Co stihnete zasadit ještě letos? Zelenina, kterou jednoduše vypěstujete v truhlíku na balkoně
Že má vlastnoručně vypěstovaná zelenina mnohem více vitamínů i chuti, je známá věc. Co ale dělat, pokud nemáte vlastní zahrádku? Některé druhy zeleniny můžete snadno pěstovat i na balkoně nebo na parapetu. A i když jste k jejich vysázení promeškali jaro, nezoufejte. Mnoho druhů se dá v truhlíku pěstovat i na konci léta a na podzim – stihnete je tudíž zasadit ještě teď!
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Co v srpnu pěstovat na balkoně?
Ředkvičky
Ředkvičky jsou nenáročnou rostlinkou, kterou můžete snadno pěstovat v truhlíku na balkoně. Zasévat je lze i nyní v srpnu nebo na podzim. Aby se jim dařilo, potřebují hlubší nádoby (minimálně 30 cm) a semínkům – tedy budoucím kulatým plodům – dopřejte při výsevu dostatek osobního prostoru (rozestupy asi tři centimetry). Dostatečně je zalévejte, aby povrch půdy úplně nevyschl. A vyrůst jim zabere asi tak měsíc a půl.
V obchodech můžete vybírat ze semen různých odrůd ředkviček široké palety tvarů, barev i chutí. Tak či tak ale uvidíte, že na těch vlastnoručně vypěstovaných si pochutnáte mnohem více než na kupovaných.
Do pěstování se vám nechce? Nakupte v akci
Kupte se slevou Ředkvičky svazek.
Listový salát
Listový salát můžete pěstovat doma po celý rok. V teplejších dnech na balkoně, v chladnějších klidně i na parapetu. Semínka salátu je většinou nejlepší zasadit do truhlíků (například určených na muškáty), přičemž sklízet můžete zhruba za šest až osm týdnů. Většinu odrůd (například kadeřavý salát Dubagold, zeleno-vínový Dubared nebo Roden) lze pěstovat od jara do podzimu.
Podobně můžete sázet i rukolu či roketu setou. Semínka pořídíte v obchodě za cenu okolo 15–20 korun a bohatá úroda vám zajistí, že budete mít vlastnoručně vypěstovanou zásobu k dispozici po celý rok. Rukola totiž dobře snáší i menší mrazíky, a je proto vhodná k podzimnímu výsevu a sklizni začátkem zimy.
Franz Peter Rudolf / Shutterstock.com
Jahodový špenát
V srpnu stihnete ještě na balkon (do polostínu) nebo za okno zasadit i merlík listnatý neboli jahodový špenát. Pokud jste o něm ještě neslyšeli, jedná se o rostlinu se svěže zelenými, střapatými lístky a sytě červenými plody, které mají sladší chuť a mohou tvarem připomínat maliny či jahody.
Listy mají lehce nahořklou chuť a jsou bohatým zdrojem vitamínů A, C a K a vlákniny. Jsou výborné do salátů, pomazánek, marinád a dipů nebo je můžete povařit na způsob klasického špenátu. Plody lze spotřebovat syrové i povařené jako kterékoliv jiné bobulovité ovoce.
Špenát
S postupně ubývajícími tropickými dny můžete klidně zasadit i klasický špenát. Je totiž chladnomilnější a nesvědčí mu přímé slunce, nádobu na pěstování tedy umístěte spíše na polostinné místo. Z tohoto důvodu je špenát ideální i na severněji orientované balkony. Potřebuje dost závlahy, zato ale roste poměrně rychle a po vysázení budete první lístky (velké asi pět centimetrů) sklízet zhruba za dva až tři týdny.
VCoscaron / Shutterstock.com
Jak na celoroční pěstování zeleniny na balkoně?
Výhodu mají ti, kteří bydlí v panelových domech se zateplenými a zasklenými lodžiemi. Zde můžete vytvořit i během chladnějších dnů teplejší podmínky a zelenině se tak bude při troše péče dařit po celý rok.
A co dalšího se při pěstování zeleniny na balkoně vyplatí vědět?
- Kupujte raději univerzální substrát, který doplňte trochou kompostu nebo rašeliny (aby se půda odlehčila). Zelenina v truhlíku bude také potřebovat hnojení.
- Rostliny zalévejte ideálně brzy ráno, kdy na ně nesvítí přímé slunce, případně večer.
- Každá nádobka musí mít zespodu otvory, kterými bude moci přebytečná voda odtékat do misky nebo tácu pod ní.
- Pokud používáte samozavlažovací truhlíky, s příchodem podzimu si dávejte pozor na ranní mrazíky. Rostlinky by vám totiž mohly namrzat. Pokud tedy sázíte poslední letošní saláty, ředkvičky nebo špenáty, volte raději klasické květináče (a pamatujte na dostatečné zalévání), abyste pak nemuseli rostliny zbytečně přesazovat.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko