Žatec a žatecká krajina pěstující chmel byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO
Žatecký chmel se dočkal obrovského úspěchu. Od roku 2021 se město a okolní krajina, kde se u nás pěstuje jeden z nejkvalitnějších chmelů, ucházely o zařazení na seznam světového dědictví UNESCO a v pondělí se konečně dočkaly. Jaký význam takový zápis pro Českou republiku má a které další světové zajímavé potraviny jsou na seznamu zapsané?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Kdy a jak se žatecký chmel dostal na seznam UNESCO?
Město Žatec o zápis na seznam světového dědictví UNESCO usilovalo již dlouhé roky, před několika mu bylo doporučeno, aby byla nominace vztažena i na okolní krajinu s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník (včetně stejnojmenného zámku), kde se pěstuje ikonický český chmel. A povedlo se.
O zápisu rozhodl začátkem tohoto týdne Mezivládní výbor pro světové dědictví na svém 45. rozšířeném zasedání v Rijádu. Úspěch je o to větší, že jde zároveň o vůbec první chmelařskou krajinu na světě, která tento status získala.
„Jde o sedmnáctý zápis České republiky na tento prestižní seznam, zároveň je to ale vůbec poprvé, co byla zapsána chmelařská oblast. I to svědčí o výjimečnosti, na kterou můžeme být právem hrdí,“ přiblížil pro ČTK starosta Žatce Radim Laibl.
Vaclav Mach / Shutterstock.com
Tradice chmelařství jako světová památka
Žatec a krajina žateckého chmele jsou silným symbolem staletí živé kulturní tradice pěstování a zpracování chmele. Oceněná památka se potom skládá ze dvou částí. První je venkovská část nazvaná žatecká chmelařská krajina, která zahrnuje nejcennější a nejúrodnější chmelnice, kde se chmel po staletí pěstoval a šlechtil. Její součástí jsou i významná historická sídla a objekty spojené zpracováním chmele.
Druhou částí je centrum chmelařské oblasti, město Žatec s unikátním souborem historických budov (skladů a sušáren), kde probíhalo další zpracování chmele zakončené jeho prodejem a vývozem do světa.
Společně potom jako celek vypráví příběh o pěstování, zpracování, balení, skladování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem.
Česko je v počtu památek UNESCO světovou velmocí
Zápis na seznam UNESCO by měl Žatci přinést především nové příležitosti pro rozvoj a propagaci. Zástupci města se chtějí zaměřit na rozvoj infrastruktury, podporu turismu a cestovního ruchu, ubytování a pohostinství i spolupráci s místními živnostníky. Cílem je mimo jiné přilákat zahraniční turisty, u kterých není povědomí o krajině žateckého chmele tak rozšířené.
„Další zápis na UNESCO je pro český turismus obrovský úspěch. Navazuje na loňské vorařství, které rovněž nemá ve světě obdoby. I když jsme, co do metrů čtverečních, malá země, co se týče zápisů na Světový seznam kulturního dědictví, jsme světovou velmocí. Patříme mezi země s nejvíc UNESCO památkami na kilometr čtvereční,“ uvedl pro média ředitel české centrály cestovního ruchu CzechTourism Jan Herget.
Mladen Mitrinovic / Shutterstock.com
V kultuře pití piva nás předběhla Belgie
Jedná se také o první památku na seznamu UNESCO v rámci Česka, která přímo souvisí s naší tradiční potravinou – chmelem a pivem, ačkoliv se o podobné uznání snaží i Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS), který usiluje o zapsání nehmotné památky: české pivní kultury jako takové. V současné době je takto na seznamu zapsáno například belgické pivo a tamní pivní kultura.
Které další světové potraviny jsou UNESCO památkou?
Jako kultura a know how přípravy, stolování i konzumování je potom na seznamu dědictví zapsána celá řada dalších světových „potravinových“ památek, mezi nimi například francouzská bageta, čínský tradiční čaj, korejské kimchi, ukrajinský boršč, turecká káva nebo italská pizza Neapolitan. Zapsána jako památka je i celá středomořská strava jako soubor dovedností, znalostí, rituálů, symbolů a tradic v zemích zahrnujících Kypr, Chorvatsko, Španělsko, Řecko, Itálie, Maroko a Portugalsko.
Zdroje: Ceskenoviny.cz, Zatec-and-the-landscape-of-saaz-hops.com, ICH.unesco.org, Ceske-pivo.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko