Pozor na kuřecí maso. Z některých zemí může obsahovat masokostní moučku!

Při výběru kuřecího masa hraje roli nejen barva nebo bílé blanky. Canva

Mezi Čechy patří kuřecí maso mezi nejoblíbenější, a to nejen díky svým dietetickým a nutričním hodnotám. Příznivá bývá také jeho cena a k oblibě přispívá i snadné a rychlé zpracování. Každý Čech tak sní ročně „kuřecího“ necelých 30 kg. Umíte si ale vybrat ty nejlepší kousky? Poradíme, na co se při jeho nákupu zaměřit.

Přečtěte si také

5 tipů na rychlý víkendový oběd: Tato jídla uvaříte do hodiny!

Co je patrné na první pohled

Kuřecí maso se dělí do dvou tříd jakosti: A a B. Vyšší kvalitu označuje písmeno A. Ani v jedné ze tříd však nesmí mít maso modřiny, otlaky, odřeniny, pohmožděniny, nebo dokonce zlámané kosti. Kůže musí být neporušená a čistá. Kuře v jakostní třídě A musí být navíc plně zmasilé a mít dobrou stavbu těla.

Bez ohledu na jakostní třídu by nemělo být maso krvavé a obsahovat krevní sraženiny. Mělo by mít příjemně narůžovělou barvu v případě naporcovaných částí, v případě celého kuřete není závadná ani barva lehce nažloutlá.

Z celkového množství kuřecího masa, které ročně spotřebujeme, pochází přibližně 65% z Českých chovů a drůbežáren. Zbytek pokrývá zahraniční produkce. Canva

Chlazené vodou nebo vzduchem

EU sice povoluje různé způsoby chlazení masa, v Česku se ale výhradně používá chlazení vzduchem nebo vzduchem s mírným mlžením. Tyto typy jsou sice nákladnější než chlazení vodou, zajišťují však lepší rovnoměrné vychlazení masa na požadovanou teplotu maximálně 4 °C. Dále zajišťují jen minimální, nebo dokonce žádný obsah zbytkové vody v mase, při nákupu tak platíte opravdu jen za maso, nikoli za vodu.

Chlazení vzduchem je navíc hygieničtější, maso si drží svou původní kvalitu a o něco lepší je později i jeho trvanlivost.

Masu mraženému se, pokud můžete, raději vyhněte. Mráz mění strukturu masa, které pak při konečném zpracování nedokáže tak dobře vázat vodu, a tak je na talíři tužší, sušší a chuťově mdlejší. Dobrou volbou není ani maso tzv. křehčené, které obsahuje až o 20 % více vody.

Tip: Vyhněte se masům, na jejichž povrchu je patrná námraza. Velmi pravděpodobně budou přemrzlá.

Z Čech, nebo ze zahraničí?

Z celkového množství kuřecího masa, které ročně spotřebujeme, pochází přibližně 65% z českých chovů a drůbežáren. Zbytek pokrývá zahraniční produkce. Z té je naším největším dodavatelem Polsko. Následuje Německo a ostatní státy EU, dostat se nám na talíř může ale i kuřecí třeba až z Brazílie. U mas ze super a hypermarketů není vždy jednoduché zemi původu dohledat.

Pokud je to možné, dejte vždy přednost masu z ČR. Hygienické standardy jsou u nás velmi přísné, růstové hormony jsou zakázané, antibiotika jsou kuřatům podávána jen v nejnutnějších případech a po řádné veterinární prohlídce a podobně přísná jsou i nařízení týkající se krmení a celkového chovu brojlerů. U mas z české produkce tak ani nemusíte mít obavy z toho, že by byla kuřata krmena jen nebo převážně masokostní moučkou.

Čtěte informace na obalu. Canva

Označení musí být vypovídající

V ostatních zemích mohou být standardy pro chov a zpracování brojlerů jiné, zejména pak v zemích mimo EU, se zárukou kvality je to tedy o poznání těžší. Přesto, pokud jste nenarazili na maso z české produkce, dbejte alespoň na to, aby byla na obale uvedená konkrétní země původu. To je pořád lepší, než nejednoznačné označení „maso z EU“. Takové maso může být v některých případech do EU dovezeno ze zemí třetího světa a v EU jen přebalené. Takovému je nejlepší se úplně vyhnout.

Tip: Na etiketě by mělo být v ideálním případě vždy uvedeno, kde se kuře vylíhlo, kde bylo vykrmeno a kde poraženo.

Z farmy, od řezníka nebo z velkochovu

U masa od lokálního farmáře máte téměř vždy jistotu, že bude tak čerstvé, jak to jen jde. Mnohdy je také možné jeho farmu navštívit a přesvědčit se na vlastní oči o tom, v jakých podmínkách kuřata žijí. U některých z větších masných farem jsou rovnou i jatka a řeznictví.

Ovšem náklady na chov jsou pro všechny malofarmáře vždy vyšší než náklady velkochovů, a tak lze očekávat i o něco vyšší cenu konečného produktu. Velkochovy, zaměřené zejména na kvantitu, se v kvalitě mohou s malými farmáři srovnávat spíše vzácně. Záleží pak už jen na tom, jestli je vaší prioritou cena, anebo čerstvost a kvalita.

Délka chovu a způsob výkrmu

Na pultech a v regálech můžete narazit na kuřata s různou délkou výkrmu či způsobem chovu (ten ale není povinné na obale uvádět).

  • Běžně, nejčastěji ve velkochovech, se porážejí kuřata už po 38 dnech výkrmu.
  • Selská kuřata, tedy kuřata z menších farem, se porážejí po 42 až 56 dnech.
  • Biokuřata po 56 až 84 dnech.

Velkochovy mají výkrmné programy značně propracované, díky čemuž je doba výkrmu výrazně kratší.

Proč kuřecí maso jíst

Bílá masa obecně jsou dietní a lehce stravitelná, jejich konzumace tak organismus nijak výrazně nezatěžuje a nepřekyseluje ho. Kuřecí maso je bohatým zdrojem bílkovin, naopak cholesterolu obsahuje jen velmi malé, neškodné množství. Získáme z něj také různé minerály jako například draslík a fosfor, které našemu tělu pomáhají využívat vápník a příznivě působí také na snížení krevního tlaku.

Uvařte si třeba šťavnaté kuře s mrkvovým pyré

Dobrou chuť!