Jogurty ve skle nebo v plastu? Podle výsledků studie jsou plastové obaly k životnímu prostředí mnohem šetrnější

Muž si prohlíží papírovou etiketu jogurtu v plastovém kelímku Canva

Plast je v posledních letech doslova démonizován, a naopak se prosazuje návrat ke sklu jako tradičnímu a udržitelnému materiálu. Platí to mimo jiné i pro mlékárenský průmysl. Studie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ale ukazuje, že právě plastové obaly mohou být k životnímu prostředí mnohem šetrnější. Přitom počítá s až 95% recyklací skla.

Přečtěte si také

Ikea slaví 30 let v Česku. Jak se proměnila v průběhu desetiletí?
Ikea slaví 30 let v Česku. Jak se proměnila v průběhu desetiletí?

Uhlíková stopa jednotlivých obalů

Zásadní vliv na životní prostředí má CO2, které se spotřebovává během celého životního cyklu obalových materiálů, ne pouze při jejich výrobě. Právě tyto údaje ve studii Vladimíra Kočího a dalších odborníků z VŠCHT hrají zásadní roli.

Z výsledků analýzy vyplývá, že nejnižší uhlíkovou stopu mají překvapivě polypropylenové kelímky, ve kterých si ostatně můžete koupit jogurty nejčastěji a také za nejnižší ceny. Konkrétně analýza počítala s klasickým kelímkem o velikosti 150 g. Samotný plast podle ní spotřebuje 10 g CO2, zatímco u plastu pokrytého papírem to je 14 g, a v případě skla dokonce 44 g. K těmto závěrům vědci dospěli i přesto, že předpokládali jen 29% recyklaci polypropylenu a téměř 100% znovuvyužití skla.

  • Jogurt ve skle prodává už desítky let například Madeta, která se ho zatím nechystá ze sortimentu vyřadit. Dále jsou to značky Bohemilk či AGRO-LA. U všech se cena pohybuje okolo 20 Kč za 200 gramů.
  • Menší uhlíkovou stopu mají podle očekávání větší balení. Konkrétně litrový polypropylenový kelímek vytvoří 49 gramů CO2, tedy tolik jako pět malých kelímků s celkovým objemem 750 mililitrů.
Žena si vybírá z regálu mléčných výrobků v supermarketu Canva

Obal bez plastů nemusí být udržitelný

Stále častěji narážíme na líbivý požadavek vyhnout se úplně plastům, který je, jak ukazuje studie, neopodstatněný,“ upozorňuje Ivo Benda, jednatel firmy Greiner Packaging, která vyrábí obaly pro mnoho českých mlékáren včetně Hollandie, Chocně nebo Olmy. S podobnými závěry už v minulých letech přišly i studie týkající se dalších potravinových obalů. Jednalo se například o limonády, hořčice nebo kečupy.

Ani zdánlivě papírové obaly na máslo, mléko nebo tvaroh se přitom v podstatě nedají vyrobit bez tzv. mikrolaminace, tedy přidání tenké vrstvy plastu. „Na trhu momentálně neexistuje funkční obalové řešení mléčných výrobků výhradně z papíru,“ říká ředitel Plastikářského klastru David Hausner.

Kde teď najdete máslo v akci?

Alternativu představují bioplasty a kompostovatelné obaly, ale ani ty nejsou dokonalé, protože se v první fázi vyrábějí z potravin. Odborníci proto doporučují hlavně snižovat množství odpadu, a to například zálohováním obalových materiálů nebo jejich efektivní recyklací (minimálně z 90 %).

Plasty vítězí i u mléčných nápojů Unsplash

Jak dopadly plechovky nebo kapsičky?

Hůře než sklo si už vedou jen plechové obaly, ve kterých se prodávají například některé ledové kávy (125 g CO2 na litr), a také kapsičky s jogurty a dezerty pro děti. Ty vyhledává stále více rodičů, protože mají praktický uzávěr. Málokdo si ale uvědomuje, že jsou vzhledem ke kombinaci materiálů v podstatě nerecyklovatelné a ke svému životu potřebují 311 g CO2 za litr.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz