„Pohádala jsem se v supermarketu kvůli dítěti v košíku. Dnes bych reagovala jinak,“ zamýšlí se mladá maminka
Lenka chtěla jen rychle nakoupit, její dvouletý syn seděl v košíku vozíku. Když ji u pokladen napomenula cizí zákaznice, že to „není hygienické“, vznikla hádka, která přilákala pozornost celého obchodu. Kdo měl pravdu a jak podobným konfliktům předejít?
Co v článku najdete
„Nechte ho z toho košíku hned slézt, vždyť tam dáváme potraviny!“ ozvalo se za mnou, když jsem nakládala nákup na pás. Otočila jsem se – stála tam žena v mém věku, ruce v bok, oči plné rozhořčení. Na okamžik jsem zůstala stát, zaskočená. „Je to malé dítě, jen sedí,“ bránila jsem se. Hlas se mi třásl. Nikdy by mě nenapadlo, že obyčejný nákup skončí hádkou před desítkami lidí.
Lenka (38) se redakci Kupi svěřila s příběhem, který se stal během jednoho odpoledne a který ji donutil přemýšlet o věcech, nad nimiž dřív jen mávla rukou.
Dítě v nákupním vozíku – zkušenost zákaznice
Lenka je maminka dvou dětí z Olomouce. Pracuje z domova, nákupy často vyřizuje v rychlosti mezi pracovními hovory. „Ten den jsem spěchala. Syn byl unavený, nechtěl sedět v klasickém sedátku vozíku, tak jsem ho posadila přímo do košíku, aby se uklidnil,“ popisuje. V obchodě prošla pár uličkami, rychle naházela základní potraviny a zamířila k pokladně. „Malý seděl tiše, žádný problém,“ říká. Jenže pak se ozval hlas neznámé ženy, který ji obvinil z nehygienického chování.
„Začala na mě mluvit zvýšeným tónem, že mám dítě na potravinách a že je to nechutné. V tu chvíli jsem se ohradila, protože jsem se cítila napadená. Řekla jsem, že syn je čistý, má čisté boty a nikomu to neublíží,“ popisuje Lenka.
Hádka trvala sotva minutu, ale stihlo se na ni otočit několik lidí. „Bylo mi trapně. Malý se rozplakal a já jsem se cítila jako nejhorší máma na světě,“ dodává. Doma se pak snažila pochopit, proč ji ta scéna tak zasáhla. „Možná proto, že jsem si uvědomila, že i když jsem nechtěla uškodit, mohla mít ta paní vlastně kus pravdy.“
Odborný komentář
Mgr. Tereza Kubíčková, psycholožka:
Jak často se setkáváte s podobnými situacemi? „Velmi často. Rodiče jsou dnes pod velkým tlakem okolí a i malá výtka na veřejnosti může vyvolat silnou emoční reakci. Někdy nejde o samotnou situaci, ale o pocit, že je člověk kritizován jako rodič.“
Je chování obou žen pochopitelné? „Ano. Jedna chrání své dítě a druhá chrání hygienu. Obě jednaly z pocitu odpovědnosti, jen v emočním vypětí. Klíčem je komunikace – místo výčitek pomáhá klidné vysvětlení.“
MUDr. Radim Hrubý, hygienik:
Je nebezpečné, když dítě sedí v nákupním košíku? „Z hlediska hygieny to není ideální. V košíku se mohou nacházet zbytky potravin nebo bakterie. Pokud dítě sedí v části, kam se běžně ukládá zboží, hrozí přenos nečistot. Proto doporučujeme využívat speciální sedátka určená pro děti.“
Jak by měl reagovat personál nebo svědek? „Vždy klidně a s respektem. Ideální je upozornit s úsměvem, ne kárat. Zákazníci reagují mnohem lépe, když se s nimi mluví lidsky.“
Jak se na to dívají samy obchody?
„Nákupní vozíky a košíky jsou generálně čištěny dvakrát ročně, případně dle potřeby. Také jsou pravidelně kontrolovány a servisovány. O jejich každodenní běžný úklid se starají naši zaměstnanci,“ říká pro Kupi za obchodní řetězec tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Pro naši redakci se vyjádřila i tisková mluvčí Eliška Froschová Stehlíková za společnost Lidl: „Naše společnost klade velký důraz na hygienu a čistotu v prostorách prodejen, včetně nákupních vozíků. Jednou za kvartál probíhá čištění nákupních košíků, vozíků a mytí ochranné konstrukce vozíkových stání. Zároveň však spoléháme na ohleduplnost našich zákazníků.
Pro umisťování dětí do vozíku je určené speciální sedátko, které bývá součástí přední části vozíku. Tam samozřejmě problém nevidíme. Jiná situace je však v případě, kdy sedí děti v části vozíku určené pro zboží, to rozhodně nedoporučujeme a ani neschvalujeme. Tento prostor totiž není uzpůsoben pro přepravu dětí a mohlo by dojít k jejich zranění nebo ke znečištění potravin.
Chápeme, že nákup s dětmi může být pro rodiče náročný, ale věříme, že budou dbát na to, aby jejich chování nezpůsobovalo nepříjemnosti ostatním nakupujícím.“
Lenka říká, že po incidentu změnila přístup. „Už syna do košíku nedávám, ale taky jsem se naučila neodsuzovat ostatní. Každý někdy udělá chybu, a ne vždy má špatné úmysly.“ Příběh má jednoduché poselství – všichni chceme nakupovat v pohodě, ale záleží na tom, jak spolu v těch běžných situacích mluvíme.
Zdroj: Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko