Káva bez kofeinu. Víte, jak si správně vybrat?

Šálek kávy a vysypaná kávová zrna Canva

Kofein je nejrozšířenější droga, která stimuluje nervovou soustavu a činnost srdce. Někdo si bez něj nedokáže představit ráno, jiný se mu vyhýbá. A právě pro ty, kteří si šálek kávy rádi vychutnají, ale kofein z jakéhokoli důvodu nechtějí konzumovat, je tu káva, z níž byl tento stimulant odstraněn. Respektive jeho koncentrace byla snížena zhruba o 97 procent. Jak se to dělá?

Přečtěte si také

Víte, které kupujete? Rozdíl mezi sterilovaným a kysaným zelím není jen v ceně a chuti, ale obsahu cenných vitamínů

Ve světě kávy existují dva hlavní způsoby dekofeinizaceevropská (chemická) metoda a metoda švýcarská, u které se chemie vůbec nepoužívá. Při nákupu tak zvaného „decafu“ je tedy dobré si zjistit, jakým procesem byl kofein z kávových zrn odstraněn.

Denně se na světě vypijí více než dvě miliardy šálků kávy, z nichž zhruba jedna desetina, tedy asi 200 milionů z nich, je bez kofeinu. Na trhu je obrovské množství decafů a jejich kvalita bývá diametrálně odlišná. U některých je cítit chemická pachuť, u jiných téměř není poznat, že káva procesem dekofeinizace prošla. Pokud si zákazník při nákupu vybere správně, rozhodně se nemusí bát, že by přišel o chuťový zážitek a už vůbec ne, že by ohrozil své zdraví, jak tomu mohlo v minulosti být.

Horká kávová zrna a prázdný šálek Canva

Švýcarská metoda je nejšetrnější

Ke kávě bez kofeinu vedou v zásadě dvě hlavní, nejčastěji používané cesty: evropská (chemická) a švýcarská metoda (Swiss water process), která chemii vůbec nepoužívá. „Existují i další metody dekofeinizace, jako je Sparkling water process či CO2 metoda. Ty nejsou tak hojně využívané, ale stejně jako metoda švýcarská se považují za bezpečné,“ říká kávový expert z Pardubic Tomáš Zahálka a doplňuje, že většina předních společností dnes upřednostňuje procesy šetrné a bez chemie.

I tak je ale nejčastěji používaný evropský způsob, při němž má své místo chemická látka methylenchlorid, jinak také dichlormethan (DCM). Zelená káva se nejprve namáčí ve vodě a po rozevření se zrna promývají dichlormethanem, který do sebe kofein absorbuje. I přesto, že se zrna v závěru několikrát promyjí vodou, je chemický proces v chuti kávy znát.

Nastartujte svůj den s voňavým šálkem

Švýcarský vodní proces je v současné době nejlepší a nejšetrnější metodou dekofeinizace. Zelená zrna se na osm až deset hodin ponoří do čisté vody, do níž se louhuje kofein, ale i další látky z kávy, jako jsou například oleje a kyseliny, které nesou aroma a chuť. Poté se voda filtruje přes uhlíkové filtry. Celý proces se opakuje, dokud v kávě nezůstane jen 0,1 % kofeinu.

Tip: Milovník kávy by doma měl mít i kvalitní kávovar! Široký výběr nabízí obchody s elektronikou, štěstí se na vás ale může usmát i v obyčejném supermarketu – právě teď například Globus nabízí pákový kávovar Espresso Sencor SES 4700BK, a to do 15. 2. za 2 799 Kč.

Skupina lidí si přiťukává šálky s různými druhy kávy Canva

Sto let je dlouhá doba

Káva bez kofeinu se „narodila“ před více jak sto lety. Tím, komu jsou připisovány první krůčky a experimenty s její výrobou, je Ludwig Roselius – německý obchodník s kávou a jeho spolupracovníci. Proces, kterým kofein z kávových zrn odstraňovali, však nebyl příliš šetrný. „Zelená zrna, tedy zrna před upražením, napařovali roztokem slané vody a poté proplachovali benzenem, což s sebou neslo zdravotní rizika pro konzumenty. To ale bylo v roce 1903 a od té doby se metody samozřejmě zdokonalily a existují takové, které chemii nepoužívají,“ popisuje kávový expert.

I přesto, že jsou všechny dnešní metody dekofeinizace šetrnější než metoda původní, při nákupu se vyplatí sáhnout spíš po metodách nechemických – tedy po bezkofeinové kávě zpracované švýcarskou vodní cestou.