Systém zálohování PET lahví je nutný. Současné řešení ohrožuje zdraví, míní ministerstvo zdravotnictví
Systém zálohování PET lahví a plechovek, který má být v ČR zaveden od roku 2025, je podle ministerstva zdravotnictví více než nutný. Současný způsob sběru plastových obalů by totiž mohl vést ke kontaminaci PET lahví, z nichž má být do roku 2030 při výrobě nových obalů využito 30 %. Mnozí však nesouhlasí, náklady podle nich ponesou spotřebitelé.
Co v článku najdete
Kdy budou zálohované PET lahve?
V české přírodě skončí ročně až 100 milionů pohozených PET lahví a plechovek. Tomu by měla učinit přítrž novela zákona o obalech, podle níž budou PET lahve a plechovky od roku 2025 zálohované. Sbírat se mají obaly od 0,1 do 3 litrů, přičemž záloha bude mezi 4 až 5 korunami. V současné době probíhá pilotní testování projektu, o němž jsme psali už dříve.
V ČR se v roce 2022 prodalo 1,8 miliardy PET lahví a 800 milionů plechovek. Recyklace těchto obalů má tedy velký smysl. Při recyklaci plechovek dochází prakticky k nulovým ztrátám, a proto je možné je recyklovat prakticky donekonečna. U PET lahví dochází ke ztrátám přibližně 15 %, které se ve směsi recyklátu nahrazují tzv. panenským PET.
Zivica Kerkez / Shutterstock.com
Systém zálohování je nezbytný
Podle ministerstva zdravotnictví je nový systém vratných PET lahví více než nutný. Současný systém je z mnoha důvodů nevyhovující. „Jeden z uvedených důvodů zavedení zálohového systému je hygienické hledisko, přičemž lahev ze žluté popelnice na tříděný odpad může být kontaminována, a tím pádem nemusí být vhodná k samotnému procesu recyklace do tzv. food grade, tedy ke styku s potravinou,“ popisuje hlavní problém ministerstvo.
„Vzhledem k cílům Evropské směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která stanovuje povinnost výrobců nápojů využívat recyklovaný PET (25 procent v roce 2025 a 30 procent v roce 2030), považujeme za důležité, aby se PET určený pro recyklaci do nových PET lahví sbíral odděleně od ostatního plastu tak, aby PET nemohl být kontaminován znečišťujícími látkami,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v připomínkovém řízení novely zákona o obalech.
Menší obce systém kritizují
Systém funguje už ve 12 evropských zemích, kde se míra sběru pohybuje okolo 90 % a míra odhazování obalů v přírodě se snížila až o 95 %. I přesto se u nás najdou jeho odpůrci. S vratnými PETkami a plechovkami má problém například resort průmyslu a obchodu, ale i ministerstvo pro místní rozvoj.
„Nebyly zváženy přínosy jiného způsobu využití vstupních nákladů a peněz na provoz na zlepšení stávajícího systému třídění odpadu. Nabízí se také vyhodnocení delšího období fungování zálohového systému na Slovensku, který byl zaveden teprve v roce 2022, a v mezidobí podpořit systémy dobrovolného zálohování,“ varuje úřad vedený Ivanem Bartošem (Piráti).
Aykut Erdogdu / Shutterstock.com
Vynaložené náklady se obcím vrátí
Podobný názor má i Národní rozpočtová rada. „Nejsme si jisti, zda deklarované přínosy převáží nad deklarovanými náklady, z nichž drtivou většinu ponese právě podnikatelský sektor. Navíc se nejedná o drobné, nýbrž o miliardy korun,“ uvedli její představitelé pro Novinky.cz. Podle nich se musí náklady nevyhnutelně přenést na spotřebitele.
„Z pohledu ministerstva je klíčové, aby se odpad co nejčastěji využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému by proto nemělo nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho,” uvádí David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP. „Zároveň nesmí poškodit ani obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevybraných záloh,“ dodal Surý.
Zdroje: Novinky.cz, MZP.cz, Zalohujme.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko