Párování bylinek k jídlu: Pod maso, do polévek nebo nápojů se hodí jen některé

Různé bylinky použitelné v kuchyni Alexander Raths / Shutterstock.com

Bylinky mají už stovky let své nezastupitelné místo nejen v lidovém léčitelství, ale také v kuchyni při přípravě jídla, jemuž dokážou dát svoji nezaměnitelnou chuť a vůni. V dnešní době se lidé stále více uchylují k přírodním bylinným prostředkům, čerstvým bylinám i přirozeným potravinám, aby si zachovali fyzické i psychické zdraví a svěžest. Které byliny by neměly chybět ve vaší kuchyni?

Přečtěte si také

8. srpna slavíme Mezinárodní den koček. Víte, jaký typ kočičího steliva je nejlepší?
8. srpna slavíme Mezinárodní den koček. Víte, jaký typ kočičího steliva je nejlepší?

Proč dát přednost čerstvým před těmi sušenými?

V tuzemsku se tradičně z bylinek používá nať petržele, pažitky či kopr. Postupně se však v našich kuchyních zabydlují i další druhy bylin, které je dnes už možné běžně koupit v supermarketech.

Přitom platí, že čerstvé byliny mají mnohem jemnější chuť než sušené – a proto je jich při přípravě jídla zapotřebí větší množství. Obecně je poměr 3:1, což znamená, že musíme použít třikrát více čerstvých bylin než těch sušených.

Jednotlivé bylinky mají různé příchutě a velmi dobře fungují ve spojení s určitými potravinami. Například bazalka tvoří nerozlučnou dvojici s rajčaty, šalvěj se hodí do nádivek a oregano se přidává do omáček italského typu. A taktéž platí, že co národ, to jiné chutě – například Italové je zbožňují, Španělům ale stačí česnek či cibule.

Nenechte si ujít bylinky v akci

Vlastní zahrádka na parapetu okna

Chcete-li mít své oblíbené bylinky neustále po ruce, můžete si je i sami zasadit. Stačí použít vhodný přírodní substrát a zakoupit semena v některém hobby marketu. Ideální je pro ně tzv. květináč petrželák. Na dno dejte vrstvu písku pro odtok přebytečné vody, aby nedocházelo k uhnívání. A nezapomeňte, že květináč musí mít ve svém dně odtokový otvor.

Takto lze pěstovat kadeřavou petržel, pažitku i bazalku, mátu, rozmarýn, koriandr, šalvěj nebo tymián. Květináče s bylinkami postavte na okenní parapet, kde díky přístupu světla lépe porostou. A máte-li k dispozici balkon, pěstujte je tam. Pravidelným stříháním se podpoří jejich růst.

Žena obírá v květináči bazalku j.chizhe / Shutterstock.com

Jak uskladnit čerstvé krájené byliny z obchodu?

Supermarkety dnes nabízejí pestrou nabídku bylinek určených k přímé spotřebě. Aby vám doma vydržely co nejdéle, je třeba dbát na jejich správné uskladnění. Nejvhodnějším místem je lednice, do níž je uložíte zabalené do vlhkého papírového ubrousku nebo utěrky a vložené do plastové sáčku. Takto mohou vydržet tři až čtyři dny čerstvé. Později pak začínají vadnout, a je třeba je proto urychleně spotřebovat.

  • Tip: V obchodech koupíte čerstvé bylinky v květináčích po celý rok. Pořiďte si speciální květináč, do kterého je vždy po přinesení přesadíte, čímž získáte voňavou a chutnou dekoraci na kuchyňský parapet.

Bazalka

Domovem této aromatické bylinky je Indie a Persie, zdomácněla ovšem i ve Středozemí či na našich parapetech. Oblíbená je díky své výrazné chuti. A protože se výborně hodí k rajčatům, velmi často ji najdeme v italských receptech.

