Co jste nevěděli o platebních kartách: Vznikly náhodou a v budoucnu nebudou. Proč používat virtuální?
„Budete platit hotově, nebo kartou?“ „Kartou, prosím.“ To je dialog, který týdně, možná denně, absolvuje nesčetněkrát každý z nás. Platební karty vznikly už v 60. letech a zejména v USA se rychle rozšířily, nicméně u nás v „Československu“ jsme si museli počkat až do 90. let.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Počátky moderních karet v 50. a 60. letech
Jedno je nezpochybnitelné: Platební karty přinesly revoluci v placení, které po staletí probíhalo fyzicky – pomocí mincí a následně mincí a papírových bankovek.
První univerzální platební karta Diners Club vznikla v roce 1950 v USA a jejím duchovním otcem je podnikatel Frank McNamara. Ten si jednou při večeři v restauraci uvědomil, že nemá hotovost a že by bylo super platit bezhotovostně. Jeho společník nakonec účet zaplatil, ale McNamara dostal nápad na vytvoření karty, kterou by lidé mohli platit kdekoliv a peníze by se jim strhly z účtu. To také zrealizoval.
V 60. letech se platební karty posunuly dále. Například Bank of America vydala první plastovou kartu, kterou později převzala společnost Visa. Tento krok znamenal začátek masové digitalizace finančních transakcí. S rozvojem platebních terminálů se začaly karty používat nejen v restauracích, ale také v obchodech a dalších provozovnách.
Zároveň se objevily první bankomaty, které umožnily držitelům karet vybírat si hotovost bez nutnosti navštívit pobočku banky.
V Československu jsme byli pozadu
Zatímco ve světě se platební karty rychle rozšiřovaly už od 60. let, v Československu byl tento trend opožděný. Důvodem byla technická zaostalost, ale také propaganda – karty symbolizovaly západní kapitalismus.
První kartou, kterou ČSSR od cizinců přijímala, byla od roku 1965 už zmíněná karta Diners Club. Historicky první platba touto kartou proběhla v roce 1968 v cestovní kanceláři Čedok a plátcem byl neznámý cizinec.
První platební kartu pro československé občany vydala Živnostenská banka až v roce 1988, ale dalo se s ní platit pouze v Tuzexu. To znamenalo, že pro většinu obyvatel byla stále nedostupná. Až v roce 1991 přišla první karta Visa a banky začaly hromadně vydávat platební karty, což napomohlo rozvoji bezhotovostních plateb u nás.
Do konce 90. let se systém natolik rozšířil, že se stalo normální platit kartou i v běžných obchodech.
Debetní a kreditní karty v Česku
V České republice jsou nejrozšířenější hlavně dva druhy platebních karet – debetní a kreditní. Zásadní rozdíl je v tom, na jaký typ účtu jsou napojeny.
Debetní karta
Tento typ je nejpopulárnější a karta bývá přímo napojena na hlavní osobní účet majitele. Když ji použijete k platbě nebo výběru z bankomatu, peníze se ihned odečtou z vašeho účtu. Výhodou debetní karty je, že umožňuje snadný a bezpečný přístup k vlastním prostředkům. Nevýhodou je omezená výše disponibilního zůstatku – pokud na účtu nemáte dostatek peněz, nákup jednoduše neprovedete.
Kreditní karta
Kreditka funguje na jiném principu – při platbě nečerpáte své peníze, ale půjčku od banky. Každý měsíc máte možnost dlužnou částku splatit v bezúročném období, nebo si ji rozložit do splátek. Ty jsou ale obvykle úročeny poměrně vysokou sazbou. Hlavní výhodou kreditní karty je finanční flexibilita, možnost získání různých bonusů, cashbacků nebo cestovního pojištění zdarma. Nevýhodou je riziko zadlužení.
PeopleImages.com - Yuri A / Shutterstock.com
Klony karet a virtuální karty
Klasické papírové a plastové karty s vyraženými údaji později nahradily plastové karty s magnetickým proužkem a čipem. Dnes stále dostáváme od banky fyzické karty, ale řada lidí je vůbec nenosí s sebou – místo toho využívají její digitální klon v mobilním telefonu nebo chytrých hodinkách.
Tento způsob placení funguje na principu NFC – Near Field Communication, což je technologie přenosu dat na krátkou vzdálenost. Stačí, aby uživatel nahrál svou kartu do mobilní peněženky (například Apple Pay, Google Pay nebo Garmin Pay) a při placení po odemknutí telefonu jednoduše přiloží zařízení k terminálu.
A pak tady jsou ještě takzvané virtuální karty, které svou fyzickou variantu nemají vůbec. Jako uživatel si ji vytvoříte přímo v mobilní aplikaci své banky a můžete ji používat například pro internetové platby. Tyto karty mají jedinečné číslo a omezenou platnost, což je ideální pro platby na méně důvěryhodných e-shopech. Po provedení platby může uživatel kartu jednoduše smazat, čímž zamezí jakémukoli dalšímu zneužití.
Jaká bude budoucnost placení?
Už několik let sledujeme trend digitalizace a odklonu od fyzických karet, ale online kartami a NFC to zřejmě nekončí.
Je možné, že v blízké budoucnosti budeme platit pomocí čipových implantátů, které by umožňovaly jednoduché transakce jen přiložením prstu nebo zápěstí k terminálu. Co se týče ověřování, dnes už často nezadáváme ani PIN – verifikace probíhá odemknutím telefonu obličejem nebo otiskem prstu, v budoucnu by to mohlo být třeba silou myšlenky, kdo ví. Ještě další posun směrem k zabezpečení plateb a anonymitě může znamenat rozvoj kryptoměn a technologie blockchainu, na níž jsou postaveny.
Nebo jsme vedle jak ta jedle a nástupce peněz, šeků a platebních karet ještě nebyl vynalezen? I to je možné.
Napište nám do diskuze, jestli častěji platíte „mobilem“, fyzickou kartou nebo v hotovosti. Kolik debetních nebo kreditních karet vlastníte?
Zdroje: Kupi.cz, Cnet, Go pay, Forbes
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko