Rajčata do zahrady i na balkon: Jak vybrat správné odrůdy a citlivě je předpěstovat?

Jak na pěstování rajčat? Základem je správný výběr odrůd i předpěstování Canva

Pěstování rajčat je velmi rozšířenou aktivitou mezi českými zahrádkáři. Každý z nich k tomu přistupuje po svém v závislosti na podmínkách, které má. Začátek je ale pro všechny stejný: vybrat správná semínka a nezpackat jejich výsev. Čím víc pozornosti věnujete těmto dvěma krokům, tím větší šanci na bohatou úrodu máte.

Přečtěte si také

Vyzvednutí balíku kdykoli chcete: výdejní boxy zavede PPL i Česká pošta
Vyzvednutí balíku kdykoli chcete: výdejní boxy zavede PPL i Česká pošta

„Na světě není lepších věcí než opravdové lásky a doma vypěstovaného rajčete. To ví každý, kdo někdy okusil hořkost vztahu a rajče z obchodu.“ Protože se s tvrzením Thomase Jeffersona, v pořadí třetího prezidenta USA, nedá než souhlasit, pustíme se do pěstování rajčat pěkně poctivě od píky. Právě teď je na to ten nejlepší čas.

Kdy vysévat

Byť někteří nedočkavci vysévají semínka rajčat doma za okno už od února, s běžnými odrůdami (ne těmi ranými) je lepší počkat alespoň do poloviny března. Je to z toho důvodu, že ven se sazenice vysazují až po zmrzlých v polovině května, tedy v době, když už po ránu nehrozí přízemní mrazíky.

Jelikož byla letos zima vcelku tuhá, je možné, že si na přemístění sazenic ven budeme muset počkat o něco déle. A protože není úplně dobré trápit je doma za oknem déle než 6–10 týdnů, je právě teď ideální doba na jejich výsev.

Byť někteří nedočkavci vysévají semínka rajčat doma za okno už od února, s běžnými odrůdami (ne těmi ranými) je lepší počkat alespoň do poloviny března Canva

Nepodceňujte plánování

Pěstovat lze nesmírné množství odrůd rajčat – kulatá, masitá, soudková, cherry, balkonová, zahradní, keříčková, pnoucí apod. Rozmanitá je rovněž i škála jejich barev, která se ostatně odvíjí od prospěšných látek v plodech obsažených.

Právě kvůli velkému množství odrůd rajčat je vhodné si jejich výsev naplánovat. Než vyrazíte pro ta správná semínka, zodpovězte si následující otázky:

  • Kde budu rajčata pěstovat? Na záhonu v zahradě, ve foliovníku, v truhlíku na balkoně?
  • V jakých podmínkách budou rajčata růst? Podle toho vybírejte dobu jejich zrání. Žijete-li například ve výše položených oblastech, je možné, že velká a masitá rajčata u vás nestihnou do konce sezóny dozrát. Obecně platí, že menší plody dozrávají rychleji.
  • Jaký s nimi mám záměr? Chcete si jen pár kousky zpestřit sezónní jídelníček, přidávat čerstvé plody do salátů nebo pro děti? Nebo chcete spíš plody vhodné ke grilu a k masu, do hamburgerů? Chcete si nějaké naložit, nasušit nebo zpracovat na domácí kečup? I podle toho se dají vybrat nejvhodnější odrůdy.

Odpovědi vám pomohou ujasnit si alespoň přibližné množství semínek, které budete potřebovat, a později díky nim budete schopni i lépe vybírat a kombinovat jednotlivé odrůdy.

Vyberte kvalitní semínka

Stojany v obchodech jsou plné nepřeberného množství semínek od různých dodavatelů. Když vybíráte, myslete na to, že by na obale měl vždy být uvedený název a adresa dodavatele, druh, odrůda a kategorie, které předurčují způsob pěstování, počet semínek nebo hmotnost v gramech a datum spotřeby.

Dále pak lze vybírat mezi hybridním a nehybridním osivem, mořeným a organickým, tedy nemořeným.

