Nový Zéland zakázal v obchodech plastové sáčky, Španělsko končí s baleným ovocem. Jaká je situace v Česku?

Žena držící v jedné ruce potraviny v opakovaně použitelném ekologickém sáčku a v druhé ruce jednorázový sáček Bogdan Sonjachnyj / Shutterstock.com

Nový Zéland se stal během prázdnin první zemí na světě, která kromě zákazu prodeje igelitových tašek v supermarketech uvalila embargo ještě na mikrotenové sáčky na ovoce a zeleninu. Opatření je platné něco málo přes měsíc a spadá do vládní kampaně proti jednorázovým plastům, díky níž Novozélanďané používají již přes čtyři roky v obchodech vlastní nákupní tašky. Jaká je situace v Evropě?

Přečtěte si také

I klimatizaci v autě musíte umět používat správně. Zápach z ní nepodceňujte a naučte se pravidlo 15 minut

Nový Zéland končí s plasty v obchodech

V roce 2019 vešel v platnost zákon zakazující prodej igelitových tašek v obchodech na Novém Zélandu. „Nový Zéland produkuje příliš mnoho plastového odpadu,“ objasnila pro BBC důvody zákazu náměstkyně ministra životního prostředí Rachel Brookingová.

Od té doby se v zemi podařilo ušetřit 150 milionů plastových sáčků ročně. Nyní se k tomuto zákonu přidal další, který zakazuje prodej plastových sáčků na ovoce a zeleninu.

Někteří kritici opatření shazují s tím, že budou zákazníci namísto plastových sáčků používat papírové. „Stále se to vyplatí, opravdu chceme snížit množství obalů na jedno použití. Proto chceme, aby si lidé nosili vlastní tašky, supermarkety tak prodávají tašky na opakované použití,“ dodala Brookingová.

Krávy pasoucí se na louce, v pozadí hory jiraphoto / Shutterstock.com

Jaká další ekologická opatření Nový Zéland zavádí?

Místní řetězce se výše uvedeným opatřením postupně přizpůsobují. Supermarket Countdown začal ve svých 185 pobočkách po celé zemi prodávat použitelné síťové tašky. „Víme, že změna je těžká a zákazníkům to bude chvíli trvat,“ řekla Catherine Langabeer, vedoucí oddělení udržitelnosti řetězce Countdown.

Nový Zéland se zaměřuje i na další oblasti boje proti klimatickým změnám. Zemědělský průmysl v zemi produkuje přibližně polovinu všech emisí, v říjnu loňského roku navrhla proto vláda zdanění skleníkových plynů produkovaných hospodářskými zvířaty.

Jaké ekologické kroky podnikají evropské země?

Od ledna loňského roku platí ve francouzských supermarketech zákaz prodeje ovoce a zeleniny balené v plastových obalech. Zákon, který je součástí iniciativy, jež v zemi postupně zakázala plastová brčka, kelímky a příbory, by měl pomoci snížit množství odpadu o více než miliardu kusů ročně.

Na seznamu produktů, které francouzští spotřebitelé již více než rok nekoupí jinak než volně, jsou například pórek, cuketa, lilek, paprika, okurka, brambory nebo mrkev, z ovoce pak například jablka a banány. Od června 2023 jsou plastové obaly zakázané pro cherry rajčata, zelené fazole či broskve. Další druhy budou postupně přibývat, do roku 2026 by se měl zákaz týkat i drobného ovoce, jako jsou jahody, borůvky či maliny.

Zelenina balená v plastu saruntorn chotchitima / Shutterstock.com

Španělsko následuje francouzského příkladu

Na francouzskou iniciativu reagovalo i Španělsko, kde platí od ledna letošního roku stejný zákaz. Opatření se vztahuje na ovoce a zeleninu o hmotnosti do 1,5 kg a je součástí vyhlášky Ministerstva pro ekologickou transformaci, podle jehož zástupců dosáhlo znečištění plasty únosné meze. Seznam produktů, na něž se vyhláška vztahuje, stanoví Španělská agentura pro bezpečnost potravin a výživu. Vyhláška obsahuje také opatření pro podporu nákupu nebalených potravin a používání kohoutkové vody.

Méně plastů do roku 2030

Španělská vláda také připravuje opatření, které má obchodníky přimět k podpoře bezobalového prodeje. Cílem iniciativy je do roku 2030 snížit prodej plastových lahví na polovinu a dosáhnout toho, aby bylo 100 % obalů na trhu recyklovatelných.

Do roku 2025 by měly hotely, restaurace a jídelny používat opakovaně použitelné lahve z 50 % a o 5 let později z 60 %. Pokud jde o pivo, do roku 2025 by mělo být baleno z 80 % ve vratných lahvích, a do roku 2030 dokonce z 90 %. U nealkoholických nápojů jsou cíle 70 a 80 %. V domácnostech by mělo být do roku 2025 používáno 10 % opakovaně použitelných obalů a v roce 2030 pak 20 %.

Jak přistupuje k ekologii Česko?

1. října 2022 začal v Česku platit zákon, který zakazuje výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů, brček, míchátek, vatových tyčinek nebo krabiček na jídlo z expandovaného polystyrenu. Tato právní úprava by měla ročně snížit spotřebu plastu o zhruba 1,77 miliardy kusů.

Nová legislativa také ukládá některým prodejcům povinnost podílet se na úhradě nákladů spojených s úklidem, tříděním nebo sběrem volně pohozeného odpadu, který do té doby platila města a obce. Dalším krokem k udržitelnosti byl pak zákaz bezplatného poskytování igelitových tašek, ke kterému Česko přistoupilo v roce 2018.

Žena si bere plastový sáček v obchodě Cat Us / Shutterstock.com

Ve světle toho, že například v Itálii, Francii, Číně, Indii, Maroku nebo Keni platí úplný a v USA, Kanadě, Austrálii nebo Brazílii pak částečný zákaz prodeje plastových tašek, se tato česká varianta jeví jako nedostatečná.

Zdroje: Ekolist.cz, Bezigelitky.cz, Seznamzpravy.cz, Wave.rozhlas.cz, Samosebou.cz, iDNES.cz, Ceska-krajina.cz