Počítač nebo auto místo radiátoru: Jaké jsou možnosti využití odpadního tepla v domácnostech?

Procesor počítače, který se přehřívá BLKstudio / Shutterstock.com

Odpadní teplo nevzniká jen v průmyslových továrnách nebo potravinových závodech, ale i při tak běžných činnostech, jako je nastartování auta či zapnutí počítače. Zatím ho využívá jen několik málo firem nebo institucí, které s ním nejčastěji vytápějí budovy a ohřívají vodu. Do budoucna bychom ale měli efektivně využívat i větší množství tohoto tepla, a to k různým účelům včetně telefonování nebo pohonu dopravních prostředků.

Přečtěte si také

Sekání mokrého trávníku: Proč je to špatný nápad a na co si dát pozor?

Nevyužitý potenciál

Z německého výzkumu, který byl pod názvem Estimating the global waste heat potential uveřejněn v časopise Renewable and Sustainable Energy Reviews, vyplývá, že zbytkové teplo zatím využíváme z 28 %.

V duchu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky je to ale stále velmi málo. Jen v Česku by tak průmyslové závody a kancelářské objekty mohly vytopit statisíce domácností.

Už nyní se pracuje například na horkovodu z Temelína do Českých Budějovic a podobný projekt se chystá i v Praze, kde se bude využívat přebytečné teplo z čističky odpadních vod. Dlouhodobé plány pak počítají i s tepelnou energií z počítačů v administrativních budovách.

Venkovní jednotka klimatizace, která vypouští teplo do okolí Kwangmoozaa / Shutterstock.com

V poslední době vznikají i celé projekty, které identifikují zdroje takového tepla a vyhodnocují jeho využití v praxi. Jedním z nich je i CE-HEAT, který funguje v Česku i dalších evropských zemích. Zatím se totiž možná zdá zanedbatelné, ale do budoucna může ušetřit miliony, ne-li miliardy korun.

„Cílem portálu je pomoci s využíváním odpadního tepla propojením strany nabídky, tedy například zpracovatelů kovů, chemického průmyslu apod., se stranou poptávky, tedy subjektů, které by mohly odpadní teplo využívat pro vytápění a tím snižování svých nákladů, což jsou například veřejné budovy, průmyslové areály či domácnosti prostřednictvím centrálního zásobování teplem,“ uvedl Jiří Louda z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku Univerzity Jana Evengelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Je klimatizace úsporná?

Stejně tak by se odpadní teplo dalo využít k chlazení. Jen je potřeba dosáhnout dostatečně vysoké teploty a využít zařízení s absorbční jednotkou. Do budoucna tak možná vznikne alternativa klimatizace, bez které se kvůli stoupajícím teplotám postupně neobejdeme, nejen v administrativních budovách, ale ani v domácnostech. Jen v Česku si každý rok pořizují novou jednotku desetitisíce lidí.

Paradoxem klimatizace je ale to, že jde o náročný spotřebič, který výrazně zvyšuje spotřebu energie. A kromě toho i teplo vytváří, a tak opět přispívá ke skleníkovému efektu. V souvislosti s nárůstem naší spotřeby je tedy nutné hledat i jiné možnosti.

Zdroje: Businessinfo.cz, Seznamzpravy.cz, Sciencedirect.com, Budejovice.rozhlas.cz