Poprvé byl omylem vyroben kolem roku 3 000 př. n. l. a k nám se dostal z Bulharska. Jeho název pochází z turečtiny a v překladu znamená „zkvašené mléko.“ Řeč je o bílém jogurtu neboli mléčném kysaném výrobku, jehož popularita od 19. století nezná mezí.
Protože je jogurt kysaným produktem, měl by správně vzniknout kysáním mléka, podmáslí, smetany nebo směsí těchto tří surovin, a to za pomoci dvou bakterií – Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus salivarius subsp. thermophilus.
Jde tedy o produkt, který neprošel žádnou tepelnou úpravou a neobsahuje konzervační látky, ale naopak jeho konzervantem je přirozeně vzniklá kyselina mléčná a součástí hotového výrobku jsou prospěšné mléčné kultury a živé organismy.
Jogurty, které jsou během své výroby tepelně ošetřeny zahřátím asi na 60 °C, sice déle vydrží, ale už neobsahují užitečné látky. Z jogurtu se tak stává spíše jogurtový dezert, který nemá našemu tělu téměř co nabídnout. Touto metodou se většinou vyrábí jogurty v zahraničí.
Vzhledem k tomu, že light verze jogurtů jsou vyrobeny z odtučněného mléka, musí být kvůli správné jogurtové konzistenci zahušťovány. K zahuštění se nejčastěji používá škrob (bramborový nebo kukuřičný), který je v zásadě jen složitým cukrem. Jogurt má tedy menší obsah živočišného tuku, ale zase větší podíl sacharidů. Na zahušťovadla si tak raději dávejte pozor – nejen, že ovlivňují nutriční hodnoty produktu, ale i chuť, a zejména kvalitu.
Hlavní rozdíl mezi jogurtem vyrobeným průmyslově a farmářským je v konzistenci a stravitelnosti. Farmářské jogurty jsou vyrobeny z neupraveného pasterovaného mléka, takže jejich konzistence je během roku proměnlivá – v létě jsou řidší a v zimě zase hustší.
Naopak u průmyslově vyráběných jogurtů k úpravě pasterovaného mléka dochází, což má za následek, že každý výsledný produkt má stejnou konzistenci a chuť. Rovnoměrně je rozdělena i vzniklá smetana, tudíž lidé s citlivějším trávením tímto způsobem vyrobený jogurt příliš neocení.
Český trh nabízí široký výběr druhů různých jogurtů – jak ale poznat ten pravý? Kvalitní bílý jogurt by měl správně obsahovat pouze dvě složky, a to mléko (případně podmáslí či smetanu) a bakterie mléčného kvašení. Příliš na škodu nejsou ani mléčná bílkovina či sušené mléko, které se občas přidávají kvůli zahuštění. V ovocných jogurtech najdeme navíc ovoce, cukr a pektin. Různá aromata, barviva, regulátory kyselosti nebo zahušťovadla typu škrob, karagenan či želatina jsou většinou přebytečné.
Jogurt není jen pochoutkou či zpestřením jídelníčku, ale především plnohodnotnou potravinou s pozitivním vlivem na naše zdraví. Je důležitým zdrojem živých kultur, živočišných bílkovin a vápníku. Kromě toho, že je prospěšný pro naše zažívání, zlepšuje i obranyschopnost, udržuje zdravá střeva, zmírňuje zácpu a bojuje proti vzniku zubního kazu.
Rovněž ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, působí proti ateroskleróze a zmírňuje projevy stárnutí. Zajímavé je, že pojídání jogurtu nevadí ani lidem s intolerancí na laktózu. To je dáno tím, že kvalitní jogurt obsahuje enzym laktázu, díky které je organismus schopný mléčný cukr (laktózu) strávit.