Květen v zahradě: Nezmeškejte zásadní období pro péči o záhony, trávníky a balkonovky!
Květen představuje pro zahrádkáře přelomové období. Důvodem jsou měnící se teploty a začátek pěstitelské sezóny, která se konečně naplno rozjíždí po dlouhém čekání. Předpěstované sazeničky se stěhují na záhonky a přímo ven se vysejí zbývající teplomilné plodiny, které nejsou vhodné k předpěstování. Probouzí se také okrasná zahrada a bohužel i první škůdci. Jak zvládnout všechny tyto výzvy a na nic nezapomenout?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Před ledovými muži a po nich
Zkušení zahradníci mluví o „zmrzlých“ ve dnech 12. až 14. května, nazývaných také tři zmrzlí nebo ledoví muži – Pankrác, Servác a Bonifác. Během těchto dní se mohou vyskytnout výraznější ochlazení nebo ranní mrazíky. Do poloviny května se proto pro jistotu vysévají přímo ven pouze rostliny odolné vůči chladu a případnému mrazu, jako je kořenová zelenina, ředkvičky a hrách. Ve druhé polovině měsíce, kdy už obvykle nehrozí mrazíky poškozující pletiva sazenic, přesazujeme ven předpěstované rostliny a vyséváme i ostatní druhy.
Užitková zahrada
Přímý výsev do půdy
Pokud jste to nestihli v dubnu, máte poslední šanci vysít ven kořenovou zeleninu, červenou řepu, cibuli, jarní česnek a brambory. V případě dubnové výsadby nezapomeňte rostliny vyjednotit, aby si mladé rostlinky nekonkurovaly v příjmu živin. Přímo ven se v květnu vysévá také hrách, fazole, ředkvičky, čekanka, pozdní květák a saláty určené ke sklizni na podzim.
Přesazování sazenic
Od poloviny května vysazujeme do venkovních záhonů doma předpěstované sazenice teplomilných plodin, jako jsou cukety, papriky, rajčata, lilky, okurky salátové i nakládačky, patizony, dýně, kukuřice a melouny. Pokud jste si předpěstovali bazalku a majoránku, můžete je ve druhé polovině měsíce také přemístit ven.
fotohunter / Shutterstock.com
Péče o záhonky
Na zahradě a v záhonech začíná prosperovat i nežádoucí plevel, kterého je potřeba se zbavit okopáváním, aby nedusil mladé sazenice. Není to nejoblíbenější zahradní činnost, ale spolu s pravidelnou zálivkou a přihnojováním je nezbytná. Čím více péče záhonům nyní věnujete, tím bohatší úrodu později sklidíte.
Chcete-li si ušetřit práci, sáhněte po mulčování. Na připravené záhony se nanáší vrstva materiálu, jako je štěpka, sláma, posekaná tráva nebo drcená borka (vhodná zejména pro okrasnou zahradu kvůli estetice). Mulčování snižuje nutnost pletí i zalévání. Mulč brání pronikání světla k plevelu, takže ho vyraší podstatně méně. Zároveň se tím omezuje nadměrné vysychání půdy.
Okrasná zahrada
Květiny
Po „zmrzlých“ se do záhonů vysazují hlízy jiřin, begónií nebo dosen (kan). Jsou velmi citlivé na mráz, proto se před výsadbou ujistěte, že už opravdu nehrozí žádné přízemní mrazíky. Je to také ideální doba pro výsev okrasných dvouletek – květin, které rozkvetou až v příští sezóně. Mezi ty nejkrásnější patří hvozdík bradatý, proskurník topolovka, ale také různé odrůdy aster, karafiátů a macešek.
Trávník
V květnu roste trávník nejbujněji, proto je důležité nepodcenit časté sečení. Není však nutné ho speciálně přihnojovat, energie k růstu má dostatek. Pro udržení zdravě vyhlížejícího zeleného koberce je zásadní zabránit jeho kvetení, jinak by plevele rychle ovládly jeho plochu. Doporučuje se sekat vždy, když tráva přeroste zhruba o třetinu požadované výšky, což bývá podle počasí jednou týdně, někdy i častěji. S případným hubením plevelů pomohou speciální trávníkové přípravky, které likvidují pouze dvouděložné plevele.
Živý plot
V tomto období vyžaduje pozornost i živý plot. Je třeba ho zastřihnout pro pozdější lepší zahuštění a pravidelně stříhat nové výhonky. Pokud vám zbude čas, dopřejte mu extra péči – zlehka okopejte půdu v jeho okolí pro provzdušnění a přihnojte.
Osázení balkonu
Zemina v nádobách a květináčích snadněji promrzá, proto je lepší s větší zahradnickou aktivitou na balkoně počkat do druhé poloviny května. Balkon můžete ozdobit nepřeberným množstvím letniček a trvalek. A pokud byste chtěli mít z rostlin i užitek, zkuste do truhlíků vysadit bylinky nebo třeba převislé balkonové jahody.
Dbejte pouze na to, aby každá rostlinka měla v květináči dostatek prostoru, vláhy a půdní substrát s živinami, které jí vyhovují. Nejste-li si jisti složením, zaměřte se na výběr substrátových směsí nebo alespoň hnojiv určených přímo konkrétním květinám. Pamatujte také, že s rostoucími teplotami vyžadují květiny v nádobách častější zálivku. Šikovnými pomocníky jsou k tomu samozavlažovací truhlíky a květináče.
Zdroj: Kupi
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko