Firma H&M píchla v Číně do vosího hnízda, ta ji vymazala z map. Co se vlastně děje?
Jako by čínský komunistický režim mávnutím kouzelného proutku vymazal společnost H&M z Číny. Taková je reakce na prohlášení této švédské oděvní společnosti v souvislosti s možnými nucenými pracemi v čínské oblasti Sin-ťiang.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
O co Pekingu v Sin-ťiangu jde?
O ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang budeme zřejmě slýchat častěji, a to nejen v souvislosti s módou. Tato největší provincie Čínské lidové republiky má přes 21 milionů obyvatel, přičemž přibližně 11 milionů z nich se řadí k Ujgurům – národnostní menšině převážně muslimského vyznání. Oblast sousedí s osmi státy, mimo jiné s Ruskem a Kazachstánem.
Právě ona příhodná poloha Sin-ťiangu je pro vládu v Pekingu tak důležitá. Díky ní je totiž pro Čínu významnou spojnicí v projektu Nové Hedvábné stezky, která má ještě více posílit vliv Číny ve světě. A kromě toho se v Sin-ťiangu nachází také velmi bohatá ložiska ropy.
„Opatření v rámci války proti terorismu“
Jelikož se jedná o oblast, jejíž obyvatelé mají separatistické tendence, snaží se je Čína potlačit. Nutno podotknout, že Sin-ťiang je autonomní pouze na papíře – v roce 2017 komunistická sin-ťiangská vláda přijala anti-extremistický zákon, který mimo jiné oficiálně uznává využití výcvikových středisek určených k vymýcení extremismu.
Po útocích z 11. září 2001 pak čínská vláda ospravedlňuje své kroky vůči Ujgurům jako válku proti terorismu. Nápravné tábory podle satelitních snímků existují pravděpodobně už od roku 2014 – za poslední roky se ovšem výrazně rozšiřovaly a mezi lety 2017 a 2018 už pokrývaly oblast přibližně 140 fotbalových hřišť.
Jak situace Ujgurů souvisí s módním průmyslem?
Je tomu jen pár měsíců, co jistý ruský muž našel ve sportovních botách značky North Face vzkaz s prosbou o pomoc: „Help I am in jail in China pleas help Uyghur “(„Pomozte, jsem vězněn v Číne. Prosím o pomoc, Uyghur“ – pozn. red). Pravost vzkazu se nepodařila ověřit, nicméně svět si musel znovu položit onu otázku – jak čínská vláda s menšinovou populací Ujgurů reálně zachází?
Existují totiž oprávněné obavy podložené mnoha zprávami, že vláda v Pekingu nutí Ujgury pracovat ve fabrikách vyrábějících zboží pro 83 světových značek. Tyto nucené práce však Čína oficiálně považuje za plán na ekonomický rozvoj Sin-ťiangu, který by měl pomoci se zmírněním chudoby v oblasti.
Které světové značky jsou na seznamu?
Projekt Save Uighur, Australian Strategic Policy Institute (ASPI) uvádí, že se v devíti čínských provinciích nachází 27 fabrik, které využívají práce Ujgurů z nápravných táborů. Tento seznam je skutečně dlouhý a nechybí na něm známé značky, jako jsou Adidas, BMW, Bosch, Calvin Klein, Electrolux, Gap, General Motors, H&M, Jaguar, Lacoste, Land Rover, Mercedes-Benz, Nike, Polo Ralph Lauren, Puma, Tommy Hilfiger, Victoria’s Secret, Volkswagen, Zara a mnohé další.
Co na to dotčené firmy?
Firem uvedených na ASPI seznamu se vazba na organizace, které na nucené práce využívají Ujgury, velmi silně dotýká a na portálu Business & Human Rights Resource Centre svou pozici vysvětlují. Podle jejich prohlášení mnohdy o třetích stranách, které můžou zneužívat lidskou pracovní sílu, nemají dostatek podrobnějších informací, a tudíž nevědí, že k takovým praktikám dochází.
Firmám vadí mimo jiné bavlna ze Sin-ťiangu
Světové firmy se začínají ozývat a proti praktikám Pekingu s Ujgury se vymezovat. Těmi posledními jsou H&M a Nike, které své námitky vznesly ještě v roce 2020. Obě firmy vyjádřily obavy v souvislosti s bavlnou pocházející z provincie Sin-ťiang, která je zřejmě zpracovávána také Ujgury. Čína totiž produkuje 22 % světové bavlny, přičemž 84 % čínské bavlny pochází právě ze Sin-ťiangu.
Mnoho světových značek (např. Adidas, Burberry, C&A, DECATHLON, Esprit, Gant, Gap, Guess, H&M, Ikea, Hugo Boss, Jysk a mnohé další) je členem iniciativy globální světové organizace Better Cotton Initiative (BCI), která se snaží zlepšovat podmínky pro pěstitele bavny, životní prostředí, pracovníky a zamezovat zneužívání dětské práce. Jen v letech 2018–2019 licencovaní farmáři BCI sklidili více než 5,6 milionů metrických tun, což dělá přibližně 22 % globální produkce bavlny.
Canva
A co Čína na prohlášení H&M a Nike?
Reakce z Pekingu přišla až nedávno, respektive poté, co se na sociální síti Weibo pod loňským článkem objevil příspěvek mladých čínských komunistů: „Kvůli bojkotu bavlny ze Sin-ťiangu šířit fámy, a přitom chtít v Číně vydělávat? To by se vám líbilo!" A kolotoč se rozjel.
Zboží od H&M tak zcela zmizelo z čínských internetových obchodních platforem a spolupráci s ní ukončily i čínské filmové hvězdy. Čínské pobočky H&M zmizely také z Apple aplikace Mapy, Baidu Maps a dalších aplikací, které jsou v Číně dostupné.
V prohlášení H&M na oficiálních stránkách znělo, že je firma „...hluboce znepokojena zprávami různých nevládních organizací a médií, které čínskou vládu obviňují z diskriminace a nucených prací etnicko-náboženských menšin.“ Toto prohlášení H&M ze svého webu stáhlo, avšak ještě před týdnem, 25. března 2021 se na něj odkazoval článek v deníku New York Times.
Lituje teď H&M svého stanoviska?
Vypadá to však, že se H&M snaží situaci uklidnit, jelikož je čínský trh pro švédskou firmu velmi důležitý, ostatně jako pro jakoukoli jinou značku. H&M se nechalo slyšet, že respektuje čínské zákazníky, nezaujímá žádný politický postoj a bude v Číně dlouhodobě i nadále působit.
Některé čínské osobnosti oznámily ukončení spolupráce i se značkou Nike, zatím se ovšem zdá, že protičínská opatření tvrději zasáhla jen H&M. Ale možná je to jen otázka času. Na Weibo se totiž podle agentury AFP objevují i další značky, které dříve k praktikám Pekingu zaujaly podobný postoj – mezi nimi je například Adidas, Zara a Gap.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko