Odborníci volají po spotřební dani ze slazených nápojů. Mají za to, že pomůže snížit obezitu
Slazené nápoje jsou v České republice dlouhodobě velmi oblíbené. Odborníci ale upozorňují na to, že i kvůli nadměrné konzumaci sladkých limonád má Česko třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze všech států Evropské unie. Proto experti momentálně debatují nad tím, že by se v České republice po vzoru zahraničí zavedla spotřební daň ze slazených nápojů.
Co v článku najdete
Které státy zavedly spotřební daň ze slazených nápojů?
Studie společnosti PAQ Research upozorňuje na to, že s negativními dopady nadváhy na zdraví či ekonomickou produktivitu bojuje 58 % tuzemské populace. Proto se experti snaží přijít s možnostmi, které by tento problém pomohly alespoň částečně vyřešit.
Řadí se sem i zavedení spotřební daně ze slazených nápojů. Jde o opatření, ke kterému v různých podobách dosud přistoupilo více než 50 zemí po celém světě, z čehož 12 je součástí Evropské unie. Jde mimo jiné i o Lotyšsko, Francii, Finsko, Belgii nebo Maďarsko. Zavedení spotřební daně ze slazených nápojů by v praxi vedlo ke zvýšení cen a podle odborníků by kvůli tomu oblíbenost slazených limonád klesla.
V roce 2021 se k této regulaci odhodlalo i sousední Polsko, a právě polská praxe řadu odborníků zaujala. Čím větší koncentraci cukru slazený nápoj má, tím je sazba polské spotřební daně vyšší. Díky tomu jsou producenti nealkoholických limonád motivováni ke snížení vysoké koncentrace cukru v prodávaných výrobcích.
off5173 / Shutterstock.com
Co je cílem spotřební daně ze slazených nápojů?
Autoři studie společnosti PAQ Research zároveň upozorňují, že zavedení spotřební daně ze slazených limonád by v České republice pomohlo i veřejným financím. Každý rok by se totiž rozpočtové příjmy zvýšily asi o 2,7 miliardy korun. Díky predikovanému snížení koncentrace cukru v prodávaných limonádách by se pravděpodobně snížily i zdravotní a sociální náklady.
Případné zavedení spotřební daně ze slazených limonád by tak v praxi plnilo dva úkoly. Výrobci by byli motivováni ke snižování koncentrace cukru ve svých výrobcích, zároveň by se zvýšil i daňový výnos.
Co na to výrobci?
Výrobcům nealkoholických limonád se navrhované opatření nezamlouvá. Šlo by podle nich o diskriminační řešení a dosavadní zkušenosti ze zahraničí podle nich neukázaly, že by vyšší zdanění slazených nápojů opravdu snížilo obezitu v zemi.
Tvrdí dále, ze by zavedení spotřební daně dopadlo na firemní hospodaření, protože je pravděpodobné, že kvůli vyšším cenám slazených nápojů by spotřebitelé omezili svou spotřebu. „V závislosti na detailech má toto následně vliv na obrat, zisk, zaměstnanost, a to nejen u výrobce, ale i u kooperujících subjektů, jako jsou dodavatelé, či přepravci. Snížení spotřeby ovlivňuje nejen zisk, ale následně i výši odváděných daní a v konečném důsledku může vést i k propouštění zaměstnanců,“ uvedla pro ČTK Veronika Jakubcová, která je výkonnou ředitelkou Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
UfaBizPhoto / Shutterstock.com
Dnes jen DPH
V současné době jsou slazené limonády s vysokou koncentrací cukru zatížené podobně jako ostatní prodávané nápoje patnáctiprocentní sazbou daně z přidané hodnoty. Změnu od roku 2024 přinese konsolidační balíček, kvůli kterému se sazba DPH i u slazených limonád zvedne z 15 na 21 %.
Jakub Komárek ze společnosti PAQ Research k již přijatému konsolidačnímu balíčku řekl, že nárůst DPH sice cenu nealkoholických limonád v českých obchodech zvedne, pozitivní dopady ale neočekává. Nárůst DPH se totiž od nového roku týká i neslazených nápojů a hrozí, že na zdražení mohou spotřebitelé reagovat častějším nakupování levnějších variant, které jsou mnohdy ještě horší kvality.
Zdroje: paqresearch.cz, ceskenoviny.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko