Systém zálohování PET lahví a plechovek je v pilotní fázi. Češi chtějí vracet obaly v obchodech, půjde to i jinde
V české přírodě skončí ročně až 100 milionů pohozených PET lahví a plechovek. Někteří spotřebitelé zkrátka nemají motivaci donést obal do civilizace a správně jej vytřídit. Ministerstvo životního prostředí proto v současnosti připravuje návrh zákona o zálohování těchto obalů. Momentálně probíhá pilotní testování, ostrý provoz by měl být zahájen v roce 2025. PET lahve a plechovky bude možné vracet v místě jejich nákupu, ale i v menších obchodech a na čerpacích stanicích.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Konec obalů pohozených v přírodě
V České republice v současnosti probíhá pilotní testování projektu zálohování PET lahví a plechovek, který by měl být naplno spuštěn v roce 2025. Sbírat se budou obaly od 0,1 do 3 litrů, přičemž záloha bude mezi 4 až 5 korunami.
Systém funguje již ve 12 evropských zemích, kde se míra sběru pohybuje okolo 90 % a littering (odhazování obalů v přírodě) se snížil až o 95 %. V ČR se loni prodalo 1,8 miliardy PET lahví a 800 milionů plechovek. Recyklace těchto obalů má tedy velký smysl.
Při recyklaci plechovek dochází takřka k nulovým ztrátám, a proto je možné je recyklovat prakticky donekonečna. U PET lahví dochází ke ztrátám přibližně 15 %, které se ve směsi recyklátu nahrazují tzv. panenským PET. Systém zálohování přitom spotřebitele nestojí nic navíc, náklady spojené s provozem systému ponesou sami výrobci.
R.Ashrafov / Shutterstock.com
Zákazníci chtějí obaly vracet tam, kde nakupují
Již od května letošního roku mohou Češi v rámci testovacího projektu vracet PET lahve a plechovky ve vybraných obchodech. Dle Iniciativy pro zálohování se na vracení v supermarketu v budoucnu chystá 80 % spotřebitelů a v hypermarketech 75 %. Více než polovina má v plánu vracet obaly v malých obchodech a 30 % dotázaných by ocenilo možnost vrácení ve večerkách, které mají poblíž.
Z průzkumu jednoznačně vyplynulo, že zákazníci nechtějí s vratnými obaly nikam speciálně jezdit. „Lidé chtějí lahve a plechovky vracet tam, kde nakupují. Pro zajištění komfortu zákazníka i úspěšnosti systému by se mělo vykupovat tam, kde se dotčené nápoje prodávají, stejně tak, jako u pivních lahví,“ uvedla pro Ekonews mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová.
Zapojí se zhruba 11 000 míst
Dle návrhu zákona, který připravuje ministerstvo životního prostředí, budou mít povinnost vybírat zálohované obaly všechny prodejny i benzinové pumpy s výměrou větší než 50 metrů čtverečních. To činí zhruba 11 tisíc odběrných míst.
Prodejny se navíc mohou zapojit dobrovolně. „Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny, ale také kiosky, školy, jednorázové akce jako festivaly nebo obce, které tím získají platby z manipulačního poplatku. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude prodejna nad padesát metrů čtverečních a obec ani malé prodejny se nezapojí dobrovolně, zřídí odběrné místo operátor,“ uvedla v rozhovoru pro Ekonews mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
ITTIGallery / Shutterstock.com
Důležitou roli hrají i malé prodejny
Dle Iniciativy pro zálohování je klíčové také zapojení malých obchodů a provozoven. „Nahrazení malých obchodníků jinými typy sběru může být právě pro vesnický maloobchod poslední ranou, která přispěje k dalšímu snížení počtu těchto provozoven,“ uvádí Havligerová.
O zachování malých prodejen v systému lobuje i Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). „Česká republika by se měla v této souvislosti poučit z procesu zavádění povinného zálohování na Slovensku, kde byl pro menší obchody také zvolen princip dobrovolnosti. Tento přístup vedl k značnému diskomfortu pro zákazníky, kteří jednak nevěděli v kterých obchodech je možné zálohované lahve vracet a jednak museli začít kvůli vracení lahví často cestovat do větších obchodů,“ uvedl předseda AČTO Pavel Březina.
Na Slovensku systém funguje skvěle
Slovensko, které systém zálohování PET lahví a plechovek spustilo 1. ledna 2022, nastavilo nejprve hranici zapojení na prodejny s rozlohou vyšší než 300 metrů čtverečních. Malé obchody se zprvu obávaly ztráty zákazníků, nakonec se ale zapojily také.
Původní 60% návratnost stoupla na nynějších 70 % a očekává se brzký nárůst k 80 %. „Teprve 85 až 90% návratnost je ta největší alchymie, správce musí identifikovat body různě po Slovensku a jedná s čerpacími stanicemi, aby se dosbíral zbytek obalů,“ uvedl předseda slovenské Aliance moderního obchodu Martin Krajčovič.
Lidl
Čím více obchodů, tím lépe
Podle Havligerové je pro co nejvyšší úspěšnost sběru zcela zásadní právě rozsah sběrné sítě. „Systémy postavené na principu vracení ‚zpátky do obchodu' dosahují míru sběru v průměru kolem 90 %, zatímco systémy postavené na jiných typech sběrných míst, včetně kombinace obchodů se sběrnými dvory, dosahují průměrné míry sběru pouze ve výši 70 %,“ uvádí.
Analýzu fungování sběrných systémů ve světě provedlo i ministerstvo. „Je nutno poznamenat, že situace na trhu a geografické podmínky jednotlivých států jsou natolik rozdílné, že nejde beze změn převzít systém například z Německa nebo Slovenska. Nicméně tyto státy byly inspirací,“ uvádí Ješátková. Systémy sběru se sběrnými místy mimo obchody fungují především mimo Evropu, v Kanadě, USA i v některých regionech Austrálie.
Zdroje: Ekonews.cz, Zalohujme.cz, Novinky.cz, CT24.ceskatelevize.cz, Rexter.cz
Čtěte dále...
Vyrobte si bezlepkovou jablečnou mouku. Je skvělá pro pečení i dochucování a ušetří vám příjem cukru
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko