Věčné chemikálie jsou tikající bombou. Proč je tedy dobrovolně jíme, nosíme i mažeme na obličej?
Miliony lidí (včetně nenarozených dětí v těle matek) jsou jim v Evropě vystaveny každý den. A jen tak se jich nezbaví. Skupina syntetických perfluorovaných látek neboli PFAS před sto lety ještě neexistovala, dnes je ale najdeme úplně všude. Šíří se vzduchem, potravou i kosmetikou a způsobují vážné zdravotní problémy od neplodnosti po rakovinu. Není proto divu, že vzniká spousta iniciativ, které bojují za jejich zákaz. V čem tyto chemikálie najdeme a proč jsou nebezpečné?
Co v článku najdete
Co jsou to PFAS?
Jedná se o perfluorované a polyfluorované chemikálie (PFAS), které nedokáže příroda (případně lidské tělo) sama odbourat. Existuje jich přes deset tisíc druhů a přicházíme s nimi do styku každý den. Využívají se totiž při výrobě nejrůznějších předmětů a materiálů, u kterých je potřeba dosáhnout speciálních vlastností. PFAS dokážou díky vazbě uhlíku a fluoru účinně odpuzovat mastnotu, vodu a špínu, jsou tepelně stabilní a těžko rozložitelné, tedy velmi odolné. Věčné.
Maksim Safaniuk / Shutterstock.com
Kde všude věčné chemikálie najdeme?
Pro své účinky se používají např. v jednorázových papírových obalech potravin či fastfoodových jídel, ve vodotěsném či voděodolném outdoorovém oblečení (byla na nich postavena technologie Gore-Tex), teflonovém nádobí, kosmetice, vosku na běžky, v hasicích pěnách a hydraulických kapalinách, v mazivech a barvách, dále se využívají při produkci pokovených předmětů, polovodičů nebo elektronického a fotografického vybavení.
Setkat se s nimi můžeme zkrátka během celého dne pří nejrůznějších činnostech, mnohé si dokonce sami aplikujeme na tělo. Jak jsme již zmínili, PFAS jsou často součástí kosmetiky. Například té s voděodolnými a dlouhotrvajícími účinky, jako jsou různé řasenky, „neslíbatelné“ tekuté rtěnky, lesky na rty nebo make-upy.
Proč jsou pro nás PFAS nebezpečné?
Globálně je problém jejich věčnost. Z životního prostředí ani z našeho těla jen tak nezmizí nebo se nerozloží. Pouze se kumulují. Podle zdravotnických odborníků se pak hovoří o jejich karcinogenitě (zejména o rakovině varlat nebo ledvin), dále negativním vlivu na plodnost mužů i žen, vývoj plodu, funkci štítné žlázy, narůstající hladinu cholesterolu nebo snížení účinnosti očkování.
Jak se nám věčné chemikálie dostanou do těla?
Do těla se nám dostávají jak ze vzduchu, tak z potravy a vody, ale i kůží. Záleží na jejich zdroji a formě. Šíří se srážkami, podzemní i mořskou vodou, kontaminují půdu i zemědělská zvířata, vážou se na mikročástice a přenáší se vzduchem. Jednoduše řečeno jsou úplně všude.
Do přírody se potom dostávají například z odpadu (vlivem omývání ošetřených výrobků nebo praní textilu), zdrojem jsou i hasící pěny, chladicí plyny používané v supermarketech, případně kamionech přepravujících potraviny nebo léky.
Alexander Raths / Shutterstock.com
Pomůže plošný zákaz?
Není proto divu, že mnoho institucí usiluje o jejich úplný zákaz. Desítky nevládních organizací napříč celou EU (včetně českého spolku Arnika) nyní apelují na Evropskou komisi, aby společně s jednotlivými členskými státy do roku 2025 zakázala všechny perfluorované látky (PFAS) ve spotřebním zboží (v obalech, kosmetice, nádobí, textilu apod.). A od roku 2030 zakázala věčné chemikálie pro veškeré průmyslové využití. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) již pracuje na návrhu celoevropské legislativy.
Očekává se, že po mediálních kampaních od nich začnou upouštět i samotné firmy a výrobci. Například McDonald’s se podle ředitelky Jitky Pajurkové již zavázal, že přestane toxické obaly používat do roku 2025 ve všech svých restauracích po celém světě. Testy spolku Arnika totiž mimo jiné ukázaly, že se PFAS nachází v obalech z řetězců Bageterie Boulevard, KFC a McDonald’s.
Zdroje: WebMD, HMB4EU, Eko news, Arnika
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko