Více než polovina Čechů vyhazuje potraviny zcela zbytečně. Patříte mezi ně?

Mnoho potravin skončí kvůli nejasnosti v pojmech zcela zbytečně v koši. A přitom nemusí. Pojďme si vysvětlit dva zrádné nápisy na obalech – „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“. Které výrobky se dají po těchto datech ještě jíst?

Každý obyvatel EU ročně vyhodí 173 kg potravin

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) si více než polovina Čechů (51 %) dva výše zmíněné pojmy plete – a objem vyhozeného jídla už tudíž není tak překvapující. Plýtvání potravinami přitom představuje nejen významný ekonomický, ale také ekologický a sociální problém.

Podle souhrnné statistiky z roku 2012 země EU dohromady v průměru vyhodí 88 milionů tun potravin každý rok, přičemž celkových objem vyprodukovaných potravin byl v roce 2011 přibližně 865 kg na občana EU. Na každého člověka tak ročně připadalo neuvěřitelných 173 kg vyhozeného jídla.

Každý Čech vyhodí „jen“ 25 kg potravin ročně

Pokud jde o Českou republiku, podle mírnějšího odhadu se u nás vyhodí cca 830 tun potravin, na jednoho Čecha tak připadá 25 kg vyhozeného jídla za rok. Potravinový odpad tvoří přibližně 30 % všeho, co v odpadkových koších skončí.

Nejčastější důvod vyhazování potravin je naprosto zbytečný

Hlavním důvodem, proč Češi potraviny vyhazují, je uplynutí data na obale výrobku. Přitom ale nerozlišují „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“ – spousta lidí tyto dva pojmy totiž považuje za synonyma. Synonymy však v žádném případě nejsou!

Potraviny po uplynutí minimální trvanlivosti jíst můžete

Potravina po skončení minimální trvanlivosti je stále zdravotně nezávadná a může se jíst, tedy za předpokladu, že byla skladována ve vhodných podmínkách a nemá poškozený obal. Po uplynutí minimální trvanlivosti může nicméně vykazovat horší kvalitu a jinou chuť, než jste zvyklí. A dokonce i v obchodě se smí zboží po uplynutí minimální trvanlivosti prodávat – musí být pouze viditelně označené a oddělené od zbytku sortimentu.

Potraviny označované datem minimální trvanlivosti mají delší životnost a kazí se mnohem pomaleji. Patří mezi ně čaje, sušenky, konzervy, těstoviny, zavařeniny, oleje či cukroviny.

Potraviny po datu „spotřebujte do“ už jít nesmíte

Pojem „spotřebujte do“ zní už trochu výstražněji. Výrobek, kterému uplyne takto vyznačená lhůta na obale, byste jíst už neměli. Není u něj totiž zaručena jeho zdravotní nezávadnost. A také je velmi důležité, aby tyto potraviny byly skladovány v souladu s výrobcem stanovenými podmínkami. Nejčastěji se jedná o chlazené maso, mléčné výrobky, ryby či potraviny studené kuchyně.

Další důvody, proč potraviny vyhazujeme

Tohle jsou nejčastější (a v případě minimální trvanlivosti zcela zbytečné) důvody, proč potraviny nadměrně vyhazujeme – nejsou ovšem jediné. Podle průzkumu CVVM respondenti vyhazování potravin odůvodňovali i takto:

1. Potraviny se zkazí.
2. Uvaří se toho moc a nespotřebované zbytky skončí v koši.
3. Lidé na jídlo zapomenou.
4. Suroviny už nevypadají pěkně či chutně, třebaže zkažené nejsou.
5. Nakoupilo se toho zbytečně moc.
6. Dojde k nehodě (např. jídlo spadne na zem, připálí se).
7. Strávníci už na ně nemají chuť.
8. Naloží si toho na talíř příliš.
9. Pro potraviny už nemají využití.
10. Zdravotní důvody.