Velikonoční dny: Proč se tak jmenují a jaké tradice či pověry se k nim vážou?

Velikonoční tradice se v dnešní době už tolik nedodržují. Za našich babiček to ale bylo úplně jinak Canva

Velikonoční svátky patří k nejstarší svátkům vůbec. A i když už je dnes vnímáme především jako prodloužený víkend, pro naše předky byly Velikonoce nejdůležitějším svátkem roku plným tradic. Oslavovalo se vzkříšení – nejen Ježíše, ale také přírody, příchod jara po dlouhé zimě. Víte, jaké zvyky a pověsti se k jednotlivým velikonočním dnům vážou?

Přečtěte si také

Dokonale strašidelné pohoštění na halloweenskou párty pro děti i dospělé
Dokonale strašidelné pohoštění na halloweenskou párty pro děti i dospělé

Každý rok v jinou dobu

Pohyblivé svátky se Velikonocům říká proto, že probíhají každý rok v jiném termínu – Boží hod velikonoční se ovšem slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Jaro začíná 20. března, takže velikonoční svátky mohou být už v předposledním březnovém týdnu nebo také až po polovině dubna.

Velikonoce budou letos nezvykle brzo, hlavní velikonoční svátky vycházejí už na samotný začátek dubna. Zelený čtvrtek připadá na 1. dubna, Velký pátek na 2. dubna. Následují Bílá sobota (3. 4.), Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční (4. 4.) a druhý svátek na Velikonoční pondělí 5. dubna

Velikonoční zvyky a tradice den po dni

Popeleční středa

Někoho to možná překvapí, ale Velikonoce netrvají jen 4 dny v roce. Dříve začínaly intenzivní přípravy na samotné Velikonoce už 46 dní před nimi, právě Popeleční středou. Spolu s ní začíná 40 dní postního období, v dnešní době už spíš období jarního detoxu – tak či tak se jedná o dobu vhodnou k očistě organismu.

Při půstu nejde jen o to odepřít si na nějakou chvíli maso, obecně jde o období vybízející ke střídmosti. Vzdát se můžeme čehokoli – od nadměrné spotřeby sladkostí, přes pití kávy až třeba po kouření. Můžeme se také zkusit vzdát nějakého svého nešvaru – nepomlouvat, nekritizovat nebo se na chvíli zkusit obejít bez počítače a sociálních sítí.

Rozkvetlé kočičky jsou symbolem jara i velikonočních svátků Canva

Květná neděle

Je poslední ze šesti nedělí před Velikonocemi, která uzavírá období půstu a zároveň zahajuje tzv. pašijový týden. Je to památka na slavný vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, při kterém mu lidé házeli ratolesti neboli mladé výhonky palem k nohám. Namísto palem se u nás volí již zmíněné kočičky a vrbové proutky, které mají nás a naše příbytky po celý rok chránit před nemocemi a zlými silami.

Traduje se, že by se během Květné neděle nemělo nic péct – mohla by se tím zakřiknout úroda ovoce, zeleniny a bylin. Ženy a dívky si pak na tento den pořizovaly nové šaty, čím pestřejší a barevnější byly, tím lepší. Symbolizovalo to podobný rozkvět, jaký zjara zažívá příroda. 

Modré pondělí

Na modré pondělí měli křesťané zapovězenou jakoukoli práci. Tato tradice je ještě nápadnější v Německu, v němž se přívlastek „modrý“ řekne „blau“ – tento výraz ovšem kromě modré barvy znamená také „podnapilý či neschopný práce“. 

Šedivé úterý

S tímto dnem se pojí důkladný jarní úklid, který symbolizuje vymetání nečistot nejen z domu, nýbrž i z hlavy. Po něm by naše domovy a zahrádky měly vypadat jako nové, a i my sami bychom se tak měli cítit – jako na novém začátku, což je hlavní symbolikou jara.

Škaredá středa

Nebo také Sazometná je dnem Jidášovy zrady. Lidová tradice si ji proto každý rok připomíná pečením velikonočního kynutého pečiva ve tvaru „J“, tzv. Jidášů.

Pokud můžete, nerozčilujte se v tento den, nebo se u toho alespoň zkuste nemračit. Říká se totiž, že kdo se mračí na Škaredou středu, bude se mračit i každou další středu po zbytek roku.

Velikonoční nádivka se peče na Zelený čtvrtek Canva

Zelený čtvrtek

Je dnem poslední večeře Ježíše Krista a také prvním dnem tzv. Velikonočního tridua – nejdůležitějších dní Velikonoc, během kterých byl Ježíš ukřižován, pohřben a nakonec vzkříšen. Je to den milosrdenství, vzájemné pomoci a obdarovávání blízkých.

Ke snídani se podávají Jidáše napečené o Škaredé středě, po zbytek dne už by se ale měla jíst jen zelená strava – plané byliny a zelenina, nikoliv lentilky či gumoví medvídci! Jedinou výjimku má pivo, i to však musí být zelené. Také se během Zeleného čtvrtka peče velikonoční nádivka.

S posledním zazvoněním kostelních zvonů tohoto dne se cinkalo v domácnostech penězi, aby se pojistilo, že jich bude doma dostatek po celý rok.

Velký pátek

Je dnem odsouzení a umučení Ježíše Krista. Drží se intenzivní půst, podobně jako o Škaredé středě. Dnešní státní svátek býval dříve dnem plným zákazů – nesmělo se pracovat v sadech, na polích ani v zahradách. Nepralo se, a dokonce se ani nemělo nic půjčovat, protože hrozilo, že půjčené věci ovládnou zlé síly deroucí se ten den na povrch. Také se nepeklo ani nezametalo.

Traduje se, že pokud si přejete najít poklad, největší šanci máte právě na Velký pátek. Mimoto, že se zem otevírá a pouští mezi nás zlé síly, také odkrývá dávno ztracené poklady. Touto pověrou se můžete inspirovat třeba při vymýšlení zábavy pro děti.

Barvení vajíček patří k hlavním zvykům i moderních Velikonoc Canva

Bílá sobota

Na Bílou sobotu mají všichni napilno. Zdobí se vajíčka, pečou se velikonoční beránci a mazance, pletou se pomlázky z vrbového proutí. Křesťané slaví tzv. Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu. U kostelů se obřadně zapaloval a světil Jidášův oheň, z jehož ohořelých dřívek se druhý den vytvářely křížky a nosily do polí, aby se zajistila jejich úrodnost.

Velikonoční neděle

Neboli Boží hod Velikonoční je nejdůležitějším křesťanským svátkem a posledním dnem Velikonočního tridua – je to den zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Doma by se nemělo uklízet ani příliš pracovat, jen oslavovat – vítězství života nad smrtí. Dřív se při té příležitosti pořádaly různá slavnostní setkání a taneční zábavy.

Nestíháte péct? Nevadí!

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí patří už hlavně světským oslavám a pojí se s příchodem a vítáním jara. Chlapci chodí koledovat – šlehají a tím omlazují děvčata pomlázkou z vrbového proutí. Za to dřív zpravidla dostali vajíčko, dnes k němu ti menší koledníci dostávají sladkosti, ti dospělí panáka

Tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete. Vejce symbolizují zrození a nový život – proto jsou na Velikonoční pondělí tím hlavním dárkem. Vejce se rozdávají vařená, na dekorace ale slouží vyfouklé a zdobené kraslice.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz