Sedavé zaměstnání v kombinaci se špatným složením stravy je moderní zabiják. V dnešní době máme k dispozici nepřeberné množství potravin, ze kterých si jídelníček můžeme sestavit přesně podle individuálních potřeb. Bohužel opak je často pravdou a výsledkem jsou civilizační choroby, například v podobě infarktu či mrtvice. Co tedy jíst, abychom si zajistili dlouhodobě lepší kondici?
Nikoho asi nepřekvapí, když doporučíme jíst velké množství ovoce a zeleniny. Jedná se o skvělé a přirozené zdroje minerálů a vitamínů. Navíc mnoho druhů ovoce a zeleniny obsahuje vlákninu, důležitou pro naše zažívání. Salát místo nezdravé svačinky pomáhá snižovat množství spořádaných kalorií za den, a tím snižovat nápor na srdce a cévy.
Listová zelenina, jako špenát či kapusta, v sobě obsahuje velké množství vitamínu K, který hraje důležitou roli v obraně proti kornatění cév a napomáhá správnému srážení krve, jak ve své studii Vitamin K: the effect on health beyond coagulation ukazuje doktor Vermeer z univerzity v Maastrichtu.
Sladké bobule, jako brusinky či borůvky, mají nejenom výbornou chuť, ale také obsahují nálož antioxidantů, které pomáhají tělo chránit před tzv. oxidativním stresem a bojují proti zánětům. Studie Pennington Biomedical Research Center například prokázala, že pravidelné pojídání borůvek zlepšuje fungování buněk, ze kterých jsou naše cévy tvořeny.
A v neposlední řadě určitě musíme doporučit konzumaci česneku, zejména v syrové podobě. Možná nebudete zrovna vonět, sníží se vám však cholesterol a krevní tlak.
Celozrnné potraviny jako pečivo či těstoviny jsou vynikajícím zdrojem vlákniny. Ta je dobrá nejenom při trávení, ale pomáhá i s regulací krevního tlaku. Nemusíte zvýšit konzumaci pečiva či těstovin, stačí pouze nahradit všechny tyto typy potravin jejich celozrnnými verzemi. Velká analýza hned 45 studií z časopisu British Medical Journal naznačuje, že lidé, kteří převážně konzumují celozrnné potraviny, trpí civilizačními srdečními chorobami o 22 % méně než ostatní.
Tuky dělají v cévách neplechu a zatěžují naše srdce. Není ale tuk jako tuk. Vyhýbat bychom se měli především těm nasyceným, jež najdeme v másle, sádle a stovkách produktů, které se vyrábí za pomoci palmového, kokosového či lněného oleje. Množství nasycených tuků lze omezit také konzumací pouze libového masa (méně než 10 % tuku).
Neznamená to ale, že bychom se tukům měli vyhýbat úplně. Naopak, některé z nich naše tělo potřebuje a nedostává se mu jich. Patří mezi ně především omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Zdroje těchto blahodárných tuků kolem nás však doslova plavou. Tučné ryby jako losos, makrela nebo tuňák jsou omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami narvané k prasknutí, a měli bychom je do svého jídelníčku zařazovat pravidelně. Ve studii Islandské univerzity se ukázalo, že lidem, kteří třikrát týdně pojídali lososa po dobu 8 týdnů, se výrazně snížil krevní tlak. Pozor však na nešvar přesolování ryb. Draslík našim cévám a srdci škodí a neměli bychom to s ním přehánět. Solničku proto zamkněte raději do spíže.
Neměli bychom si dávat pozor pouze na to, co jíme, ale také na velikost našich porcí. Talíř, který při každém jídle přetéká, a ještě si pak jdeme přidat, skoro zaručuje, že se časem potkáme s jednou z civilizačních chorob. Kontrolujte se proto používáním menší misky či talíře a raději snězte několik velmi malých porcí napříč celým dnem.