Uvařenou rýži můžete mít v lednici až čtyři dny, je však třeba ji propláchnout studenou vodou

Ženská ruka dává misku s rýží do lednice Adrian Luca / Shutterstock.com

Vaříte si na pár dní dopředu? Neradi plýtváte potravinami, a tak zbylé jídlo spotřebujete druhý den? V případě rýže to může být velmi problematické, hrozí nebezpečí otravy. Po uvaření ji proto zchlaďte, poté ji můžete jíst ještě čtyři dny. Na co dalšího si dát pozor?

Přečtěte si také

Revoluční technologie ze zahraničních supermarketů, které byste uvítali i v Česku

V uchovávané rýži se množí bakterie

Rýže patří už několik let mezi nejoblíbenější přílohy. Je jednou z nejrozšířenějších plodin světa a pro více než polovinu lidí na planetě tvoří základ jídelníčku. Málokdo ale ví, že obsahuje bakterie, které nezmizí ani po jejím uvaření. Následné uchovávání rýže při pokojové teplotě tvoří ideální podmínky pro jejich nebezpečné množení.

Proč je konzumace rýže další den nebezpečná?

Syrová rýže může obsahovat výtrusy bakterie zvané Bacillus cereus. Ty je velmi těžké zničit a nezabije je ani klasické vaření. Pokud rýži ale konzumujete ještě teplou, ihned po uvaření, otrava vám nehrozí. Bakterie se totiž nestihnou rozmnožit.

Neměli byste si tedy rýži ani předem předvařovat a nechávat ji na teplém místě, například dokud není hotov zbytek pokrmu. V případě, že je uvařená rýže skladována při pokojové teplotě, bakterie vyklíčí a mohou produkovat tzv. enterotoxiny, které jsou příčinou otravy jídlem. Enterotoxiny zůstávají v rýži dokonce i poté, co je znovu ohřívána.

Ruka dává rýži v krabičce do lednice Adrian Luca / Shutterstock.com

Jak správně uchovat uvařenou rýži?

To neznamená, že musíte zbytky rýže vyhodit. Mnozí z nás chtějí uchovat zbylou uvařenou rýži v lednici a čekají, dokud přirozeně nevychladne. To je však chyba. Je potřeba, aby byla ochlazena rychle a nestála příliš dlouhou dobu v pokojové teplotě. Proto uvařenou rýži například propláchněte studenou vodou. Po zchlazení je již možné ji skladovat v lednici. Jak dlouho vydrží vařená rýže? Skladovat a jíst byste ji měli maximálně čtyři dny.

Riziko nesprávné přípravy

Velmi oblíbený způsob přípravy rýže, v případě, že nezvolíte varné sáčky, je nasypat ji do hrnce, zalít vodou a vařit, dokud se veškerá tekutina neodpaří. Tento způsob je přitom velmi nebezpečný, jelikož se z potraviny nedostanou pryč všechny škodliviny. Vy se tak při její konzumaci můžete otrávit arzenem.

Arzen se do rýže dostává v průběhu pěstování, z pesticidů a hnojiv, které zemědělci používají. Pokud je jeho „konzumace” dlouhodobá, může u lidí způsobit vývojové problémy, cukrovku, potíže se srdcem, ale i rakovinu.

Žena vyndává rýži z rýžovaru Jimmy Vong / Shutterstock.com

Jak správně rýži vařit?

Jestliže rýži namočíte přes noc do vody, zbavíte ji 80 % škodlivých látek. Před samotným vařením ji ještě propláchněte, dokud nepoteče čirá voda, a následně ji nechte vysušit. Do hrnce dejte pět dílů vody, jeden díl rýže a osolte. Pomalu přiveďte k varu, zakryjte pokličkou a vařte ji na nejmenším ohni 10–15 minut.

  • Tip: Pro ušetření času s přípravou rýže si pořiďte rýžovar. Usnadní vám vaření i složité cezení rýže a poradí si s téměř jakýmkoliv druhem. Oblíbeným modelem je rýžovar Sencor SRM 0600WH v ceně od 449 Kč, který zvládne uvařit 0,45 kg rýže. Alternativou může být multifunkční rýžovar Tefal Classic 2 RK102811 (od 1 129 Kč), který kromě rýže připraví také cereální kaši či další pokrmy v páře.

Jaké jsou druhy rýže?

Přírodní rýže má hnědou barvu. Právě její vnější vrstva obsahuje tělu prospěšné živiny. Z bílé rýže je tato vrstva při zpracování odstraněna, tudíž přijde o většinu z nich. Existuje mnoho druhů rýže, uvádíme ty nejdostupnější:

Rýže Parboiled

Podíváme-li se na druhy rýže z pohledu technologické úpravy, je rýže parboiled výživově nejbohatší. Její zrna se před samotným loupáním namáčí a speciálně předpaří. Při tomto procesu se živiny přesunou ze slupek přímo do zrna rýže a ta se stane nutričně cennější. Díky této proceduře se parboiled rýže rychleji uvaří, nerozvaří se a nelepí.

Jasmínová rýže

Jasmínová rýže je tradiční součástí asijské kuchyně. Lze ji vařit i dusit. Po uvaření je lepivější, takže se hodí zejména k pokrmům s omáčkou. Je doporučeno nekombinovat ji s výraznými druhy masa, ale spíše s neutrálními, jako je kuřecí či krůtí. Má lehce nasládlou chuť, používá se proto i v dezertech.

Různé druhy rýže na dřevěných lžících marilyn barbone / Shutterstock.com

Rýže Basmati

Jedná se o nejušlechtilejší typ rýže. Pěstuje se na úpatí Himaláje a je zavlažována ledovcovou vodou. Je typická svým dlouhým zrnem a příjemnou oříškovou chutí. V kuchyni oceníte především její nelepivost a krátkou dobu přípravy. Basmati je také přirozeně bezlepková.

Hnědá rýže – Natural

Hnědá rýže není zbavena povrchové vrstvy, tudíž obsahuje oproti bílé variantě daleko větší množství vlákniny, vitamínů a minerálů. Má v sobě také mnohonásobně více nenasycených mastných kyselin a obsahuje větší množství rostlinných bílkovin. Chutná po oříšcích a její pravidelná konzumace napomáhá čištění střev.

Zdroje: Bezpecnostpotravin, NZIP, sciencedirect.com, webmd.com,