Znáte Nutri-Score? Podívejte se, co vše vám může barevná stupnice na obalu při nákupu prozradit

Talíř, na němž leží mobilní telefon, na kterém je zobrazená škála Nutri-Score, vedle je nůž a vidlička Ralf Liebhold / Shutterstock.com

Všimli jste si už někdy na obalu potravin barevné stupnice, která od zelené přechází přes žlutou až k červené? A víte, k čemu slouží? Této stupnici, které kromě barev dominují také písmena A, B, C, D, E, se říká Nutri-Score. Jedná se o jednoduchý evropský dobrovolný systém značení nutriční vyváženosti potravin a nápojů. Jen krátký pohled na přední stranu obalu výrobku by tak měl spotřebiteli usnadnit orientovat se při výběru a nákupu zboží. Víte jak?

Přečtěte si také

Je káva nové šampaňské? Na běžný nápoj možná nebudeme za chvíli mít, pořád zdražuje

K čemu slouží stupnice na obalech potravin?

Žitný chléb a zelenina za A, bílý jogurt či krůtí šunka za B, müsli a ovocné jogurty za C, tvrdé sýry a většina olejů za D a sladkosti či tučná slanina za E. Pět písmen, díky kterým můžeme jako spotřebitelé velmi snadno a rychle porovnat nutriční vyváženost potravin.

To je Nutri-Score (nebo také 5-colour nutrition label či 5-CNL), grafický systém, který je založen na vědecké metodě stanovení výživové hodnoty výrobků. Stupnice je rozdělena do pěti hodnotových tříd označených písmeny A–E a barvami přecházejícími od zelené přes žlutou, oranžovou až do červené.

Detailní záběr na obaly tří výrobků, na nichž je Nutri-Score. První má hodnotu A, druhý B a třetí C Markus Mainka / Shutterstock.com

Proč není Nutri-Score na všech obalech?

Pokud na výrobku „svítí“ zelené A, lze si tuto informaci přeložit tak, že se jedná o produkt, který je vhodné do jídelníčku zařazovat často, a to klidně i ve větším množství. Naopak červené E by se při vyváženém stravování mělo na našich talířích objevovat spíše sporadicky a v malých porcích. Neznamená to ale, že je nutné se takovým potravinám vyhýbat. Součástí pestrého jídelníčku mohou být produkty, které najdeme napříč celou stupnicí Nutri-Score. Vše je jen o množství, nikoli o výrobku samotném. I zde platí staré známé: „Není nevhodná potravina, jen její nevhodné množství.“

Nutričně vyvážené potraviny kupte se slevou

Pro rychlou orientaci spotřebitele je značení Nutri-Score tedy velmi šikovným vodítkem. Protože se nachází vždy na přední straně obalu, je okamžitě viditelné, díky jednoduchosti a logickému značení i dobře srozumitelné, velmi efektivní a univerzální. Je ale na úsudku výrobce, zda tuto stupnici na obal svých produktů dá, nebo nedá. Nejedná se totiž o žádný povinný údaj, ale pouze o dobrovolný systém značení potravin.

Obal čokoládového dezertu, na němž je hodnota Nutri-Score E PhotoSGH / Shutterstock.com

Jak se Nutri-Score počítá?

Systém Nutri-Score je díky tomu, jak se stanovuje, velmi objektivní a umožňuje spotřebiteli rychle se zorientovat a porovnat nutriční hodnotu potravin v jedné kategorii i potravin mezi různými kategoriemi. Jeho výpočet je založen na vědecké metodě, kterou v roce 2005 vyvinul výzkumný tým z britské Oxfordské univerzity. Základem je rovnice, ve které jsou zohledněny na jedné straně cenné složky potravin a na straně druhé také ty, které bychom měli konzumovat omezeně.

Do jednotlivých tříd jsou pak potraviny řazeny podle toho, jakého výsledku dosáhnou. V rovnici jsou započítány kladné a záporné body podle stanoveného vzorce (Raynerovo skóre). Body se přidělují podle obsahu jednotlivých vhodných či méně vhodných složek ve 100 g nebo 100 ml produktu.

Kladné body získává produkt za obsah složek, které jsou ve stravě požadované a jsou obecně považované za zdraví prospěšné, jako je obsah ovoce (i ořechů) a zeleniny, vlákniny a bílkovin. Body záporné se počítají z energetické hodnoty, obsahu mastných nasycených kyselin, cukrů a sodíku. Získané kladné body se pak odečtou od těch záporných a podle výsledku je daná potravina zařazena do kategorie A–E. Celkové skóre může být od –15 do +40 bodů a platí, že čím nižšího výsledku potravina dosáhne, tím lepší má Nutri-Score.