Nutri-Score neboli semafor škodlivosti: Řešení problému prodeje nekvalitních potravin

Nutri-Score už funguje v několika zemích EU (Zdroj: Openfoodfacts.org)

Müsli tyčinky vypadají zdravě, že však obvykle až tak prospěšné nejsou, víme už dlouhou dobu. Nicméně nejen ony se tváří jako zdravé potraviny, existuje celá řada výrobků, které pravidelně kupujeme s dobrým úmyslem vhodně se stravovat. Mnohdy však ani netušíme, jak moc se mýlíme.

Přečtěte si také

Obchody, které mohou být otevřené, zaplatí desítky milionů
Obchody, které mohou být otevřené, zaplatí desítky milionů

Sympatie? Ty u nás vyhrávají

Často totiž toto zboží skončí v našem nákupním košíku na základě sympatií, které si daný produkt získá obalem či letmým pohledem na potravinu přes sáček. Ne všichni však čtou složení uvedené na etiketě, což může být mnohdy příčinou velkého rozčarování. U některých výrobků je totiž na první pohled zřejmé, že nejsou zdravé, a tak si je nekoupíme, ale u jiných byste to však nečekali.

Nutri-Score neboli semafor škodlivosti

A tak by se jistě mnohé vyřešilo, kdyby byl i u nás zaveden program známkování potravin Nutri-Score, který je v současné době využíván hlavně ve Francii, Německu, Belgii, Nizozemsku a ve Španělsku.

Jídlo z fast foodu by v Nutri-Score nejspíše propadlo na plné čáře (Foto: Pixabay.com)

Co to Nutri-Score vlastně je?

Nutri-Score (nebo také 5-Color Nutrition label, 5-CNL či jednoduše semafor škodlivosti) je barevná škála písmen A, B, C, D a E.

Jedná se o známkování potravin, kdy je A (tmavě zelené), B (světle zelené), C (žluté) D (oranžové) a E (červené), přičemž A je nejlepší a E nejhorší.

Jako první byl tento systém označování potravin zaveden v roce 2017 ve Francii. Následovaly další výše zmíněné země. Nutri-Score vychází z britského systému hodnocení potravin Food Standard Agency (FSA).

Proč není Nutri-Score i u nás v Česku?

Neexistuje žádné nařízení, které by státům takové označování potravin přikazovalo. Jedná se pouze o doporučení, a to od Evropské komise a Světové zdravotnické organizace (WHO).

Použití semaforu škodlivosti je tedy dobrovolné, ale některé potravinářské firmy v Portugalsku, Švýcarsku, Slovinsku a v Rakousku oznámily, že se do programu zapojí (i když nemusí) a na své výrobky Nutri-Score umístí. Aktuálně se jedná o Nestlé, Auchan a Danone.

Některé firmy chtějí na výrobky umisťovat semafor škodlivosti dobrovolně (Foto: Cz ja / CC0 commons.wikimedia.org)

Jak se míra škodlivosti počítá?

Nutri-Score k určení míry škodlivosti odečítá body potravinám bohatým na celkový počet kalorií, nasycených tuků, cukrů a soli a přičítá plusové body potravinám bohatým na vlákninu, bílkoviny, ořechy, ovoce či zeleninu.

Semafor škodlivosti tedy není žádným sofistikovaným nástrojem, jen přehledně pomocí barev a písmen na přední straně potraviny shrnuje, co je výrobcem uvedeno ve složení výrobku. Jedná se tedy o jakési doplnění povinné nutriční tabulky nacházející se obvykle na zadní straně zboží a spotřebiteli poskytuje okamžitou základní informaci o prospěšnosti, anebo naopak škodlivosti konkrétní potraviny.

K čemu je Nutri-Score dobrý, když si můžu přečíst složení na obalu?

Uvědomělí spotřebitelé jistě nepotřebují známkování potravin, aby věděli, nakolik je konkrétní potravina zdraví prospěšná. Ne každý ale složení čte, případně drobné písmo dokáže přečíst. Navíc není zaručeno, že všichni dokážou zdravou potravinu od nezdravé rozpoznat.

Jakou známku by v semaforu škodlivosti asi dostaly oblíbené nachos? (Foto: Pixabay.com)

Červená barva? Toto nekupuj!

Co kdyby se zničehonic na těchto typech potravin objevilo výstražné červené písmenko „E“? Spousta lidí by si nechala raději zajít chuť. A právě na to sází například Němci.

Němci jsou tlustí

V sousedním Německu, dle vyjádření ministerstva zemědělství a výživy, trpí 62 % mužů, 47 % žen a 15 % dětí nadváhou, přičemž ročně onemocní cukrovkou přibližně 10 % tamějších obyvatel.

A co my Češi? Jsme na tom ještě hůř!

Podle portálu Česko v datech trpí nadváhou, případně obezitou, 71 % mužů a 57 % žen, což je nejvíce v historii České republiky. Obezita se samozřejmě nevyhýbá ani dětem, přičemž jí podle stejného zdroje trpí 6,5 % dívek a 12,3 % chlapců.

Cukrovka, onemocnění srdce a rakovina

Konzumace nevhodných potravin s nadměrným množstvím cukru, tuku a soli může za vznik obezity a cukrovky, ale také za alarmující množství kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny.

Němečtí spotřebitelé si známkování potravin pochvalují

Právě proto lékaři a svazy spotřebitelů volají po větší osvětě, což je nyní, díky uvádění semaforu škodlivosti na výrobcích, možné. Tento způsob hodnocení potravin uvítala i Asociace pediatrů.

Semaforem škodlivosti osvěta však nekončí, lékaři chtějí jít ještě dál a apelují na zákaz reklam na nevhodné potraviny určené pro děti, jako jsou cukrovinky či fast food, a ve školách chtějí zakázat prodej slazených nápojů.

A co naši němečtí sousedé na to?

Jak se zdá, jsou iniciativou potěšeni. Pro zavedení Nutri-Score se v Německu totiž vyjádřilo 57 % dotázaných.

Kromě toho, že si spotřebitelé rozmyslí, zda si potravinu se špatným skóre koupí, bude toto hodnocení nutit i výrobce zabývat se složením, aby jejich produkt dostal v rámci Nutri-Score lepší hodnocení.

Výrobci snídaňových cereálií složení vylepšili, aby dostali lepší známku v Nutri-Score (Foto: The RedBurn / CC BY-SA creativecommons.org)

Jak víte, že to bude fungovat?

Zdá se, že tento model prostě funguje. Tedy alespoň podle agentury Test-Aankoop, který v roce 2018 vypočítal skóre 700 svačinek a snídaňových cereálií. V loňském roce vydal zprávu, ze které jasně vyplynulo, že několik výrobců dokonce změnilo složení produktů za účelem zlepšení hodnocení v Nutri-Score.

Některé spotřebitelské organizace dokonce apelují na to, aby tento typ značení potravin byl v celé Evropské unii povinný, mnoho producentů potravin se však semaforu škodlivosti přirozeně brání.

Uvítali byste jej i na výrobcích u nás v obchodech?