Přijde vám objednávka z e-shopu, třeba teď na Vánoce nějaký dárek, ale zjistíte, že vám zboží nevyhovuje. Žádný problém. Podle české legislativy ho můžete do 14 dní neporušené vrátit a prodejce vám vrátí peníze. Ale jak je to s dopravným? Kdo platí dopravu tam a kdo zpět?
Při nákupu přes internet máte podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) právo odstoupit od smlouvy, a to do 14 dnů od převzetí zboží. Obvykle stačí e-shop kontaktovat e-mailem nebo přes formulář. Některé obchody navíc nabízejí i delší lhůty jako nadstandardní službu.
„Prodávající je povinen informovat o právu na odstoupení od smlouvy a poskytnout vzorový formulář, který odstoupení usnadní. V případě, že chce zákazník zboží vrátit, musí obchodníkovi jasně oznámit, že využívá své právo na odstoupení od smlouvy, nestačí zboží nepřevzít,“ vysvětluje pro Kupi Mgr. František Kotrba, tiskový mluvčí České obchodní inspekce (ČOI).
Ale pozor, před dvěma lety se zákon změnil a více chrání e-shopy, z nichž si řada zákazníků dělala půjčovny. Zboží můžete pouze vyzkoušet, ale ne používat déle, než je nezbytné pro zjištění vlastností a funkcí. Pokud bude viditelně opotřebené, může si e-shop z vrácené částky něco strhnout.
„V této souvislosti je třeba ještě zmínit, že odstoupení od smlouvy není možné například v případě zboží vytvořeného na míru (fotokalendář), zboží, které podléhá rychlé zkáze (jídlo apod.), zboží v uzavřeném obale, které bylo z obalu vyňato a z hygienických důvodů už ho není možné vrátit (zubní kartáček),“ dodává Kotrba.
Je také dobré vědět, že prodejce musí podle § 1832 odst. 1 peníze vrátit „bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy“, a to stejným způsobem, jakým proběhla platba.
Pixel-Shot / Shutterstock.com
Hodně lidí v tom má pořád zmatek, tak si to pojďme před Vánoci opět ujasnit. Kupi se spojilo s Českou obchodní inspekcí (ČOI), abychom pro vás měli informace z první ruky.
„Poštovné za vrácení zboží obvykle platí zákazník. To znamená, že obchodník hradí náklady za odeslání zboží k zákazníkovi a zákazník hradí náklady za vrácení zboží, tj. odeslání zpět k obchodníkovi. To, že zákazník nese náklady za odstoupení od smlouvy, by mělo být uvedeno v obchodních podmínkách,“ zdůrazňuje Kotrba.
E-shop tedy musí vrátit zákazníkovi nejen peníze za zboží, ale také peníze za dopravu. Nicméně jen do určité výše. Pokud jste si například zvolili dražší doručení kurýrem, prodejce vám vrátí jen částku odpovídající nejlevnější dopravě v nabídce. Přesně to totiž říká zmíněný zákon:
„Jestliže spotřebitel zvolil jiný než nejlevnější způsob dodání zboží… vrátí podnikatel náklady ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu.“
Fizkes / Shutterstock.com
Vrácení zboží zpět e-shopu obvykle platí zákazník. Je to standardní pravidlo ve většině evropských zemí a český zákon ho potvrzuje. Jen je důležité, aby měl toto e-shop připomenuto ve svých obchodních podmínkách. Pokud to neudělá, musí zákazníkovi uhradit i náklady na vrácení.
„Podnikatel uhradí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, jestliže neupozornil spotřebitele na povinnost nést tyto náklady,“ říká zmíněná legislativa.
„V případě sporu doporučujeme spotřebitelům ještě jednou obrátit se na prodávajícího, a pokud nedojde k řešení, obrátit se na ČOI a požádat o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu. Všechny potřebné informace včetně formuláře žádosti o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu najdou spotřebitelé na stránkách ČOI,“ říká Kotrba.
Hodně internetových obchodů je ale vstřícnějších a nabízejí automaticky vrácení zdarma jako benefit – typicky obchody s módou. Často přibalují zpětný štítek, nebo stačí balíček odnést do Zásilkovny a nahlásit kód. Velké e-shopy vrácení automaticky hradí, protože chtějí zákazníkům nákup v konkurenčním boji co nejvíce usnadnit.
Olgsera / Shutterstock.com
Máte firmu a občas nakupujete na ni? Tak pro vás je další upozornění. Právo na vrácení zboží do 14 dnů se vztahuje pouze na spotřebitele! Pokud tedy nakupujete jako firma „na IČO“, e-shop nemusí odstoupení přijmout, zákon to po něm nevyžaduje.
„V případě nákupu v prodejně prodejce nemá povinnost vrácení zboží bez udání důvodu akceptovat. Může spotřebiteli nad rámec zákonem stanovené ochrany spotřebitele poskytnout ze své dobré vůle možnost vrácení nebo výměny zboží,“ potvrzuje Kotrba.
A podobné je to u nákupu v kamenné prodejně. Tam se 14denní lhůta vůbec neuplatňuje, protože zákazník má možnost zboží vidět a vyzkoušet hned na místě. Vrácení nebo výměna je vždy dobrovolná služba prodejce a může mít vlastní podmínky.
Před Vánoci každoročně výrazně roste počet podvodných e-shopů. ČOI upozorňuje, že prvním varováním je web bez uvedeného provozovatele. Jakmile na jeho stránkách nevidíte fyzickou nebo právnickou osobu, IČO a kontaktní údaje, víte, odkud vítr vane. Pokud tyto údaje chybí, je lepší nákup vůbec neriskovat.
„Spotřebitele upozorňujeme především na rizika anonymních e-shopů, kde není znám provozovatel e-shopu. (...) Na webu ČOI naleznou spotřebitelé seznam rizikových e-shopů, kde si mohou ověřit, zda se jimi zvolený e-shop na tomto seznamu nenachází,“ radí čtenářům Kupi František Kotrba, tiskový mluvčí ČOI.
Opatrnost se vyplatí i u globálních tržišť, jako je AliExpress, Temu, Shein nebo Amazon. Sice fungují lépe než dřív, ale vrácení zboží i reklamace mohou být složitější a dražší, protože samotný portál jen sdružuje spoustu menších prodejců. U seriózních českých e-shopů bývá celý proces vrácení jednodušší, rychlejší a většinou bez zbytečných problémů. A to se před Vánoci hodí.
Napište nám do diskuze pod článkem, jakou máte zkušenost s vrácením zboží z e-shopů. Jak se vám líbí, když e-shop hradí i dopravu vratky?
Zdroje: Kupi.cz, ČOI, zákon č. 89/2012 Sb., dTest.cz, Finance.cz