  • Hybridní semena musí mít ze zákona označení F1 nebo „hybrid“. Často bývají výnosnější, nehodí se však k dalšímu semenaření. Pokud byste si tedy semínka na další sezónu chtěli zajistit z vlastních zdrojů, hybridním odrůdám se raději vyhněte. Do dalších „generací“ často nepřenášejí žádoucí vlastnosti jako zvýšenou výnosnost nebo odolnost vůči chorobám, a některé dokonce ani netvoří pyl, takže byste na vlastní semínka z nich čekali marně.
  • Nehybridní semena jsou naproti tomu k semenaření ideální. Na jejich obalech nenajdete žádné označení, jen postrádají výše zmíněné F1 či hybrid. Mohou mít nižší výnosy, to ovšem neznamená, že se jedná o horší odrůdy. Nehybridní odrůdy nabízejí větší výběr osiv v bio kvalitě.
  • Mořená a jinak upravovaná osiva musí na tuto skutečnost na obale upozorňovat. Poznat se dají také podle toho, že doslova hrají všemi barvami – jsou modrá, červená apod., podle druhu mořidla. Ta je chrání především proti houbovým chorobám.
  • Nemořená semínka si můžete doma ošetřit sami v různých bylinných nálevech. Doporučuje se například ten heřmánkový, případně kombinace heřmánku, kopřivy a přesličky. Semínka máčejte do vlažného nebo úplně vychladlého nálevu alespoň na 10 hodin, klidně je nechte namočené přes noc. Déle ne, aby nezačala zahnívat. Už jen máčením ve vodě podpoříte jejich klíčivost, bylinné látky navíc dodají semínkům jak ochranu, tak sílu.
Kryté minipařeniště zpomaluje vysychání substrátu a pomáhá udržovat uvnitř stabilní mikroklima Canva

Zajistěte ideální podmínky pro výsev

Substrát bez patogenů, ale i bez živin

Připravená semínka vyséváme do lehkého substrátu určeného k výsevu. Takový substrát je zbavený veškerých živých látek, aby semínku nehrozilo žádné nebezpečí. Nejsou v něm ani žádné živiny, ty však ani nejsou potřeba – semínko vyklíčí z toho, co samo má. Důležité je dopřát výživný substrát až později sazenicím.

Substrát není nutné kupovat, vyrobit si ho můžete i sami doma. Do staršího pekáčku nasypte hlínu, oroste ji, ať není úplně suchá, a dejte na 30 minut do trouby při 100 °C zapařit. Tím ji zbavíte veškerých patogenů a semínek plevelů. Vyséváme do zchladlého substrátu, do mělkých důlků, které jen zlehka zahrneme. Dáváme pozor na to, aby substrát nevyschl.

Stabilní mikroklima zajistí minipařník

Kryté minipařeniště je levné a jelikož se vyrábí v nejrůznějších velikostech, vejde se téměř na každý okenní parapet. Kromě toho, že zpomaluje vysychání substrátu, pomáhá uvnitř udržovat i stabilní mikroklima – ideální kombinaci vlhkosti a tepla, což mimo jiné zvyšuje klíčivost semínek a urychluje jejich vyklíčení. Lze k tomu použít i různé vaničky od jídel překryté průhlednou fólií nebo sáčkem a utěsněné tak, aby se dovnitř zbytečně nedostával vzduch.

Pozor na teplotu

Při výsevu je potřeba semínkům zajistit teplotu alespoň 25 °C, ideální je umístit je na parapety jižně orientovaných oken. Necháváme je tam ale jen do chvíle, než se začnou na povrch drát první lístečky, potom je dobré přemístit je na chladnější místo do cca 15–18 °C. Pokud mají sazečky příliš mnoho tepla, rostou rychle do výšky a výsledkem budou tenké a vytáhlé rostlinky, ne příliš silné. Snížením teploty zpomalíte jejich růst a dopřejete jim čas k zesílení.

Vše začíná výběrem kvalitních semínek

Vyzkoušejte sadbovače nebo Jiffy

Při předpěstování volně do substrátu je dříve či později nutné vzešlé sazeničky přesadit neboli přepikýrovat. To ovšem vyžaduje jemné a citlivé zacházení, abyste neponičili kořenový systém rostlin.

Vyzrát na tento problém můžete tak, že vysejete do oddělených sadbovačů. Vyzkoušet lze také kokosové nebo rašelinové Jiffy – tablety určené k předpěstování sazenic. Po navlhčení nabobtnají a semínka do nich jdou snadno vtlačit. Rostlince navíc prý pomáhají vytvořit vitální kořenový systém. I s tabletou je pak později vezmete a dáte do větší nádoby s výživným substrátem, nijak tedy mladé rostliny nestresujete přesazováním.

Máte nějaké vlastní vyzkoušené a prověřené vychytávky při pěstování rajčat? Dejte nám o nich vědět do komentářů pod článkem.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz