Když jídlo bolí. Rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí je velký
Nevolnost, kopřivka, ekzémy, svědění, bolest břicha, průjem, nadýmání, dušnost – to vše po požití jídla. Tápete, co se to děje? Je to potravinová alergie, intolerance, nebo přecitlivělost? I když všechno zní podobně, a dokonce se tak i projevuje, není to totéž. Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl a v jakých případech může jít i o život?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Potravinová alergie
Hlavní roli při potravinové alergii hraje imunitní systém, který reaguje na proteiny z potravin – to tedy znamená, že potenciálním alergenem může být každá potravina obsahující bílkovinu, přičemž k vyvolání alergické reakce stačí mnohdy jen stopové množství alergenu.
Odezva imunitního systému je někdy mírná (např. svědění), jindy silná (např. problémy s dýcháním). V krajním případě může alergická reakce na potravinu způsobit nebezpečný anafylaktický šok, který může skončit i smrtí.
Základní rozlišení alergenů dle EU
Směrnice EU č. 1169/2011 rozlišuje 14 druhů alergenů.
- Obiloviny obsahující lepek
- Korýši a výrobky z nich
- Vejce a výrobky z nich
- Ryby a výrobky z nich
- Arašídy a výrobky z nich
- Sójové boby a výrobky z nich
- Mléko a výrobky z něj
- Skořápkové plody (ořechy) a výrobky z nich
- Celer a výrobky z něj
- Hořčice a výrobky z ní
- Sezam a výrobky z něj
- Oxid siřičitý a siřičitany
- Vlčí bob a výrobky z něj
- Měkkýši a výrobky z nich
Ve skutečnosti však neexistuje jen pár alergenů, alergickou reakci může v lidském těle vyvolat prakticky jakákoli potravina, nejen těchto 14 jmenovaných.
Canva
Velká osmička alergenů stojí za nejvíce problémy
Za naprostou většinu způsobených alergií u nás (resp. v západní kultuře) stojí tzv. velká osmička alergenů – mléko, vejce, arašídy, ořechy, ryby, korýši, pšenice a sója, přičemž alergie na mléko bývá nejčastější. Ovšem to, co platí pro nás, neplatí pro jiné kontinenty. Na Blízkém a Dálném východě bývá například velmi častá potravinová alergie na sezam, rýži či cizrnu, což v naší kultuře až tak časté není.
Potravinová intolerance
Potravinová intolerance není, na rozdíl od alergie, způsobená reakcí imunitního systému. Jedná se o metabolickou poruchu, kterou způsobuje absence či nedostatečné množství enzymů v těle, které jsou potřebné při zpracování určité potraviny nebo její složky.
Rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí
Zatímco u alergie na potraviny hraje hlavní roli imunitní systém, u intolerance na potraviny je to trávicí systém, který není schopen pořádně rozložit určité druhy potravin.
V případě alergie stačí někdy jen maličké množství k rozpoutání velmi silné reakce imunitního systému. V případě přecitlivělosti mohou problémové potraviny lidé obvykle jíst v malém množství bez obav.
Laktózová intolerance jako příklad
Pojďme si rozdíl mezi alergií a intolerancí ukázat na nejproblematičtější potravině – na mléce. Trpíte-li laktózovou intolerancí, máte v těle nedostatek enzymu, který se jmenuje laktáza. Nestrávená laktóza se potom dostane do tlustého střeva, kde dělá neplechu a způsobuje trávicí obtíže – například plynatost, nevolnost, průjem či zácpu. Intolerance je nepříjemná, ale ne život ohrožující.
Naproti tomu alergická reakce na mléko se může projevovat podobnými symptomy jako nesnášenlivost, ale může být životu nebezpečná a způsobit potenciálně smrtelný anafylaktický šok. Kravské mléko totiž obsahuje proteiny s vysokou alergizující schopností, kterou nesníží ani případné převaření mléka.
Z potravinové alergie se dá vyrůst
Je zajímavé, že na potravinové alergie a intolerance trpí častěji děti (4–6 %), zatímco u dospělých se postupem času mohou vytratit. Procento se tak u dospělých trpících alergií či nesnášenlivostí snižuje na cca 1–3 % dospělé populace.
Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) se s přibývajícím věkem snášenlivost potravin, jako jsou vejce či kravské mléko, zlepšuje. U ořechů, luštěnin a korýšů naopak přetrvává velmi dlouho, ba dokonce se ani v dospělosti mnohdy nevytratí.
Ačkoli se s alergiemi obvykle potýkají děti, mohou se objevit i v dospělosti.
Přecitlivělost na potraviny
Vyskytuje-li se u vás problém s trávením určitého druhu potraviny, kdy vás po požití trápí například plynatost, bolest břicha nebo průjem, nemusí jít nutně o alergii, ale pouze o přecitlivělost.
Na první pohled se přecitlivělost může zdát být s alergií snadno zaměnitelná – a právě proto se přecitlivělosti na potraviny také říká pseudoalergie. Nejde tedy o alergii v pravém slova smyslu, nicméně příznaky jsou jí velmi podobné.
Za přecitlivělost může často histamin
Přecitlivělost na potraviny se nejčastěji objevuje v důsledku vysokého množství histaminu v potravinách, např. v sýrech, červeném vínu, rybách v konzervách či ve fermentovaných potravinách. Vedle histaminu mohou přecitlivělost způsobovat i některé přídatné látky, jako jsou např.:
- Látky zvýrazňující chuť a vůni: Kyselina glutamová a její soli (E620–E625)
- Konzervační látky: oxid siřičitý a siřičitany (E220–E228), dusitany a dusičnany (E249–E252), benzoová kyselina a deriváty (E210–E219) a kyselina sorbová
- Antioxidanty: butyl-hydroxyanisol (E320) a butyl-hydroxytoluen (E321)
- Barviva: tartrazin (E102), žlutá SY (E110), azorubin (E122), amarant (E123), erythrosin (E127), čerň BN (E151)
Projevy mají všechny tři mnohdy společné
- Gastrointestinální: nevolnost, zvracení, bolesti břicha, kolika, průjem, nadýmání
- Respirační: astma, dýchavičnost, otoky hrtanu, kýchání, neustálý kašel, rýma
- Dermatologické: kopřivka, ekzémy, svědění, zánět kůže
Samodiagnostika není spolehlivá
Sami si jen stěží dokážeme v případě zažívacích problémů diagnostikovat, zda nás trápí alergie, intolerance, anebo jen přecitlivělost. Zažívací problémy nám může způsobit i nevhodně zvolená kombinace potravin. Proto raději neváhejte v případě problémů navštívit odborníka.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko