Na lahvích alkoholu chybí složení a nutriční údaje. Nový dokument EU to má změnit
Přestože je alkohol kalorická bomba, na většině lahví se nedozvíme přesné složení a nutriční hodnoty už vůbec ne. Tuto situaci se chystá změnit Evropská komise, která připravuje dokument, který výrobcům alkoholu stanoví povinnost označovat lihoviny stejně jako ostatní nápoje a potraviny. Tyto informace by mohly spotřebitelům pomoci začít chápat alkohol jako potravinu s vlastní energetickou hodnotou, což by mohlo vést ke snížení konzumace a dlouhodobě ovlivnit výskyt cukrovky a vysokého tlaku ve společnosti.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Na lahvích alkoholu chybí složení
Věděli jste, že sklenička červeného vína obsahuje více cukru než sklenička bílého, v malé sklence Baileys jsou dvě kostky cukru a malý panák slivovice má tolik kalorií jako jablko? O zdravotních rizicích nadměrného užívání alkoholu ví široká veřejnost své, pokud však jde o nutriční hodnoty, bojuje spíše s nevědomostí. Není ani divu, na lahvích alkoholických nápojů totiž tyto informace většinou chybí.
Osvěta v tomto směru by přitom mohla přispět k utlumení prudkého nárůstu obezity v České republice a s ní souvisejících onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak či cukrovka.
Canva
Evropská komise připravuje nové nařízení
Někteří výrobci alkoholu, zejména pak producenti piva, už na svých obalech nutriční údaje uvádějí. Gambrinus, Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel či Radegast jsou ovšem spíše výjimkou a spotřebitelé se z obalů tyto informace většinou nedozví. Výrobci mají totiž povinnost uvádět je pouze u nápojů s obsahem alkoholu do 1,2 %.
Na žádost nizozemské spotřebitelské organizace Consumentenbond připravuje proto nyní Evropská komise dokument, který firmám stanoví povinnost označovat lihoviny stejně jako ostatní nápoje a potraviny. Zatím není jasné, zda budou informace vytištěné přímo na obale, nebo budou prostřednictvím QR kódu dostupné na webových stránkách výrobce. Proti tomuto způsobu se však spotřebitelé ohrazují, online cesta by nebyla dostupná všem a měla by být chápána pouze jako doplňková.
Kalorická bomba v akci
Kupte se slevou Likér Baileys.
Jak rozumět číslům?
Prosazení informací na etiketách je však pouze polovinou úspěchu. Další problém spočívá v tom, že většina spotřebitelů informacím na etiketách nerozumí a nedokážou si tak představit, co pro mě znamenají. Aby bylo možné pochopit, jak velký energetický příjem pro naše tělo znamená jedno pivo nebo panák slivovice, je nutné si říct, jaký je průměrný energetický příjem dospělého člověka.
- 30letý muž průměrné výšky a váhy, který má sedavé zaměstnání a jednou týdně si zacvičí, by měl denně přijmout asi 7 000 kJ, což je 1 793 kalorií.
- Půllitr piva Gambrinus má podle informací na obalu 185 kalorií, tedy více než desetinu celkového denního příjmu. Při konzumaci tří a více piv, které takový muž za večer vypije, není takřka možné kalorický příjem dodržet.
Největším problémem je ethanol
Kalorie v alkoholu má na triku ethanol, kterého je nejvíce v destilátech. Čím více procent alkoholu, tím více kalorií nápoj má. Pivo většinou obsahuje od 2 do 6 % ethanolu, víno a sekt od 8 do 14 %, portské víno 19 až 20 %, likéry zhruba 16 až 28 %, destiláty 30 až 40 %, ale některé dokonce 60 či 70 %. Pro ilustraci, 100 gramů bílkovin nebo sacharidů obsahuje přibližně 400 kcal, 100 gramů tuku pak 900 kalorií. 100 gramů ethanolu představuje 700 kalorií, tedy téměř tolik jako v tucích, které jsou energeticky nejvydatnější živinou.
Vedle ethanolu ovlivňují kalorickou hodnotu nápoje též další složky. Ačkoli mají likéry typu Baileys či „Vaječňák“ maximálně 17 % alkoholu, jejich energetická hodnota může kvůli obsahu cukru, smetany a vajec dosahovat stejných hodnot jako u destilátů.
Oblíbený český aperitiv v akci
Kupte se slevou Pálenka Hruška Jubilejná St. Nicolaus.
Češi jsou v pití alkoholu přeborníci
Češi, Moravané a Slezané patří k největším pijanům alkoholu na světě. Z informací Českého statistického úřadu vyplynulo, že průměrný Čech vypije za rok 14,4 l čistého lihu a milion Čechů, tedy zhruba každý sedmý dospělý, se pohybuje za hranou rizikového pití. V roce 2020 vyšlo na každého občana včetně kojenců a nezletilých v průměru 280 vypitých piv, 99 dvojek vína a 350 malých panáků tvrdého alkoholu. Dle zprávy ze Státního zdravotního ústavu zaplatí za tento zlozvyk životem až 7 000 lidí ročně.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko