Medy prodávané v Česku obsahovaly antibiotika. Zdraví škodlivé nejsou, problém tu ale je
Úřady v čele s potravinářskou inspekcí každoročně odhalí velké množství nevyhovujících medů, které je potřeba stáhnout z trhu. Nejčastěji se výrobci dopouští zakázaného falšování, klamání o botanickém původu nebo pančování levnějšími sirupy. Pak ale existují případy, kdy na problém upozorní inspekci sám výrobce. Jako tomu bylo nedávno v případě medů Medokomerc, u kterých se prokázal výskyt antibiotik. Kde se zakázaná složka v medu vzala? A představuje pro zdraví člověka nějaké riziko?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Výskyt antibiotik je překvapivý, původ neznámý
Společnost Medokomerc u nás patří k jednomu z největších zpracovatelů medu. V rámci vlastních prováděných kontrol nedávno odhalila, že některé šarže medů z její produkce obsahují poměrně ojedinělý nález – zbytky antibiotik (ATB), konkrétně ciprofloxacinu.
Ciprofloxacin se přidává jak do léčivých přípravků určených pro lidi, tak pro hospodářská zvířata včetně včel. Protože se ale tato léčivá látka v Evropské unii pro zvířata nepoužívá, testoval výrobce na její přítomnost vždy pouze medy pocházející ze zemí mimo EU.
Jak ale současné výsledky laboratorních kontrol ukázaly, ciprofloxacin se podle všeho začal nečekaně objevovat i v některých evropských medech (jejich přesný původ není znám, o české se ale nejedná).
Hydr Ercn / Shutterstock.com
Zbytky ciprofloxacinu kontaminovaly vybrané šarže, které musely být z trhu preventivně staženy. Zákazníky o tom informoval například řetězec Albert a Billa, nyní i Lidl. Staženy byly příslušné šarže i z Makra nebo třeba Globusu.
Konkrétně se jednalo o Med lesní 250 g, Med lesní 500 g a Med lesní 900 g, šarže 21032025, 04042025 a 15052025, výrobce a dodavatel MEDOKOMERC s.r.o.
Medy s ATB nejsou zdravotně nebezpečné
Výrobce se za situaci omluvil v prohlášení uveřejněném na svých webových stránkách a zákazníky vyzval, aby případné nakoupené zásoby výše uvedených šarží medu (i otevřené) vrátili skrze obchodní síť, přes kterou je zakoupili. Současně spotřebitele ubezpečil, že při pozření medu nehrozí žádné zdravotní komplikace.
„Nález ciprofloxacinu v medu v nalezeném množství nepředstavuje pro spotřebitele žádné zdravotní riziko, protože naměřená hodnota je hluboko pod povoleným limitem tohoto antibiotika pro maso, mléko a vnitřnosti pro výrobky živočišného původu. Med je dle platné legislativy zdravotně závadný, ale není zdravotně nebezpečný,“ vysvětlil v omluvném vyjádření Milan Špaček, jednatel společnosti Medokomerc.
Ostatní vyrobené šarže květových, lipových a lesních medů výrobce Medokomerc podle provedených testů antibiotika neobsahují a jsou zcela v pořádku.
BlkG / Shutterstock.com
Pes je zakopaný jinde
Samotným problémem výskytu antibiotik v potravinách tak není jejich přímá škodlivost pro lidské zdraví, ale skutečnost, že pokud si náš organismus a přirození mikrobi vyskytující se v něm postupně a dlouhodobě zvykají na nízké (i minimální) dávky antibiotik, může u takových mikrobů vzniknout rezistence. A v budoucnu nemusí člověku zabrat důležité léky.
Vůbec přitom nejde jen o případnou konzumaci jednoho výše zmíněného medu, ale spíše o komplexní balíček reziduí ATB, které nevědomky můžeme den co den přijímat i z jiných typů potravin.
Rezistence na antibiotika je narůstajícím problémem
Zvyšující se odolnost napříč populací je navíc v poslední době velmi sledovaným a řešeným medicínským problémem. Jak například vysvětlil v rozhovoru pro Deník.cz lékař a farmakolog Jan Strojil, zbytečné budování si odolnosti vůči antibiotikům může pacientům způsobovat vážné problémy, přičemž k tomuto jevu dochází mimo jiné právě při častém příjmu nižších dávek ATB. „I riziko vzniku bakteriální rezistence je více dáno tím, že se dává nízká dávka a bakterie jsou schopny se selektovat a naučit se s antibiotiky žít,“ přiblížil Strojil.
Minimální množství reziduí ATB v medech tak ve výsledku žádný negativní vliv na naše zdraví nemá, je spíše potřeba myslet na celkový obrázek. V každém případě se doporučuje vždy kupovat medy od ověřených prodejců a při výběru sledovat jejich původ a druh, ideálně se vyhýbat tzv. směsím ze zemí EU a mimo EU, u kterých není jisté složení medových složek ani původ.
Zdroje: Medokomerc.cz, Olomoucky.denik.cz, Facebook řetězce Lidl
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko