Milujete hranolky? A víte, jaký je rozdíl mezi těmi steakovými, vlnitými, vaflovými nebo belgickými?

Talíř s hranolkami Elena Veselova / Shutterstock.com

Mnohé čtenáře nepřekvapíme, že hranolky patří k jednomu z nejoblíbenějších a nejkonzumovanějších jídel na světě. Ačkoliv se v dnešní době spojují především s nezdravou „fastfoodovou“ stravou, v mnoha koutech světa má toto jídlo svou kulturu a zajímavou historii. Znáte ale rozdíl mezi některými nejznámějšími druhy? Přečtěte si, jak se připravují hranolky belgické, francouzské, steakové, vlnité či vaflové.

Přečtěte si také

Revoluční technologie ze zahraničních supermarketů, které byste uvítali i v Česku

Odkud hranolky pochází? Záleží na zemi!

Britové vám řeknou, že z Británie. Španělé, že ze slunného Španělska. Nejčastěji se ovšem spor o „vynález" tohoto pokrmu vede mezi Francií a Belgií. A každá z těchto zemí má ke vzniku hranolků svou vlastní legendu. Podle té francouzské je poprvé omylem připravil kuchař Marie-Antoine Carême, když se pokoušel z nešťastné lásky otrávit opékanými hlízami brambor. Nevěděl ovšem, že jedovatá je pouze nadzemní část rostliny. A tak se místo tragického konce dočkal výborné lahůdky.

V Belgii se zase traduje, že si hranolky poprvé usmažili rybáři, kteří během tuhých zimních dní trpěli nedostatkem ryb. Jediné, co měli tehdy (kromě prázdných pánviček) po ruce, byly brambory a z nuzného jídla se nakonec stal belgický národní pokrm. Pro zajímavost, každý Belgičan zkonzumuje ročně v průměru 75 kg hranolků, což je o cca 25 kg více než u průměrného Američana.

Nezmeškejte hranolky v akci

Bramborové hvězdy mnoha tváří

To, že jsou smažené hranolky světově velmi oblíbené, dokazuje i fakt, že jich existují desítky druhů. Nejčastěji se jí samotné, nebo jako příloha. V Americe se ale velmi často podávají například s kousky slaniny a přelité rozpuštěným čedarem. V Kanadě je zase oblíbený pokrm zvaný Poutine. Jedná se o hranolky s hnědou masovou omáčkou a posypané kousky vysráženého čerstvého sýru. V Anglii nedají dopustit na hranolky zalité vinným octem a v některých koutech světa tvoří nerozlučnou dvojici s chilli con carne.

  • Tip: Pro domácí hranolky sáhněte vždy po moučnějších bramborách typu C (případně B).
  • Pokud máte hranolky rádi, ale hlídáte si váhu, o kapku zdravější přípravy dosáhnete s horkovzdušnou fritézou. Výsledné jídlo bude krásně křupavé a dozlatova usmažené, a to pouze s minimálním množstvím oleje.
  • Levnější horkovzdušnou fritézu pořídíte obvykle za cenu pod 2000 Kč, v akci kolem 1500 Kč (pravidelně se objevují nejen v letákových nabídkách elekter a domácích potřeb, ale i hypermarketů - např. Tesca, Globusu či Albertu). K levnějším značkám patří například Philips, Silvercrest, Klarstein či Delimano.

A jak je to s jednotlivými druhy a tvary? Podrobněji jsme se podívali na 5 nejrozšířenějších: belgické, francouzské, steakové, vlnité a vaflové. Rozdíly jsou nejen v jejich chuti, tloušťce a velikosti, ale i ve způsobu přípravy, smažení a krájení.

https://www.shutterstock.com/cs/image-photo/above-appetizing-fried-potatoes-chips-waffle-1981387130 stockcreations / Shutterstock.com

Belgické hranolky

Podle tradiční receptury se k jejich přípravě používá odrůda brambor zvaná Bintje. To, co je ovšem odlišuje od ostatních druhů, je dvojité smažení, které by mělo ideálně probíhat v živočišném tuku. Tlustší belgické hranolky se někdy před vhozením do rozpáleného oleje ještě krátce spaří v horké vodě. Následně se po dobu několika minut předsmažují při teplotě 120–140 °C. Jakmile vychladnou, smaží se podruhé ke své finální zlatavosti a křupavosti, a to v oleji rozpáleném na vyšších 180–190 °C.

Podávají se v ikonických papírových kornoutech s širokou řadou omáček. Jak jsme už zmínili, v Belgii jsou opravdu populárním typem přílohy – s oblibou se zde servírují například i k syrovému tataráku.

Steakové hranolky

Někdy se připravují se slupkou, jindy zcela oloupané. Různí se také jejich šířka, ačkoliv by se správně měla pohybovat kolem 1,5 cm, maximálně 2 cm. Kouzlo steakových hranolek spočívá v jejich krásně měkkém středu a neodolatelně křupavém povrchu. Této struktury se dosahuje tak, že se nakrájené brambory nejprve uvaří takzvaně na skus v osolené vodě s octem. Až jakmile zcela oschnou a zchladnou, smaží se nebo pečou v troubě dokřupava.

Okořeněné hranolky na papíře Brent Hofacker / Shutterstock.com

Francouzské hranolky

Mohou být tlustší i tenčí. U tohoto druhu hraje hlavní roli namáčení brambor do studené vody, ve které se z nich uvolní přebytečný škrob. Čím déle je necháte odmáčet, tím křupavější by nakonec měly být. Do vody je naložte minimálně hodinu před smažením, ideálně však přes noc. Před vhozením do oleje by potom měly být dokonalé suché. Podobně jako belgické se mohou smažit nadvakrát, nebo jako steakové péct dozlatova v troubě.

Vlnky

Mají spoustu svých příznivců. Bývají oblíbené nejen mezi dětmi, ale i dospělými. Někteří dokonce tvrdí, že chutnají mnohem lépe než obyčejné rovné hranolky. Díky pravidelnému vlnitému tvaru prý mají dokonalý poměr mezi křupavým povrchem a krémovým bramborovým vnitřkem, a lépe na nich také drží omáčky. Pokud si budete chtít toto tvrzení ověřit na vlastní chuťové buňky, vlnky koupíte mražené v obchodech, ale snadno si je připravíte i doma. Postačí vám k tomu speciální vlnitý nůž na brambory (případně vlnitý nůž na zeleninu či sýr – jedná se o ten stejný nástroj), který se dá běžně koupit.

Který dresink na hranolky je nejlepší?

Kupte se slevou Omáčky Spak.

Porovnat slevy

Vaflové hranolky (mřížky)

U nás známe kulaté mřížky spíše z oddělení slaných křupek a snacků, v zahraničí se ovšem jedná o velmi oblíbený druh smažených hranolek. Celé brambory se krájí natenko vlnitým nožem, který se používá i pro přípravu výše uvedených vlnek. Děravého vaflového tvaru dosáhnete tak, že po každém ukrojeném plátku otočíte bramboru o 90 stupňů. Tím se budou vlnité řezy překrývat a vznikat otvory. Hranolky ve tvaru mřížky se také rychleji a rovnoměrněji smaží a jsou velmi křupavé. Doporučujeme vyzkoušet!