Kontroly marží potravin zákazníkům nic nepřinese, prodejcům ale ztíží práci
Kontroly marží potravin nebudou mít podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) žádný efekt pro zákazníky, prodejcům ale zvyšují administrativu. Český maloobchodní trh je vysoce konkurenční a žádný obchodník si nemůže dovolit prodávat za výrazně vyšší ceny než konkurent. Podle zástupce asociace si politici populisticky zvolili za terč obchodníky, ale dalšími vlivy zdražování se nezabývají.
Co v článku najdete
Ministerstvo zemědělství začalo s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin.
Zaměřuje se na
Zjistěte, kde mají máslo v akci
Kupte se slevou Máslo Jihočeské Madeta.
Žádné umělé zvyšování marže
„Zaznamenali jsme případy, kdy obchodní přirážka na točeném salámu byla 246 procent, na standardní šunce dokonce 255 procent. To jsou čísla, u kterých už se člověk musí pozastavit nad tím, zda je to v pořádku. Ano, máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže,“ řekl novinářům ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Stát přitom některé druhy zemědělské výroby dlouhodobě dotuje. Situace, kdy například vepřové maso v obchodech výrazně zdražuje, ale producenti masa nedostanou adekvátně zaplaceno a produkují se ztrátou, je podle ministra dlouhodobě neudržitelná.
Zdeněk Nekula tak podle svých slov chce zamezit tomu, aby prodejci a další členové dodavatelského řetězce zneužívali současné situace, kdy obecně ceny rostou, a zvyšovali uměle své marže. Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce.
Canva
Zisk ovlivňují náklady
Pro zjištění důvodů vysokých cen potravin by bylo podle tajemníka Asociace českého tradičního obchodu Jana Hrdiny nutné nejen sledovat širší škálu položek, ale celý řetězec, tedy i náklady a marže zemědělců či výrobců potravin. „Předmětem zájmu by pak neměly být primárně marže, ale především ziskovost. Ta se u nezávislých obchodníků sdružených v AČTO pohybuje standardně kolem jednoho procenta,“ uvedl.
Nemožnost prodávat potraviny za výrazně vyšší ceny než konkurence platí ještě více podle Hrdiny u nezávislých obchodníků, kteří si musejí svou pozici udržet vůči velkým řetězcům i přesto, že u dodavatelů mají proti nim slabší postavení a často provozují prodejny v menších obcích s nižší nákupní silou.
Hrdina dále upozornil na to, že například stále rostoucí vstupní náklady za energie či pohonné hmoty jsou jedním z hlavních důvodů současného zdražování potravin. „Přitom tato oblast je (vládou) sledována jen omezeně a není nijak regulována,“ doplnil.
Ceny potravin v České republiky stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce podle dat Českého statistického úřadu připlatili za pšeničnou hladkou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Chléb a bílé pečivo proti loňskému čtvrtému měsíci zdražily zhruba o třetinu, za máslo nebo brambory zaplatili lidé meziročně asi o čtvrtinu více. Více se o zdražování dočtete v našem článku.
(zdroj: ČTK)
Váš pomocník při nákupech
Pokud si chcete porovnat ceny potravin, doporučujeme stáhnout si mobilní aplikaci nákupního rádce Kupi.cz. V mobilní aplikaci můžete zkontrolovat výhodnost cen zboží přímo u regálu.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko