Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Mobilní aplikace

Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Mobilní aplikace

Když jídlo bolí. Rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí je velký

Když jídlo bolí. Rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí je velký

Nevolnost, kopřivka, ekzémy, svědění, bolest břicha, průjem, nadýmání, dýchavičnost - to vše po požití jídla. Jaké jídlo nebo jeho složka za to může? A co vám vlastně je? Potravinová alergie, intolerance anebo přecitlivělost? I když všechno zní podobně, a dokonce se tak i projevuje, není to totéž. Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl a v jakých případech může jít i o život?

Přečtěte si také

Dětské výrobky jsou v Česku dražší. Kde nakoupíte levněji?
Dětské výrobky jsou v Česku dražší. Kde nakoupíte levněji?

Potravinová alergie

Hlavní roli při potravinové alergii hraje imunitní systém, který reaguje na proteiny z potravin – to tedy znamená, že potenciálním alergenem může být každá potravina obsahující bílkovinu, přičemž k vyvolání alergické reakce stačí mnohdy jen stopové množství alergenu.

Odezva imunitního systému může být mírná (např. svědění) anebo velmi silná (např. problémy s dýcháním). V krajním případě může alergická reakce na potravinu způsobit nebezpečný anafylaktický šok, který může skončit i smrtí.

Základní rozlišení alergenů dle EU

Směrnice EU č. 1169/2011 rozlišuje 14 druhů alergenů.

  1. Obiloviny obsahující lepek
  2. Korýši a výrobky z nich
  3. Vejce a výrobky z nich
  4. Ryby a výrobky z nich
  5. Arašídy a výrobky z nich
  6. Sójové boby a výrobky z ní
  7. Mléko a výrobky z něj
  8. Skořápkové plody (ořechy) a výrobky z nich
  9. Celer a výrobky z něj
  10. Hořčice a výrobky z ní
  11. Sezam a výrobky z něj
  12. Oxid siřičitý a siřičitany
  13. Vlčí bob a výrobky z něj
  14. Měkkýši a výrobky z nich

Ve skutečnosti však neexistuje jen pár alergenů, alergickou reakci může v lidském těle vyvolat prakticky jakákoli potravina, ne jen těchto 14 jmenovaných.

Mléko jako jedna z nejproblematičtějších, ale zároveň nejoblíbenějších potravin

Velká osmička alergenů stojí za nejvíce problémy

Za naprostou většinu způsobených alergií u nás (resp. v západní kultuře) stojí tzv. velká osmička alergenů – mléko, vejce, arašídy, ořechy, ryby, korýši, pšenice a sója, přičemž alergie na mléko bývá nejčastější. Ovšem to, co platí pro nás, neplatí pro jiné kontinenty. Na Blízkém a Dálném východě bývá například velmi častá potravinová alergie na sezam, rýži či cizrnu, což v naší kultuře až tak časté není.

Potravinová intolerance

Potravinová intolerance není, na rozdíl od alergie, způsobená reakcí imunitního systému. Jedná se o metabolickou poruchu, kterou způsobuje absence či nedostatečné množství enzymů v těle, které jsou potřebné při zpracování určité potraviny nebo její složky.

Rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí

Zatímco u alergie na potraviny hraje hlavní roli imunitní systém, u intolerance na potraviny je to trávicí systém, který není schopen pořádně rozložit určité druhy potravin.

V případě alergie stačí někdy jen maličké množství k rozpoutání velmi silné reakce imunitního systému. V případě přecitlivělosti, mohou problémové potraviny lidé obvykle jíst v malém množství bez obav. 

Laktózová intolerance jako příklad

Pojďme si rozdíl mezi alergií a intolerancí ukázat na nejproblematičtější potravině – na mléce. Trpíte-li laktózovou intolerancí, máte v těle nedostatek enzymu, který se jmenuje laktáza. Nestrávená laktóza se potom dostane do tlustého střeva, kde dělá neplechu a způsobuje trávicí obtíže – například plynatost, nevolnost, průjem či zácpu. Intolerance je nepříjemná, ale ne život ohrožující.

Naproti tomu alergická reakce na mléko se může projevovat podobnými symptomy jako nesnášenlivost, ale může být životu nebezpečná a způsobit potenciálně smrtelný anafylaktický šok. Kravské mléko totiž obsahuje proteiny s vysokou alergizující schopností, kterou nesníží ani případné převaření mléka.

Z potravinové alergie se dá vyrůst

Je zajímavé, že na potravinové alergie a intolerance trpí častěji děti (4 – 6 %), zatímco u dospělých se postupem času může vytratit. Procento se tak u dospělých trpících alergií či nesnášenlivostí snižuje na cca 1- 3 % dospělé populace. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) se s přibývajícím věkem snášenlivost potravin, jako jsou vejce či kravské mléko, zlepšuje. U ořechů, luštěnin či korýšů přetrvává velmi dlouho, ba dokonce se ani v dospělosti mnohdy nevytratí.

Ačkoli se alergiemi obvykle potýkají děti, může se objevit i v dospělosti.

Přecitlivělost na potraviny

Vyskytuje-li se u vás problém s trávením určitého druhu potraviny, kdy vás po požití trápí například plynatost, bolest břicha či průjem, nemusí jít nutně o alergii, ale pouze o přecitlivělost.

Na první zdání se přecitlivělost může zdát být s alergií snadno zaměnitelná. A právě proto se přecitlivělosti na potraviny také říká pseudoalergie. Nejde tedy o alergii v pravém slova smyslu, nicméně příznaky jsou alergii velmi podobné.

Přecitlivělost na potraviny se nejčastěji objevuje v důsledku vysokého množství histaminu v potravinách

Za přecitlivělost může často histamin

Přecitlivělost na potraviny se nejčastěji objevuje v důsledku vysokého množství histaminu v potravinách, např. sýry, červená vína, ryby v konzervách či fermentované potraviny. Vedle histaminu mohou přecitlivělost na potraviny způsobovat i některé přídatné látky, jako jsou např.:

  • Látky zvýrazňující chuť a vůni: Kyselina glutamová a její soli (E620 - E625),
  • Konzervační látky: oxid siřičitý a siřičitany (E220 - E228), dusitany a dusičnany (E249 – E252), benzoová kyselina a deriváty (E210 – E219) a kyselina sorbová.
  • Antioxidanty: butyl-hydroxyanisol (E320) a butyl-hydroxytoluen (E321)
  • Barviva: tartrazin (E102), žlutá SY (E110), azorubin (E122), amarant (E123), erythrosin (E127), čerň BN (E151)

Projevy mají všechny tři mnohdy společné

  • Gastrointestinální: nevolnost, zvracení, bolesti břicha, kolika, průjem, nadýmání
  • Respirační: astma, dýchavičnost, otoky hrtanu, kýchání, neustálý kašel, rýma
  • Dermatologické: kopřivka, ekzémy, svědění, zánět kůže

Samodiagnostika není spolehlivá

Sami si jen stěží dokážeme v případě zažívacích problémů diagnostikovat, zda nás trápí alergie, intolerance anebo jen přecitlivělost. Zažívací problémy nám může způsobit i nevhodně zvolená kombinace potravin. Proto raději neváhejte v případě problémů navštívit odborníka.