Kolébkou piva byla Mezopotámie. Původně bylo z ječmene, chmel do receptury přinesli až Slované

Čepování piva do sklenice NaturalBox / Shutterstock.com

Pivo patří k nejoblíbenějším alkoholickým nápojům vůbec. Nápoj s typicky jantarovou barvu a osvěžující nahořklou chutí obsahuje množství minerálů, vitamínů, vyvážený obsah iontů a polyfenolů s antioxidačním účinkem. Jeho střídmá konzumace je proto organismu prospěšná. Ačkoli je jako země původu často uváděna Mezopotámie, přesné místo a čas vzniku není možné určit. Jisté však je, že pivo vzniklo pouhou náhodou.

Přečtěte si také

Kornout pro prvňáčky: Dát ho první den dítěti, nebo ne? Pro děti může mít hlubší význam

Kde se vzalo, tu se vzalo

„Bílá pěna, láhev orosená, chmelový nektar já znám, jen jsem to zkusil a jednou se napil, od těch dob žízeň mám.“ Slova písně Jarošovský pivovar od skupiny Argema dokládají, jaký mají Češi, a nejen oni, k pivu vztah.

Osvěžující alkoholický nápoj vyráběný z obilného sladu, vody a chmele se v různých podobách vaří již od nepaměti.

Za kolébku piva je považována Mezopotámie, ale pivo vyrobené z rýže se před 9 tisíci lety pilo i v Číně. Jeho vznik byl pravděpodobně spíš náhoda, protože ke kvašení, procesu, bez něhož pivo nemůže vzniknout, dochází samovolně, pokud se obilí dostane do kontaktu s vodou. Do hliněných nádob, v nichž se obilí skladovalo, nejspíš natekla voda, a první pivo bylo na světě.

Na zdraví!

K dochucování piva se nejprve používaly různé bylinky, chmel se totiž začal pěstovat až v 8. a 9. století, v našich končinách pak v 11. století.

Historická, černobílá kresba afrických domorodců pijících pivo z kádě Marzolino / Shutterstock.com

Nejobyčejnější nápoj, který pili již staří Egypťané

Pití piva z ječných chlebů, sladu a vody bylo společně s konzumací chleba považováno za znak civilizovaného způsobu života a v Mezopotámii, Egyptě i Římě se pilo opravdu hojně. Samotné slovo „pivo“ pochází ze staroslověnštiny a označuje „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. Staří Egypťané používali pro jeho výrobu ječmen, z nějž vyráběli slad, a různé typy pšenice.

V době antiky bylo pivo upozaděno vínem, které v oblasti Středomoří jasně dominovalo. Staří Řekové jej nepili vůbec a z Římanů mu holdovali pouze vojáci. Oproti tomu germánské kmeny či Keltové na pivo nikdy nezanevřeli.

Dřevěný korbel s pivem, kožená čutora a hořící svíce Morphart Creation / Shutterstock.com

Ve středověku se pivo vařilo v klášterech

Ve středověku bylo vaření piva záležitostí klášterů, pro něž mělo velký hospodářský význam a které představovaly jakési předchůdce pivovarů. Stáří českého pivovarnictví spadá až do 11. století, kdy se začaly objevovat první zmínky o sklepích, sladovnách a pivovarech, ale největšího rozkvětu dosáhlo o sto let později, ve 12. století. Rozvoj řemeslné výroby nastal ve 13. století se zakládáním nových královských měst.

Které máte nejradši vy?

Nejstarší doložený český pivovar je Břevnovský klášterní pivovar z roku 993. Tehdy ještě platilo tzv. právo první míle, které městskému pivovaru zaručovalo monopol na vaření piva v okruhu jedné míle. To bylo zrušeno Václavem IV. koncem 14. století.

Dva půllitry s pivem, chmel a obilí id-art / Shutterstock.com

Od průmyslové revoluce dodnes

Pivovarnictví patřilo k jednomu z nejkonzervativnějších řemesel, které se hojně rozvíjelo až do dnešní podoby. Velký význam pro jeho vývoj měly v Čechách sladovnické cechy. Díky nim měla česká piva vysokou kvalitu a vyvážela se i na dvory sousedních panovníků.

Primitivní postupy přípravy postupně vystřídala řemeslná výroba a v polovině 19. století pak průmyslová výroba. V roce 1876 byl založen první pivovar s masovou produkcí, a to americký Budweiser. Významným mezníkem bylo založení Měšťanského pivovaru (dnešního Prazdroje) v roce 1842. Ve druhé polovině 20. století došlo k výrazné změně trendů a proti masové produkci piva se postavily malé pivovary.