Vejce jako symbol života a znovuzrození provází Velikonoce od jejich počátků. Tato prastaré svátky, oslavující příchod jara a nový život, učinily z vajíčka svůj ústřední symbol. Původně však mělo barvení vajec čistě praktický důvod – prodloužení jejich trvanlivosti po uvaření. Časem se z této nutnosti vyvinula bohatá tradice zdobení kraslic různými barvami a technikami. Dnes představují barevná vajíčka nejen rituální symbol úrody a křesťanského zmrtvýchvstání, ale také tradiční odměnu pro koledníky a ozdobný prvek, bez kterého si Velikonoce nedokážeme představit.
K Velikonocům neodmyslitelně patří barvení vajíček, které se v Čechách těší velké oblibě. Slovo kraslice se dokonce odvozuje od staroslovanského výrazu krasnyj či krasniti čili krásný a zdobný.
K nejoblíbenějším technikám zdobení patří vytváření ornamentů rytím či voskem, barvení potravinářskými barvivy, zdobení krajkou či nalepování samolepek. Dle zvolené techniky mají kraslice i různá jména. Například pro ty zdobené rytím se používá označení rejsci, straky se používá pro Chodská malovaná vejce.
papucka / Shutterstock.com
Zvyk barvit vejce přitom není novodobou záležitostí. Podle nejstarších dochovaných záznamů se vejce barvila už ve starověkém Egyptě a Persii, a to nejprve červenou barvou, která symbolizovala Kristovu prolitou krev.
Úvahy o původu velikonočních vajec sahají až 5 000 let před Kristem, prokázat to však nelze. Nejstarší dochovaná kraslice je podle vědců už 2 300 let stará a první historicky doložené barvení se odehrálo v roce 1290, kdy nechal král Edward I. obarvit jako dar několik set vajec na zlato.
Vejce jsou symbolem nového života, plodnosti, úrody a znovuzrození. Není tedy divu, že patří i ke křesťanským symbolům. Potvrzuje to i tradice, která se dochovala v našich končinách.
Ježíš Kristus navštívil údajně s apoštolem Petrem jistou hospodyni, která je pohostila vejci vařenými v popelu. Po jejich odchodu se všechny skořápky proměnily ve zlato. Od té doby rozdávala hospodyně v den výročí Kristovy návštěvy vařená vejce pocestným.
papucka / Shutterstock.com
Kromě červené barvy, která vedle Kristovy krve symbolizovala lásku a ochranu před démony, byla oblíbená též žlutá či zlatavá, která měla připomínat slunce, obilí a med, a podpořit tak úrodu.
K těmto dvěma základním odstínům přibývaly postupně další, například hnědá, modrá či zelená. Vejce se většinou barvila přírodními materiály, například červeným zelím či špenátem, a po zaschnutí se pro větší lesk přetřela slaninou.
Potravinářská barviva se začala hojně používat až v 19. století, dnešní trendy se však opět vrací k přírodním technikám. Barvená vejce se dávala jako koleda dětem, mládencům, učitelům i kněžím. Ačkoli dnešní koledě vládne čokoláda, i současní koledníci jedno dvě vejce ve výslužce najdou.
Velikonoční jidáše patří mezi tradiční sladké velikonoční pečivo, které se peče a také jí na Zelený čtvrtek. Jak už název i jejich tvar napovídají, jde o připomínku apoštola Jidáše. Těsto jidáše se podobá tomu na mazanec, je ale hutnější, tvoří se z něj tvary většinou symbolizující oprátku a po upečení se potírá medem. Na přípravu jidáše nejsou vůbec náročné, můžete se do nich tedy bez obav pustit.
Přestože v dnešní době je barvení vajíček spíše hezkou tradicí a snahou, jak vytvořit krásné dekorace, důvod barvení byl v minulosti mnohem prostší. Bílou sobotou totiž končilo dlouhé 40denní postní období, během něhož se nesmělo jíst maso, mléčné produkty ani vejce.
Slepice po zimě opět plně snášely a lidé řešili problém, co s takovým množstvím vajec. Jejich uvařením získali několik dnů navíc, protože vařená vejce vydržela déle než ta čerstvá. Vařená vejce se pak obarvila načerveno kvůli snazšímu rozlišení od těch čerstvých.
Zdroj: Kupi.cz