Třídění odpadu přehledně: Už nebudete tápat, co kam vyhodit

Třídíte správně odpad? Poradíme vám jak na to. Canva

Dovolíme si tvrdit, že se Češi naučili třídit odpad velmi zodpovědně. Téměř všichni známe barvy jednotlivých kontejnerů – žlutý na plasty, modrý na papír a zelený na sklo, případně s oranžovou nálepkou na kartony a s šedou nálepkou na kovy. Obecně ale platí, že ne vše, co do určených kontejnerů v dobré víře vyhodíme, lze adekvátně zpracovat. Na co si dát pozor?

Přečtěte si také

Bolí vás klouby? Zapomeňte na gumové medvídky a zařaďte na jídelníček těchto 7 potravin

Plast

Až 69 % plastů, které vytřídíme, lze recyklovat – většina z nich se tak přetváří do nových plastových výrobků. Do žlutých kontejnerů zpravidla házíme fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích a kosmetických přípravků či kelímky od mléčných výrobků atd.

Nepatří sem však obaly od čisticích přípravků, žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky.

  • Při třídění se vždy řiďte piktogramy na obalech, které vám napoví.

Papír

Papír je kromě klasického využití také nejrozšířenějším materiálem používaným k výrobě spotřebitelských obalů – bez něj by to často zkrátka nešlo. Do modrého kontejneru, který je určený na papír, tedy vynášíme tiskoviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky nebo knihy.

V žádném případě sem nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír (kapesník, toaletní papír, obal od pizzy apod). Tyto materiály už nelze dále recyklovat!

  • Velkým neduhem bývají použité dětské pleny – ty patří do odpadu směsného!

Sklo

Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat například barevné lahve od nealkoholických i alkoholických nápojů. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Čiré sklo nicméně vhazujeme do kontejneru bílého – pakliže by se skla pomíchala, nemohl by být materiál recyklován na nové výrovky z čirého skla. Do bílého kontejneru patří třeba čiré lahve od alkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin a rozbité skleničky.

Do žádné z nádob určených pro sklo nepatří keramika a porcelán, případně ani autosklo, zrcadla, drátované sklo nebo zlacená a pokovovaná skla.

  • Ve většině měst dodnes narazíte na zmíněnou dvojici kontejnerů. Moderní technologie však začínají umožňovat třídění skla dohromady – možná je tedy časem vystřídá jeden kontejner.
Třídění není složité. Canva

Nápojový karton

Pokud na kontejneru naleznete oranžovou nálepku, pak sem patří krabice od džusů, vína, mléka a mléčných výrobků, které je potřeba před vhozením do kontejneru řádně sešlápnout. Nepatří sem „měkké" sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. Neodhazujte sem ani nápojové kartony silně znečištěné od zbytků potravin.

Kovy

Do kontejnerů na kovy patří drobnější kovový odpad, který lze skrze otvor bez problémů prostrčit – typicky plechovky od nápojů a konzerv, kovové tuby, alobal, kovové zátky, víčka, krabičky, hřebíky, šroubky, kancelářské sponky a další drobné kovové odpady.

Nepatří sem plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek ani domácí spotřebiče. Tyto druhy odpadů se třídí ve sběrných dvorech samostatně.

Vybrané elektro

Nesmíme zapomenout ani na baterie, které mají ve světě odpadů své speciální místo. Použité a nepotřebné baterie můžete zanést na místo zpětného odběru (tam, kde se baterie prodávají nebo do sběrného dvora), případně je vhodit do zdířky ve speciálním červeném elektro-kontejneru.

Pokud je baterie součástí již nepoužitelného přístroje, lze ji společně s přístrojem vhodit do elektroodpadu, do kterého patří veškerá drobná, vysloužilá elektrozařízení s maximálními rozměry 51×36×40 cm. Vysloužilé autobaterie pak patří pouze na místo zpětného odběru – do autoservisu či výrobci automobilů.

Kam s tím? Nejen u třídění elektra buďte obezřetní, abyste nic nepopletli Canva

Co přináší budoucnost?

  • V českých městech se nově objevují tzv. Chytré popelnice, které napoví, kolik je v nich odpadu, a motivují k ještě důslednějšímu třídění.
  • Všechny popelnice občanů ve městě dostanou speciální QR kódy, které budou při každém vysypávání evidovány v systému Econit. Ten sbírá data, díky nimž se s propojením s technickými službami města dá zjistit, co v popelnicích končí. Tento projekt si slibuje zlepšení třídění odpadů i finanční úsporu. Podobné projekty mají podle odborníků smysl, protože v Česku stále velké množství odpadů končí na skládkách.