Hybridní rýže jako udržitelný zdroj proteinu. Vědci do ní přidali laboratorně vytvořené buňky hovězího masa
Klasická rýže obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, ale podíl bílkovin má opravdu nízký. Vědci ji tedy poněkud vylepšili a přidali do ní laboratorně vytvořené buňky hovězího masa, aby se stala ještě výživnější potravinou s vyváženým poměrem sacharidů, tuků a proteinů. Celý proces probíhá v laboratoři a je šetrný k životnímu prostředí.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Spojení známé potraviny s kultivovaným masem
Prvním laboratorně vytvořeným masem byl burger z roku 2013. Od jeho představení tedy uběhlo více než 10 let a tento typ potravin se pomalu rozšiřuje i do běžné produkce. Například v Singapuru už se prodává kultivované kuře. Spousta lidí ale k masu z laboratoře stále zaujímá skeptický postoj a třeba v Itálii jeho používání dokonce zakázala legislativa. Výhodou tedy je, že hybridní rýže má tvar a částečně i chuť, které všichni dobře známe, a tak by mohla zaujmout nejen milovníky novinek, ale také konzervativní strávníky. Jen bude potřeba si zvyknout na její světle růžovou barvu.
„Zatímco údaje o nákladech a dopadu na klima vypadají velmi pozitivně, veřejnost na tyto laboratorní druhy potravin zatím reaguje kriticky,“ vysvětlil serveru BBC profesor Neil Ward, specialista na zemědělství a klima z Univerzity východní Anglie, a dodal, že do budoucna věří ve zdravější a klimaticky šetrnější stravování.
AS Foodstudio / Shutterstock.com
Jak „masová“ rýže vzniká?
Nejdřív bylo potřeba obalit rýži rybí želatinou, aby se na ní buňky hovězího masa dobře držely, a potom proběhla samotná kultivace, která trvala 11 dní. Vědci si od výsledku slibují víc než jen zajímavé obohacení jídelníčku. Jde jim především o eco-friendly alternativu k běžnému masu a také o možnost, jak zachránit lidi, ohrožené válkou a hladomorem, nebo o vyvážené a nutričně hodnotné jídlo pro kosmonauty.
Podle výzkumníků z Yonsei University v Jižní Koreji má tato rýže o 8 % více bílkovin a o 7 % více tuku. Ve srovnání s běžným hovězím masem se navíc může pochlubit menší uhlíkovou stopou, protože výrobní metoda eliminuje potřebu chovat velké množství hospodářských zvířat. Odhaduje se tedy, že na každých 100 g vyprodukovaného proteinu hybridní rýže připadá méně než 6,27 kg oxidu uhličitého, zatímco produkce hovězího masa uvolňuje 49,89 kg tohoto plynu, což je osmkrát více,
„Tato studie ukazuje na nový inovativní přístup, který by mohl přispět k řešení mnoha problémů," řekla Bridget Benelam z Britské nadace pro výživu, ale dodala, že stále jde o relativně malé zvýšení obsahu bílkovin. Pokud by tedy tato technologie měla být použita jako alternativa k tradičním živočišným produktům, byly by nutné další výzkumy.
Zdroje: BBC, Science direct
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko