Čím si přitopit v koupelně? Žebřík, radiátor nebo podlahové topení

Koupelna s vanou a žebříkovým radiátorem Canva

V domácnosti je jedna místnost, kde by mělo být vždy teplo a útulno. Tou místností je koupelna, v níž by teplota neměla klesnout pod 24 stupňů Celsia, a tak je mnohdy potřeba v ní přitopit i mimo obvyklou topnou sezonu. Teplotní komfort v koupelně je naprosto zásadní věc a rozhodně není dobré ho podceňovat. Existuje hned několik možností, jak si v ní (při)topit.

Přečtěte si také

Koktejly z piva osvěží a povzbudí vaše chutě. Znáte black velvet nebo micheladu?
Koktejly z piva osvěží a povzbudí vaše chutě. Znáte black velvet nebo micheladu?

Vytvořit a udržet v koupelně teplo, které je ideální pro pobyt v této místnosti, nemusí být vždy úplně jednoduché. Obklady a dlažba bývají většinou studené, o to těžší je zde vytvořit příjemné hřejivé prostředí.

Mezi nejběžnější způsoby vytápění patři klasické radiátory a koupelnové žebříky. Velmi oblíbené a v posledních letech i populární je podlahové vytápění a také používání infrazářičů. A samozřejmě opomenut nemůže zůstat ani evergreen českých chat a chalup – elektrický přímotop.

Stará dobrá klasika vždy funguje

Možnosti, jak v koupelně vytápět, jsou v zásadě dvě. „Otopné těleso, ať už je to radiátor, koupelnový žebřík, ale i podlahové topení, lze napojit na stávající teplovodní soustavu, ale také je zde možnost vytápět jen elektřinou. Někteří výrobci dokonce nabízejí koupelnové žebříky, které kombinují obě možnosti vytápění. Jsou tedy napojeny na otopnou soustavu a třeba v létě, kdy je vypnuta, si lze žebříkem přitopit díky elektřině,“ popisuje interiérová designérka Barbara Večeřová.

Radiátory v koupelně jsou obvyklé ve starších domech a bývají napojeny na ústřední vytápění, což vylučuje možnost nezávisle si přitopit v teplejších měsících. V posledních dvou desetiletích jsou klasické radiátory v koupelnách na ústupu, ať už z důvodu, že zabírají příliš místa v menších koupelnách nebo proto, že nejsou příliš praktické a mnohdy ani hezké. To však nemusí platit. Na trhu jsou k dostání i moderní designové varianty, například i ve vertikálním provedení či se zrcadlem. Stačí jen zapátrat v možnostech.

Dopřejte si v koupelně chvilku pro sebe

Nejčastěji volenou variantou jsou pak klasické otopné žebříky. Ty nezabírají téměř žádné místo, a navíc jsou i díky praktickému příslušenství – sušákům a věšákům – skvělým řešením pro odkládání a sušení ručníků nebo županů. Kdo by se po koupeli nechtěl zachumlat do příjemně vyhřáté osušky. Takový žebřík, pokud je vybaven elektrickým připojením, navíc může fungovat i jako přímotop. Stejně jako u radiátorů existuje i na poli koupelnových žebříků mnoho možností a designových provedení, třeba se spojnicí pouze na jedné straně.

Ručník sušící se na žebříkovém radiátoru v koupelně Canva

Přitápět elektřinou lze i ekonomicky, ale…

V posledních letech se velmi oblíbenou variantou pro koupelnové přitápění stávají infrazářiče. Ty fungují na zcela jiném principu sdílení tepla než radiátory či podlahové topení. „Infrazářiče sdílí teplo sáláním. Nejprve se ohřívají okolní předměty v místnosti a od nich poté vzduch. Uživatelé sálavé teplo vnímají velmi pozitivně,“ vysvětluje Večeřová a dodává, že člověku, který je vystaven právě sálání, je teplo, i když teploměr v místnosti ukazuje nižší hodnoty. „V případě koupelny, kde teplo potřebujeme jen v okamžiku, kdy se jdeme koupat, je použití infračerveného vytápění, které velmi rychle nabíhá i chladne, ideální.“ Právě proto je takové přitápění efektivní a ekonomické.

Vybavte se proti zimě

Oproti tomu stojí elektrický přímotop, který je sice funkční, ale ekonomicky rozhodně nejméně výhodný. Hodí se spíš jako nouzové řešení. Jeho výhodou je rozhodně velmi přívětivá pořizovací cena a jednoduchá instalace. U přímotopů, ale i infrazářičů, je však pro použití v koupelně nutné myslet na to, aby měly patřičnou ochranu proti vodě a byly uzpůsobené k fungování ve vlhku.