Obchodní řetězce se úspěšně vezly na vlně inflace. Spoustě totiž znatelně stouply zisky

Zaměstnanci v supermarketu mají zdvihnuté palce Robert Kneschke / Shutterstock.com

V posledních týdnech začaly společnosti napříč odvětvími odhalovat své hospodářské výsledky za rok 2022, tedy za období, ve kterém nejen českou ekonomiku zásadně ovlivňovala vysoká inflace. Nedáváno vykázaná čísla ale ukázala, že vysoké tempo zdražování příliš netrápilo obchodní řetězce v České republice. Velká část z nich totiž vykázala rekordní zisky.

Přečtěte si také

Módní kruh: Jak trendy našich maminek a babiček znovu dobývají svět. Dynamiku změn pohání sociální sítě

Zdražování potravin

Ekonomové v minulých měsících často diskutovali, kdo a jakou měrou se na vysoké inflaci vlastně podílel. Velkou část spotřebitelů zajímaly hlavně potraviny. Někteří odborníci upozorňovali, že k masivnímu zdražování přispívají svým počínáním právě i řetězce. Řada podniků se totiž až přehnaně snažila přifouknout vlastní zisky.

Ekonomičtí experti mají pro takové počínání jasně stanovený termín. Jde o takzvanou greedflaci. Ta v praxi funguje tak, že firmy mají v případě vnějšího cenového tlaku tendenci rychle zvyšovat konečné spotřebitelské ceny, aby vykompenzovaly vzrostlé vstupní náklady. Jakmile se ale tyto náklady vrací k původní úrovni, ve spotřebitelských cenách tento pokles příliš patrný není.

Podniky tak přistupují ke strategii, že hrají s časem a alespoň po omezenou dobu těží z velkých cenových výkyvů, a tím si přichází také na mnohem zajímavější marže.

Zaměstnanci tančí mezi regály Dusan Petkovic / Shutterstock.com

Zisk Albertu stoupl o 87 procent

K takové strategii mohly v minulých měsících přistoupit i obchodní řetězce, které v České republice působí. Řada z nich totiž při pohledu vykázala opravdu pohádkové zisky.

Příkladem je obchodní řetězec Albert, kterému zisk meziročně stoupl o 87 procent na 1,98 miliardy korun. Tržby podniku se zvýšily o 8,6 procenta na 66,75 miliardy korun.

Vedení společnosti Albert uvedlo, že zisk se podařilo zvýšit díky investicích do úsporných programů i zvyšování efektivity provozu. Jednotlivé pobočky totiž kupříkladu investovaly do technologií na úsporu energií a tepla.

Solidní čísla vykázal i Penny Market nebo JIP

Zisk v roce 2022 stoupl i některým dalším velkým řetězcům. Řadí se k nim třeba Penny Market. Vedení podniku se mohlo těšit z meziročního nárůstu zisků o 22 procent na 1,22 miliardy korun. Tržby této společnosti vzrostly o 15,5 procenta na 48,7 miliardy korun.

Dařilo se ale třeba i velkoobchodní a maloobchodní potravinářské firmě JIP, která v roce 2022 zvýšila zisk po zdanění na 236 milionů korun, čímž překonala svůj rekordní výsledek z roku 2021, jenž dosáhl na úroveň 205 milionů korun. Tržby pardubické společnosti JIP za prodej služeb, výrobků a zboží se v roce 2022 meziročně zvýšily o více než 20 procent na 16,06 miliardy korun.

Společnost JIP východočeská v roce 2022 ovládala 16 velkoskladů, 13 prodejen Cash & Carry, 23 vlastních maloobchodních prodejen a více než 140 prodejen Plus JIP ve franšízové síti.

Pekař doplňuje v supermarketu pečivo RossHelen / Shutterstock.com

Dominance na českém trhu

Trh s obchodními řetězci je dlouhodobě poměrně specifický. Konkurence není velká, o svou pozici bojuje jen několik málo firem. Tuzemský trh ovládá hlavně šest velkých podniků, mezi kterými dominuje Schwarz (Kaufland a Lidl, 28 procent) a Rewe Group (Billa a Penny, 15 procent).

Za nimi se nachází Albert, Tesco a pak Globus. Význam dalších podniků je v porovnání s nimi mnohem menší. Proto je možné na tento trh pohlížet jako na silně oligopolní a jsou pro něj patrné zcela jiné cenové strategie, díky kterým mohou společnosti dlouhodobě dosahovat solidních hospodářských výsledků.

Zdroj: Potravinářská komora