Bazalka by se stejně jako petržel neměla dlouho vařit, protože by se tím zničily cenné látky – vitamíny C a A. Je také bohatým zdrojem železa, draslíku a vápníku a na organismus má zklidňující účinky – utišuje křeče i bolesti žaludku a léčí úzkosti či vyčerpání.

Čerstvá bazalka je mnohem aromatičtější než sušená. Můžete jí posypat pizzu, přidat do rajčatové omáčky na těstoviny nebo salátu s rajčaty či k restované zelenině. Výborná je v marinádě s česnekem a olivovým olejem. Bazalka je také součástí italského pesta.

Když neseženete čerstvou pažitku

Pažitka

Svým vzhledem připomíná trávu a chutí zase cibuli. Pažitku přivezl Marco Polo z Číny a už ve středověku se věřilo, že má magické vlastnosti. Výborně napomáhá trávení těžkých jídel, může snižovat zadržování tekutin v těla, podporuje chuť a odstraňuje únavu.

Pažitku je nejlépe používat čerstvou. Sušením totiž ztrácí svoji typickou chuť i vůni. Přidávat ji lze do teplých i studených jídel, výborná je ale také v sýrových a tvarohových pomazánkách nebo v míchaných vejcích a omeletách. A dochutí i bílý jogurt, který pak můžete využít jako dresink na salát.

Koprová omáčka na talíři Richard Semík / Shutterstock.com

Kopr

Kdo by neznal typicky českou koprovou omáčku? A přitom kopr pochází z jižní Evropy, z oblasti Středomoří, odkud se dostal dále na sever.

Kopr je jednou z bylin, u níž se používají k jídlu semena i nať. Směs semen a horké vody slazené cukrem nebo medem se podává malým dětem, které trpí kolikovými bolestmi. Tato rostlina je výborným zdrojem vápníku, železa, manganu i hořčíku. Dokáže také omezit růst bakterií, uvolňuje plynatost, je silným antioxidantem a chrání organismus před poškozením volnými radikály.

Čerstvý kopr okoření rybí pokrmy nebo brambory. Tradičně se používá při nakládání okurek, přidávat ho nicméně můžete i pod drůbeží maso, do salátů a dresinků.

Rozmarýn

Pochází ze Středomoří, ale běžně se pěstuje také ve střední a východní části Evropy. Jelikož má však rád teplo, je nutné ho pěstovat ve skleníku. Mimo jiné je součástí oblíbeného provensálského koření, které používáme při přípravě skopového, jehněčího a telecího masa, drůbeže i vařených ryb.

Jeho chuť je velmi aromatická, ostrá a jemně nahořklá, skoro jako eukalypt. Rozmarýn se využívá při přípravě zeleninových salátů, nádivek, sýrových pokrmů nebo těstovin. Je možné ho také přidat do bylinkového másla, jemuž dodá neotřelou chuť. A skvěle se hodí také k ginu s tonikem – servírujte ho ve sklenici jako míchátko a posuďte sami.

Ruce krájí petrželku a kopr Tetiana Shumbasova / Shutterstock.com

Petržel

Přestože vypadá celkem obyčejně, je petržel přímo zásobárnou zdraví prospěšných látek – vápníku, železa, hořčíku i jódu. Pomáhá při ledvinových problémech, na bolestivou menstruaci, působí také protizánětlivě a chrání tělo před srdečními chorobami.

Její chuť nejvíce vynikne začerstva, ale můžete ji pochopitelně i sušit – odstraníte stonky a lístky položíte na čistý povrch, kde je necháte přirozeně uschnout na vzduchu. Je třeba dbát na to, aby na ně přitom nedopadalo přímé sluneční světlo. Sušenou petržel je nejlépe přechovávat v uzavřené sklenici.

Petržel dáváme do jídla až na samotný závěr přípravy. Neměla by se totiž dlouho vařit, aby se nezničily vitamíny A, B, K a C v ní obsažené. Lze ji přidávat do polévek či nádivek a hodí se i do bramborové kaše, k rybám nebo jehněčímu.