Zavařovací sezóna vrcholí! Co všechno se dá doma sterilovat a jaké vychytávky si pořídit?

Sklenice se zavařenou zeleninou Chatham172 / Shutterstock.com

Zavařování je oblíbeným způsobem, jak zpracovat letní sklizeň ovoce, zeleniny a hub i jak uschovat mnohé druhy jídel na celou zimu. Zavařit se totiž dá i maso, polévky nebo hotová jídla, která můžete využít při cestování nebo jako základ pro rychlou večeři. V našem článku vám poradíme, v čem všem se dají potraviny sterilovat i jaké druhy jsou k tomu vhodné.

Přečtěte si také

Sladká inspirace z jihu: Sicilské mandlové torrone s vůní skořice

Zelenina a houby

K zavařování se hodí okurky (kromě salátových), zelí, mrkev, celer, petržel, rajčata, květák, kukuřice, cibule, papriky či chřest. Zkrátka všechny druhy, které se dají jíst tepelně zpracované.

Z hub jsou vhodné pevnější hříbky, klouzky, hlíva i žampiony. Ať už do jedné sklenice uložíte zeleninu a houby pouze jednoho druhu, nebo budete experimentovat s různými kombinacemi, základem všeho je chuťově výrazný lák.

Ten se připravuje z octa s vodou, do níž se přidává například česnek, kopr, cibule, zázvor, fenykl či feferonky. Z koření se nejčastěji dává pepř, hořčičné semínko, bobkový list, nové koření, kmín, semena koriandru, tymián, jalovec a hřebíček.

Nemáte čas zavařovat? Skočte si pro sklenice v akci

Omáčky, kečupy a sirupy

Zakonzervovat si do sklenic můžete také nejrůznější zeleninové a pálivé omáčky, domácí kečupy, čalamády a čatní a stejně tak i zeleninové a ovocné šťávy a sirupy. Ty se vám budou v zimě hodit jako vitamíny nabitý povzbuzovač a posilovač imunity, nebo jako lahodná přísada do vánočních drinků a svařáků.

Ovoce a marmelády

Klasikou jsou kompoty a džemy z třešní, meruněk, švestek, broskví, jablek, hrušek, jahod, lesních plodů, angreštu i rybízu, za vyzkoušení ovšem stojí také ananas, mango či kiwi. Praktická jsou zavařená, nastrouhaná kořeněná jablka, která využijete jako rychlý základ pro štrúdly a záviny.

Do marmelád, džemů a kompotů se při sterilaci přidává kyselina citronová a cukr (případně jiné sladilo). S chutěmi si vyhrajete díky koření. K ovoci se hodí hřebíček, badyán, anýz, vanilkový lusk, skořice, citrusová kůra i špetka chilli a doporučujeme zkusit přilít také kapku alkoholu, například brandy či rumu.

Police plné sklenic se zavařenou zeleninou monticello / Shutterstock.com

Maso, polévky a hotová jídla

Sterilovat se dá i velká škála hotových jídel: polévky, guláše, čína, plněné papriky, lečo, zeleninové směsi, špagety s omáčkou, zabijačkové speciality apod. Myslete pouze na jedno pravidlo: pokrmy by neměly obsahovat mouku, strouhanku ani smetanu (ty v případě potřeby doplňte až při ohřívání).

Z mas se zavařují téměř veškeré druhy, nejčastěji hovězí, vepřové, drůbeží, ale také telecí a jehněčí. Samotné maso může být před konzervací uvařené nebo upečené, nicméně i syrové. V takovém případě se tepelně upraví během zavařování, které by mělo probíhat nejméně 1,5 hodiny při 100 °C.

Pár dobrých rad i vychytávek pro ty nejlepší zavařeniny

Důležité je udržovat vše v naprosté čistotě: sklenice, pracovní plochu i ruce. U ovoce a zeleniny vybírejte vždy jen zralé, zdravé a nenahnilé plody. Pod víčkem by po uzavření sklenice měla vždy zbýt nejméně 1,5 cm vysoká mezera a po sterilaci nechte nádoby vždy chladnout dnem vzhůru.

V obchodech se můžete poohlédnout i po řadě vychytávek, které vám práci ulehčí. Pro opatrnou manipulaci s horkými sklenicemi se hodí nerezové zavařovací kleště s pogumovanou rukojetí a nalévání obsahu usnadní trychtýře či nálevky na zavařovací sklenice, které mají širší zakončení a stojí pár desítek korun. Ve výbavě určitě oceníte také teploměr i samolepící etikety pro poznačení data výroby a obsahu nádob.

Sklenice se zavařenou zeleninou stojící dnem vzhůru na utěrce Ivonne Wierink / Shutterstock.com

V čem všem se dá doma zavařovat?

Obyčejný a tlakový hrnec: na dno dejte napařovací mřížku nebo rošt, na který sklenice naskládáte, aby nestály přímo na dně (vzájemně se navíc nesmí dotýkat, aby nepraskly), nalijte vodu do výšky 2,5 cm a vařte na mírném ohni.

Zavařovací hrnec: pokud se u vás doma zavařuje ve velkém, pak je zavařovací hrnec tím nejlepším pomocníkem. Existují velkoobjemové smaltované a nerezové, nebo elektrické s displejem a časovačem, které umí nastavit přesnou teplotu, případně disponují dalšími užitečnými funkcemi.

  • Pořiďte si například smaltovaný hrnec v retrodesignu, jehož součástí je kovový rošt, praktické nerezové kleště i poklice s otvorem pro vložení zavařovacího teploměru. Nebo přímo soupravu pro zavařování od Tescomy. Všechny profesionální pomocníky najdete v letácích prodejen s domácími potřebami.

Myčka na nádobí: zvolte mycí program, který má alespoň 70 °C, nejlépe však 80 °C. Sklenice vyskládejte do myčky (menší dejte do horních košů) a bez mycí tablety spusťte.

Trouba: na vyšší plech nebo pekáč vyskládejte sklenice, aby se vzájemně nedotýkaly, a přilijte vodu (do výšky 1,5–2 cm). Při předehřátí na 200 °C stačí větším sklenicím sterilování po dobu 10 až 13 minut, menším 5 až 8 minut (záleží také na tvrdosti plodů).

Mikrovlnka: sklenice vyskládejte po obvodu otočného talíře. Na 1 sklenici o objemu 0,7 l počítejte při výkonu 700 W 6 minut, u vyššího výkonu 800 W stačí zavařovat po dobu 4,5–5 minut.