těsta patří mezi tradiční dobroty, které naše babičky pekly na Velikonoce. Připravují se i jedí na Zelený čtvrtek a svým tvarem připomínají provaz, na kterém se oběsil Jidáš, zrádce Ježíše. Odtud jejich název jidášky. Na přípravu jsou velmi jednoduché, zvládnete je tedy hravě.
Velikonoční zajíčci z kynutého těsta
Upečte si na Velikonoce zajíčky z kynutého těsta! Letos nemusíte péct jen jidášky. Zapojte do tvarování velikonočních zajíčků i děti. Tvar nemusí být dokonalý, fantazii se meze nekladou. Zajíčkům snadno uděláte oči z rozinek a po upečení jim kolem krku můžete uvázat i mašličku.
Kraple a kapucínský nákyp
Nesmíme zapomenout ani na kraple. Šlo v podstatě o plněné těstoviny – jako nádivka se do nich dával špenát, krupice nebo tvaroh.
Ze sladkých jídel patřil k Bílé sobotě tradičně mazanec a beránek. Ovšem mohli jste si upéct i kapucínský nákyp. Byl to moučník z čokolády, do kterého se dávala spousta vajíček, citronová a pomerančová kůra a také houska, politá rumem.
A co Boží hod Velikonoční?
Ten byl ve znamení hovězího a jehněčího masa. Ale začneme popořadě, nejdřív polévka. Vařil se klasický hovězí vývar, jen se do něj místo nudlí dávaly krapličky – plněné těstoviny, do kterých se dělala nádivka z jehněčího osrdí. Pokud vám tahle kombinace neseděla, mohli jste si raději dát polévku s hovězím mozečkem.
Dobroty z jehněčího masa
Jehněčí bylo v minulosti poměrně běžnou součástí jídelníčku. Na Boží hod se připravovala jehněčí pečeně ze „zadečku“ nebo smažené jehněčí hrudí na francouzský způsob. Hrudí se uvařilo ve slané vodě s cibulí a po vychladnutí ho hospodyně vykostily a zbavily všech chrupavek. Maso nakrájely na plátky a namočily ho do zahuštěné polévky. Plátky pak daly vychladit a jakmile na nich polévka zatuhla, obalily je v rozšlehaném vejci, ve strouhance a usmažily na másle.
Nechybělo ani hovězí a telecí
Jako hlavní chod z hovězího masa jste si mohli dát hovězí se špenátem, rýží, mrkvičkami a bramborami, případně hovězí se smaženými rýžovými hruštičkami, které bychom mohli přirovnat k dnešním nokům.
Nesmíme zapomenout ještě na nadívané telecí hrudí. Nádivku tvořily housky, namočené v mléce, vejce, citronová kůra, sekaná petrželka a pro lepší chuť jste do ní mohli přidat strouhané sladké a hořké mandle.
Madeleine Steinbach / Shutterstock.com
Tipy na barvení vajíček
Na Boží hod Velikonoční se také barvila vajíčka. Anna Drůbková uvádí ve své kuchařce několik tipů, jak na nádherné kraslice. Doporučovala k barvení používat bílá vajíčka, protože lépe chytnou barvu. Pokud jste chtěli žlutá vajíčka, barvili jste je v cibulových slupkách. Pro ještě lepší obarvení doporučovala Anna Drůbková přidat do vody k cibulovým slupkám lžíci octa. Aby byla barevná vajíčka i krásně lesklá, potírala se slaninou.
Anna Drůbková uvádí i další jednoduchý způsob na „okrašlování“ vajec. Na vejce se přiložily lístky jetele, hřebíčku nebo jiných bylinek. Aby na něm lístečky držely, přivázaly se k němu tenkou nitkou. Po obarvení vajíček zůstanou na místě lístků bílá místa. Tak to doma zkuste!
Zdroj: kuchařka Mladá hospodyňka od Anny Drůbkové
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko