Velikonoce na Slovensku a Ukrajině. Některé zvyky vás hodně překvapí

Velikonoce na Slovensku a Ukrajině. Některé zvyky vás hodně překvapí Canva

Ať už v rodině držíme nějaké tradice, nebo ne, všichni tak trochu známe české velikonoční zvyky, které se jen trochu liší podle regionu, v němž žijeme. V sousedním Slovensku a jen o kousek dál na Ukrajině ovšem mají řadu svých obyčejů, o kterých jsme my Češi možná ještě neslyšeli.

Přečtěte si také

Domácí jogurt vyrobíte i bez jogurtovače. A za pár korun!
Domácí jogurt vyrobíte i bez jogurtovače. A za pár korun!

Slovensko

Tradice se na Slovensku stále dodržují, a to hlavně na vesnicích. Už kdysi mezi ně patřilo třeba mytí se v potoku na Velký pátek, které mělo zajistit celoroční zdraví a krásu.

Na Bílou sobotu se vždy uklízelo a vařilo, aby až v pondělí přijdou „kupači“, je bylo čím pohostit. V tento den se také malovala vajíčka a připravovala nadílka. V neděli všichni křesťané pospíchali do kostela. V minulosti s sebou navíc nosili i velikonoční dobroty – beránka nebo mazanec – aby jim je farář posvětil.

Nejslavnostnějším dnem je Velikonoční pondělí

Kluci chodí od domu k domu polévat vodou a „šibať dievčatá korbáčom“. Je zajímavé, že na východě preferují spíše „oblievačku vodou“ a na západě zase „šibačku“. Naše kolegyně Noe pocházející ze Slovenska se směje: „Na našich vesnicích ty holky fakt lituji. Někdy se převlékají do suchého oblečení i desetkrát za den.“

Hlavně si pochutnat

Ženy koledníkům na oplátku dávají malovaná vajíčka, hostí je a těm starším nalévají domácí pálenku. Mezi typická jídla patří beránek, kynuté koláče, na západě Slovenska jidášky, připravují se také chlebíčky, pečený králík, bramborový salát s majonézou a různé pokrmy z vajec.

Na východě Slovenska je rozšířené tradiční obřadní jídlo, tzv. velikonoční hrudka nebo syrek. Připravuje se pomalým vařením vajec a mléka ve vodě, dokud se nesrazí, a následně se směs přecedí přes gázu. Může se dělat na sladko, ale i na slano. Syrek se podává na velikonoční neděli všem členům rodiny a na Velikonoční pondělí se nabízí „kupačom“.

Beránek nechybí na českých ani slovenských velikonočních tabulích. Canva

Ukrajina

Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem roku. Předchází jim 40denní půst, poté se světí pascha (obdoba mazance), vajíčka, tvaroh či klobásy. „Velikonoce na Ukrajině začínají v kostele,“ vypráví Kristýna, která má ukrajinské kořeny. Celá rodina si jde nechat posvětit košík s jídlem, a to konkrétně s domácími produkty, jako je máslo, chleba, mazanec či klobásy.

Po příchodu domů se všichni posadí ke stolu, přiťuknou si vajíčkem a ochutnají mazanec i ostatní dobroty. Po půstu začíná o Velikonocích naopak hodování. Jí se klobásy, vaječné pokrmy, bramborový salát a spousta jídel z masa.

Jídlo se nosí také na hroby, kde se o ně ještě ťuká se vajíčkem. Jako tradice se na Ukrajině dávají dárky, třeba nové boty nebo šaty. Také se nesmí pracovat, dokonce i okopávání zahrádky nebo řezání dřeva je zakázáno.

Pascha je podobná mazanci. Canva

Připomeňme si také naše tradice

Asi nejvýraznějším symbolem českých Velikonoc je pomlázka. Tu by si měli chlapci a muži uplést sami z vrbových proutků, než s ní o Velikonočním pondělí vyrazí na koledu. Za říkanku a vyšlehání ženy, která tak má do dalšího roku zajištěné zdraví a mládí, dostávají zdobená vajíčka či jídlo a starší, stejně jako na Slovensku, alkoholické pohoštění.

Pečení v plném proudu

Polévání vodou se u nás také dodržuje, nicméně jeho podoba se liší podle regionu. Někde jsou polévány dívky při koledě, jinde v úterý ráno vyráží ženy polévat muže. Co ale mají snad všechna území společného, je pečení mazance, jidášů a beránka.

Mazanec připomíná slunce a je zajímavé, že se dříve chystal také ve slané podobě se sýrem. Jidáše symbolizují provaz, na němž se zrádce Ježíše Krista oběsil, a beránek odkazuje na Boží stádo a také zastupuje starověké a středověké obřadní jídlo – maso berana, které kvůli vysoké ceně nahradilo pečivo ve tvaru beránka.

Na Květnou neděli se světily kočičky, tedy větve jívy. Lidé je pak v domácnostech umísťovali ke křížům a obrázkům svatých i kolem polí, aby chránily úrodu. V současnosti už si je obvykle dáváme jen do vázy jako dekoraci a symbol jara.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz