Nesníte v restauraci všechno? Ve Španělsku začne platit nový zákon, který nařizuje, že si zbytky povinně odnesete

Vyhazování jídla do koše nito / Shutterstock.com

Není žádným tajemstvím, že zhruba třetina jídla skončí v koši. Snad každému se někdy stalo, že jídlo v restauraci nedojedl. Líbilo by se vám, kdybyste si museli zbytky povinně odnést? I taková bizarní povinnost existuje, ale ne u nás, nýbrž ve Španělsku. Skutečně povede něco takového k šetření potravinami, anebo stejně skončí v koši a jen se navýší cena jídla? To se dozvíme příští rok, od kterého nemají španělští restauratéři na vybranou.

Přečtěte si také

„Potraviny by neměly být jen prázdnými plnidly, které zasytí žaludek,“ říká novinář Jan Tuna

Co se ve Španělsku změní?

Povinné zabalení nedojedeného jídla není jedinou změnou. Španělský ministr zemědělství, rybolovu a potravin, Luise Planas, upozornil, že se zde každý rok zbytečně vyhodí 1 400 tun jídla. Na každého občana tak připadá zhruba 31 kilogramů vyhozeného jídla ročně.

Nový zákon začne platit od 1. ledna 2023 a ministr nezapomenul podotknout, že podobný zákon již funguje ve Francii nebo Itálii. Prodejny potravin a společnosti podnikající v gastronomii musí připravit plán na omezení plýtvání, který bude zahrnovat snížení ceny zboží, kterému končí datum spotřeby, a spolupráci s organizacemi zajišťujícími potraviny potřebným.

Uvařte si radši něco vlastního

Nejde o dobrovolné nařízení – kdo nebude spolupracovat, ten může očekávat pokuty. Zboží s překročeným datem spotřeby se stane krmivem pro zvířata nebo bude přidáno do hnojiv či biopaliv.

Dva banány – čerstvý a prošlý Natalia Bostan / Shutterstock.com

Fungovalo by něco takového i u nás?

U nás žádný podobný zákon zatím není, ale to neznamená, že by zdejší situace byla lepší. Průměrný Čech vyhodí za rok 60 kilogramů jídla, což je téměř dvakrát tolik než ve Španělsku. Z restaurací a rychlých občerstvení se ročně odveze kolem 8 tisíc tun jídla. Odborníci se však shodují na tom, že španělské nařízení je zbytečné a situaci příliš nepomůže.

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, si myslí, že by plýtvání v restauracích zamezilo spíše zjednodušení pravidel pro jejich darování charitativním organizacím. „Restaurace by toto jídlo nemusely vyhazovat a lidé v sociálně obtížné situaci by se dostali ke kvalitnější stravě,“ poznamenal.

Luboš Kastner ze skupiny Hospodska, který zastupuje hostinské v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků, zase sdělil, že jedním z klíčů k zamezení plýtvání jsou moderní technologie. Když se budou potraviny vakuovat a kvalitně zmrazovat, vyhodí se jich méně. Prohlásil: „Samozřejmě, že těm, kdo nejsou inovativní a na technologiích šetří, může připadat jednodušší jídlo vyhodit.“

Zbytky jídla vysypané z odpadkového koše Victoria 1 / Shutterstock.com

Povinné balení zbytků by se promítlo v ceně jídla

Do cen jídla v restauracích se musí promítat všechny náklady a když by se zavedlo povinné balení zbytků, i to by ceny zvýšilo. Pochopitelně by se také produkovalo více odpadu, protože by opatření vedlo k nárůstu množství obalů, a to znamená vyšší zátěž pro životní prostředí.

Nachystejte si oběd i na druhý den

Z hlediska ceny by se každé jídlo zdražilo až o dvacet korun, a to rozhodně není málo. Je třeba započítat nejen cenu samotné krabičky, ale i tašky, do které se krabička zabalí. Největší plýtvání navíc není v restauračních zařízeních, ale v domácnostech. Podle Tomáše Prouzy jsou ideálním řešením spolupráce s potravinovými bankami, které se ukázaly jako velmi efektivní a do kterých proudí tisíce tun potravin.