Historie piva: Vařilo se už v Mezopotámii. Nejoblíbenější chmelový nápoj přitom nejspíš vznikl náhodou

Čepování piva do sklenice NaturalBox / Shutterstock.com

Kvašený alkoholický nápoj nažloutlé až jantarové barvy a nahořklé chuti asi není třeba nikomu dlouze představovat. Pivo se v různých variantách vaří již od nepaměti a v Česku se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj vůbec. Přestože je jako země původu uváděna Mezopotámie v 7. tisíciletí př. n. l., uvaření prvního piva nejde přesně určit. Jisté ale je, že pivovarnictví má ve světě velkou tradici a skvělý zvuk.

Přečtěte si také

Jak se v zimě starat o pokojové rostliny, aby se jim dařilo?
Jak se v zimě starat o pokojové rostliny, aby se jim dařilo?

Kde se vzalo, tu se vzalo

„Bílá pěna, láhev orosená, chmelový nektar já znám, jen jsem to zkusil a jednou se napil, od těch dob žízeň mám.“ Slova písně Jarošovský pivovar od skupiny Argema dokládají, jaký mají Češi, a nejen oni, k pivu vztah.

Osvěžující alkoholický nápoj vyráběný z obilného sladu, vody a chmele se v různých podobách vaří již od nepaměti.

Za kolébku piva je považována Mezopotámie, ale pivo vyrobené z rýže se před 9 tisíci lety pilo i v Číně. Jeho vznik byl pravděpodobně spíš náhoda, protože ke kvašení, procesu, bez něhož pivo nemůže vzniknout, dochází samovolně, pokud se obilí dostane do kontaktu s vodou. Do hliněných nádob, v nichž se obilí skladovalo, nejspíš natekla voda, a první pivo bylo na světě.

Na zdraví!

K dochucování piva se nejprve používaly různé bylinky, chmel se totiž začal pěstovat až v 8. a 9. století, v našich končinách pak v 11. století.

Historická, černobílá kresba afrických domorodců pijících pivo z kádě Marzolino / Shutterstock.com

Nejobyčejnější nápoj, který pili již staří Egypťané

Pití piva z ječných chlebů, sladu a vody bylo společně s konzumací chleba považováno za znak civilizovaného způsobu života a v Mezopotámii, Egyptě i Římě se pilo opravdu hojně. Samotné slovo „pivo“ pochází ze staroslověnštiny a označuje „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. Staří Egypťané používali pro jeho výrobu ječmen, z nějž vyráběli slad, a různé typy pšenice.

V době antiky bylo pivo upozaděno vínem, které v oblasti Středomoří jasně dominovalo. Staří Řekové jej nepili vůbec a z Římanů mu holdovali pouze vojáci. Oproti tomu germánské kmeny či Keltové na pivo nikdy nezanevřeli.

Dřevěný korbel s pivem, kožená čutora a hořící svíce Morphart Creation / Shutterstock.com

Ve středověku se pivo vařilo v klášterech

Ve středověku bylo vaření piva záležitostí klášterů, pro něž mělo velký hospodářský význam a které představovaly jakési předchůdce pivovarů. Stáří českého pivovarnictví spadá až do 11. století, kdy se začaly objevovat první zmínky o sklepích, sladovnách a pivovarech, ale největšího rozkvětu dosáhlo o sto let později, ve 12. století. Rozvoj řemeslné výroby nastal ve 13. století se zakládáním nových královských měst.

Které máte nejradši vy?

Nejstarší doložený český pivovar je Břevnovský klášterní pivovar z roku 993. Tehdy ještě platilo tzv. právo první míle, které městskému pivovaru zaručovalo monopol na vaření piva v okruhu jedné míle. To bylo zrušeno Václavem IV. koncem 14. století.

Dva půllitry s pivem, chmel a obilí id-art / Shutterstock.com

Od průmyslové revoluce dodnes

Pivovarnictví patřilo k jednomu z nejkonzervativnějších řemesel, které se hojně rozvíjelo až do dnešní podoby. Velký význam pro jeho vývoj měly v Čechách sladovnické cechy. Díky nim měla česká piva vysokou kvalitu a vyvážela se i na dvory sousedních panovníků.

Primitivní postupy přípravy postupně vystřídala řemeslná výroba a v polovině 19. století pak průmyslová výroba. V roce 1876 byl založen první pivovar s masovou produkcí, a to americký Budweiser. Významným mezníkem bylo založení Měšťanského pivovaru (dnešního Prazdroje) v roce 1842. Ve druhé polovině 20. století došlo k výrazné změně trendů a proti masové produkci piva se postavily malé pivovary.