Pivo a kávu čeká kvůli zákazu plastových kelímků zdražení. Češi jich ročně spotřebují stovky milionů

Žena vyhazující jednorázový plastový kelímek do popelnice Danupol Wongchai / Shutterstock.com

Nově podepsaný zákon zakazuje výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů, brček i krabiček na jídla. Výrobci nyní mají dva roky na to, aby definitivně přešli na ekologičtější alternativy. Týká se to přitom i kelímků na pivo nebo kávu, kterých Češi ročně spotřebují ohromné množství. V čem se budou pravděpodobně studené i teplé nápoje prodávat a jak se to promítne do jejich ceny?

Přečtěte si také

Pistáciové věnečky s žloutkovým krémem: Lahodná pochoutka jako z luxusní cukrárny

Platovým kelímkům odzvonilo, na prvním místě je recyklace

V České republice se ročně spotřebuje kolem 50 milionů plastových obalů pro jídla z rychlého a rozvážkového občerstvení a 340 milionů jednorázových kelímků na kávu, z toho 77 % je navíc opatřeno plastovým víčkem. Vyplynulo to z údajů společnosti EKO-KOM, které uvedla Česká tisková kancelář (ČTK).

V rámci Evropské unie se poté množství všech ostatních kelímků odhaduje na 36,5 miliardy kusů a k tomu 24 miliard víček. Většina z nich by přitom měla v souladu se zmíněným zákonem v následujících letech z trhu úplně zmizet.

Výrobci nyní usilovně pracují na hledání vhodných alternativ. Nevyvrací ovšem předpoklad, že se dražší ekologické materiály promítnou do cen potravin a nápojů. „Mnoho společností aktivně pokračuje v hledání a podpoře řešení tohoto problému. Firmy také často spolupracují v navrhování takových produktů, které jsou co možná nejvhodnější pro následnou recyklaci,“ uvedl pro ČTK Bohuslav Čížek, hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. Nedá se ale vyloučit, že některým společnostem kvůli tomu vzrostou náklady,“ doplnil Čížek.

Svaz zpracovatelů masa již dříve upozornil na to, že obaly masných výrobků za poslední rok zdražily o zhruba 100 %. Firmy tak musí hledat způsoby, jak ušetřit, a výrobci musí upravit své technologie. Například společnost Maso Uzeniny Polička investovala do nové balicí linky, která je úspornější na provoz a používá vakuové balení mletého masa, jež obsahuje o polovinu méně plastu než běžně používané balení. „Protože je nový obal skladnější, můžeme lépe využít přepravní kapacity a vysílat na silnice méně nákladních vozů. To nám umožnilo snížit u našeho mletého masa uhlíkovou stopu o 34 procent," uvedl generální ředitel firmy Josef Polánek.

Hromada jednorázového papírového a dřevěného nádobí – kelímků, příborů, talířků a tašek AtlasStudio / Shutterstock.com

Řešením je papír i znovu využitelné obaly

Obvyklou náhradou v případě kelímků na kávu bývá například papír. Jak ovšem již v červnu uvedl internetový zpravodaj Deník.cz, problém může představovat jeho nedostatek. České papírenské firmy nemají dostatečné výrobní kapacity, aby se zvládly rychle přizpůsobit nově vzrostlé poptávce. U krabiček, tácků nebo kelímků tak může být změna pozvolnější. „Znamená to investici do strojního zařízení, a to se určitě neprojeví okamžitě,“ vysvětlil Miloš Lešikar z Asociace českého papírenského průmyslu.

Mnohé restaurace, kavárny i benzinové pumpy v posledních letech zařazují do svého sortimentu opakovaně využitelné skleněné, silikonové či keramické termo kelímky a hrnky. Koncem roku 2018 také v ČR odstartoval projekt vratných Rekelímků a Rekrabiček, který postupně využívá stále více provozoven.

Nahraďte jídlo s sebou domácí stravou

V čem se budou prodávat nápoje ze stánku?

Zákaz plastů se významně dotkne také piva prodávaného v jednorázových plastových kelímcích. I v tomto ohledu hledají výrobci vhodné náhrady. Jak se však ukazuje, jakékoliv vhodné alternativní řešení je vždy několikanásobně dražší než plast. Češi se tak budou muset připravit i na možné navýšení cen čepovaných nápojů.

Žena držící dva plastové kelímky s pivem Pavel Kosolapov / Shutterstock.com

Pivo může zdražit i o 5 korun

Výrobci například zvažují používání silnějších papírových obalů, případně kompostovatelných papírových kelímků, které jsou uvnitř potažené kukuřičnou fólií. U těch zase naráží na vyšší pořizovací náklady. Zatímco cena jednoho plastového kelímku se dnes pohybuje kolem 90 haléřů, u kompostovatelného to může být 2–5 korun. Firmy se proto obávají, že přesně o tuto částku budou nuceni zvednout i ceny stánkového piva, jak například pro CNN Prima NEWS uvedl Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Poměrně dobře nyní na různých festivalech a venkovních akcích funguje systém zálohovaných kelímků, za které zákazníci běžně zaplatí kolem 50–70 korun. Začíná je využívat čím dál více stánkařů i pořadatelů kulturních akcí. Tyto kelímky je vždy možné v místě prodeje vrátit. Nevýhodou ovšem je, pokud chce zákazník s pivem odejít a nemá možnost vyzvednout si zálohu zpět.