Chcete zhubnout, jíst zdravě nebo se vyvarovat řadě civilizačních chorob? Pak jste už určitě několikrát narazili na tipy, které radily vyřadit z jídelníčku uměle zpracované potraviny. Víte ale, že průmyslově zpracovanou potravinou jsou nejen chipsy a instantní jídla, ale třeba také kysané zelí, sýry a jogurty? Záleží totiž, zda daná surovina prošla primárním, sekundárním či terciárním zpracováním. Přečtěte si, v čem se takové potraviny liší a které jsou opravdu zdraví škodlivé.
Potraviny se průmyslově zpracovávají, aby se nejen zrychlila, zjednodušila a samozřejmě i zlevnila jejich výroba, ale také aby se prodloužila jejich trvanlivost a možnost skladování. Spotřebitelům mají navíc usnadnit jejich konzumaci a přípravu a díky vylepšené chuti je přinutit takové výrobky opakovaně kupovat. V některých případech je průmyslové zpracování žádoucí nebo vyloženě nezbytné a nijak u dané suroviny nesnižuje její prospěšné vlastnosti (mnohdy je naopak zvyšuje). U mnohých je ale zbytečné a rizikové.
Patří sem čerstvé, případně jednoduše tepelně upravené (sušené, pečené, pražené, vařené) potraviny, kterým se nijak výrazně nemění složení a jejich strukturu a chuť neovlivňují žádná umělá aditiva. Díky tomu si také zachovávají většinu cenných živin a zdraví prospěšných látek a jsou nedílnou součástí zdravého a vyváženého jídelníčku.
Řadíme sem ovoce a zeleninu, houby, ořechy, maso, obiloviny (rýži, ovesné vločky atd.), luštěniny, mléko, vejce apod. Za primárně zpracovanou potravinu tak můžeme například považovat mrazem sušené ovoce, uvařené vejce nebo maso či pražené ořechy.
DDanilovic / Shutterstock.com
Představují další krok od primární úpravy. Ze zpracované zeleniny sem například patří kysané zelí nebo nakládané okurky, z ovoce marmelády, kompoty, vína i za studena lisované oleje (např. olivové). Z mléka jogurty a sýry, z obilovin čerstvé pečivo.
Většina z vyjmenovaných do pestré a nutričně vyvážené stravy rozhodně patří, nicméně i v této kategorii si výrobci hledají způsoby, jak do produktů propašovat co nejvíce cukrů, sladidel, soli, konzervantů či dalších. Ve zbytečně velkém množství i u produktů, u kterých bychom to možná tolik nečekali, například u konzervovaného ovoce a zeleniny, marmelád, „fitness“ výrobků z obilovin apod. Jednoduše řečeno opravdu zdravé sekundárně zpracované potraviny by měly obsahovat co největší obsah těch primárních.
A nakonec ultrazpracované potraviny, které jsou těmi, o kterých se hovoří jako o nevhodných a potenciálně škodlivých. Vznikají průmyslovými procesy, během kterých se suroviny komplexně rozkládají nebo upravují a následně se používají k výrobě úplně jiných „nových“ výrobků, jejichž strukturu, chuť, vůni i trvanlivost hojně upravují aditiva (přidané cukry, sladidla, soli, trans mastné kyseliny, konzervanty, barviva, umělá dochucovadla a další éčka). Také kvůli tomu se tyto potraviny spojují se zvýšeným výskytem obezity, cukrovky, rakoviny, vysokého tlaku či cholesterolu a dalších civilizačních onemocnění.
Řadíme sem cukrovinky, slané snacky, instantní nebo mražené a hotové pokrmy a polotovary, limonády a slazené nápoje, sladké i slané trvanlivé balené pečivo, různé omáčky a dochucovadla, fast food, cereálie (včetně kukuřičných lupínků), mnohé uzeniny se složením dlouhým na několik řádků (např. debrecínská šunka), stejně tavené či toustové plátkové sýry a další.
Dean Drobot / Shutterstock.com
Při občasné a příležitostné konzumaci nejsou ultrazpracované potraviny nijak škodlivé, rozhodně se ale nedoporučuje je jíst pravidelně a na denní bázi od rána do večera.
A jak tedy dostat do jídelníčku více primárně a sekundárně zpracovaných surovin oproti terciárních? Může jít i o drobné a postupné změny. Namísto slazeného ovocného jogurtu dejte přednost bílému jogurtu s čerstvým ovocem. Namísto instantní kaše plné cukru a sladidel si uvařte ovesné vločky a ty doslaďte medem a ořechy. Tavené sýry vyměňte za tvrdé nebo čerstvé a náhražky šunek typu debrecínka za výběrovou šunku s vysokým podílem skutečného masa. Místo balených toustových chlebů dejte přednost čerstvému pečivu nebo vlastnímu z domácí pekárny.
Zdroj: Harvard Health Publishing, Healthline, The BJM