Chřestová sezóna začíná. Proč je český chřest ten nejlepší a co z něj připravit?

Svázaný chřest a vedle rozpuštěné máslo a rozmarýn Canva

Čerstvé zelené výhonky, z nichž vykouzlíte skvělou krémovou polévku, jsou dokonalou přílohou k masu či perfektním základem pro slaný koláč. Řeč je o chřestu neboli šparglu, v jehož pěstování je Česká republika skutečně velmocí. Chřest je přitom nejen vynikající kulinární delikatesou, ale též lékem pro tělo. Díky obsahu vitamínu E posiluje imunitní systém, snižuje cholesterol, reguluje hladinu cukru v krvi, bojuje proti nadýmání a působí preventivně proti infekcím močových cest.

Přečtěte si také

Jak provonět domácnost během chvilky? Nechte se inspirovat
Jak provonět domácnost během chvilky? Nechte se inspirovat

Chutné stonky plné vitamínů

Chřest lékařský, lidově též špargl, je jednoděložná rostlina, jejíž výhonky se konzumují jako zelenina. Přestože pro své pěstování vyžaduje poměrně specifické a náročné podmínky, tato snaha se rozhodně vyplatí. Chřest je přitom bohatý nejen chuťově, ale též zdravotně. Neobsahuje tuk, díky čemuž má minimum kalorií, je bohatým zdrojem vlákniny, vitamínů a stopových prvků. Dlouhodobá konzumace může snižovat cholesterol, upravovat krevní tlak, regulovat hladinu cukru v krvi, má protizánětlivé účinky, působí preventivně proti infekcím močových cest, bojuje proti nadýmání, podporuje trávení a díky obsahu vitamínu E posiluje imunitní systém.

Zaběhněte si pro chřest v akci

Sezóna je krátká, ale bohatá

Chřestová sezóna začíná každoročně v polovině dubna bílým chřestem a končí koncem června symbolickým „zavřením” země. Pěstování chřestu je přitom skutečná alchymie. Zasazený chřest potřebuje 3 roky, než zesílí a může se sklidit. Správný okamžik pro sklizeň trvá jen chvilku, během níž je nutné sklidit všechny oddenky.

Bílý chřest roste zahrabaný v zemi a bývá přikrytý plachtou, aby k němu nemohlo světlo, jen tak si zachová typickou bílou barvu. Každý oddenek se sklízí ručně dlouhým dloubákem, který jej odřízne přesně v požadované délce. Jakmile teplota stoupne, přichází na řadu sklizeň zeleného chřestu, jehož oddenky rostou nad zemí a nepřikrývají se plachtou. Chlorofyl se postará o zelenou barvu a výraznější chuť. Podobně se pěstuje i nová fialová odrůda.

Stonky bílého a zeleného chřestu Canva

České „bílé zlato” je známé po celém světě

České „bílé zlato”, jak se bílému chřestu přezdívá, mívalo svého času světový ohlas, který se rovnal snad jen oblibě plzeňského piva. Za časů Rakouska-Uherska byl vyhlášený ve Vídni, Německu i v Římě. V době první republiky se pak vyvážel dokonce i do Francie.

Během druhé světové války bylo třeba obyvatelstvo hlavně dobře zasytit, a proto byl chřest z polí vytlačen pšenicí a brambory. Jeho vliv částečně smyl také totalitní režim, kdy byl považován za značně buržoazní lahůdku, ale koncem 90. let se díky holandským pěstitelům na česká pole vrátil. V současnosti se objevuje na stolech nejen českých gurmánů, ale také v jídelníčku běžných domácností.

Sklizeň českého chřestu v Hostíně u Vojkovic Firma Český chřest

Největším pěstitelem je firma Český chřest

Chřestu se daří především v lehké písčité půdě, jakou mu poskytují například Polabské nížiny na Mělnicku. Zde jej v Hostíně u Vojkovic pěstuje jediný velkopěstitel, firma Český chřest, která navazuje na původní holandskou tradici. Český chřest distribuuje zeleninu do většiny českých řetězců, farmářských prodejen i na farmářské trhy. Ten nejlepší a nejkřupavější špargl je však k sehnání přímo na farmě v areálu Hostína u Vojkovic, která se nachází zhruba 20 minut od Prahy. Odtud si chřest odvezete už několik málo minut po sklizni a není tak povadlý, jako tomu může být v obchodech. Během hlavní chřestové sezóny je na farmě otevřeno každý den od 7 do 17 hodin, a to včetně nedělí a svátků.

Výběr a skladování jsou polovina úspěchu

Čerstvost hraje u chřestu klíčovou roli. Jakmile totiž dojde k odříznutí stonku, velmi rychle v zelenině klesá hladina cukru, který chřestu propůjčuje příslovečnou nasládlou hráškovou chuť. Čím déle je sklizený, tím méně je sladký, a naopak začíná hořknout.

Pozornost věnujte už při výběru v obchodě. Dokonalý chřest je pevný, křehký, oddenky mezi sebou vržou a při ohnutí by se měly zlomit. Pokud jsou gumové a svraštělé, nekupujte je, na takovém chřestu si skutečně nepochutnáte. Důležité je také jeho uskladnění. Než pazochy zpracujete, skladujte je v chladu a temnu, v lednici je můžete dát i do vody jako květinu.

Loupaný bílý chřest Canva

Bílý oloupejte, zelenému odlomte konce

Než se pustíte do vaření, je třeba chřest dobře připravit. Bílý chřest má pevnou slupku, která jej chrání při růstu pod vrstvou zeminy. Tu je proto třeba oloupat. Dále odkrojte spodní dřevnatou část, kterou lze spolu se slupkami použít třeba na vývar. Nejběžnější úpravou bílého chřestu je vaření v osolené vodě a podávání s máslem a strouhankou či s holandskou omáčkou. Zelený chřest se loupat nemusí, stačí odlomit dřevnatý konec. Tento druh je chutný i syrový, například do salátů, nejvíce mu ale sluší grilování, blanšírování či zapékání.

Nejoblíbenější recepty? Polévka či rizoto

Každý druh chřestu je vhodný k jinému zpracování. Zatímco bílý je nejlepší na krémovou chřestovou polévku či podávání s jemnou holandskou omáčkou, zelený je vhodný spíše k opékání, grilování či pečení. Díky své výraznější chuti totiž vydrží i náročnější a delší přípravu. Oblíbené je například chřestové rizoto, francouzský koláč quiche s chřestem či grilovaný chřest obalený ve slanině.