Uvařenou rýži nenechávejte dlouho na lince. Odbornice varuje před bakterií, která přežije i vaření
Rýže je příloha, se kterou není téměř žádná práce. Nemusí se škrábat jako brambory, uvaří se během pár minut, a když jí připravíte víc, bez problémů ji můžete uložit do lednice na další den. Jenže právě tady se skrývá háček. Nesprávně skladovaná rýže může obsahovat bakterie a toxiny, které způsobují otravu. Jak s ní po uvaření správně zacházet, aby zůstala bezpečná, vysvětluje odbornice na bezpečnost potravin.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Rýže může obsahovat bakterii, která přežije i vaření
Syrová rýže může přirozeně obsahovat spory bakterie Bacillus cereus. Tyto bakterie se běžně nacházejí v půdě, prachu, vodě i na rostlinách a do potravin se mohou dostat už během pěstování nebo zpracování. Samotné vaření je ale nemusí zničit. Jejich odolné spory dokážou vysoké teploty přečkat.
To ale neznamená, že je čerstvě uvařená rýže nebezpečná. Pokud je stále horká a podává se bez zbytečného odkladu, bakterie nemají vhodné podmínky k růstu. Problém nastává až ve chvíli, kdy rýže začne pomalu chladnout a několik hodin zůstane stát při pokojové teplotě. V tu chvíli se spory mohou aktivovat, bakterie se začnou množit a během toho vytvářejí toxin, který už pozdější ohřev nemusí odstranit.
To znamená, že bychom rýži neměli nechávat dlouho stát v hrnci na sporáku nebo v rýžovaru a nepřipravovat ji několik hodin dopředu. Pokud víte, že ji nesníte hned, je lepší ji zchladit a uložit do lednice.
Dominik_Spalek / Shutterstock.com
Rýži je potřeba uklidit včas. Poté vydrží v lednici 24 hodin
O tom, jestli zůstane rýže bezpečná ke konzumaci, rozhoduje především čas. Proto bychom ji po uvaření neměli nechávat dlouho stát na lince a měli bychom ji včas uložit do lednice. „Uvařenou rýži je bezpečné uchovat při pokojové teplotě pouze několik hodin (např. od oběda do večeře). Pokud se s blízkou konzumací nepočítá, je potřebné rýži zchladit a při teplotě v lednici (2–8 °C) je možné ji bezpečně uchovat cca 24 hodin,“ uvádí Ing. Daniela Winklerová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro aditiva v potravinách Státního zdravotního ústavu.
Jinými slovy, rýže k obědu uvařená a k večeři snědená je v pořádku. Jakmile ale víme, že zbytek dojíme až druhý den, začíná se počítat každá hodina na lince navíc. Jak už jsme psali v článku na Kupi, jídlo je vhodné nechat krátce vydýchat, rozdělit ho do menších nádob a do 2 hodin od uvaření přesunout do chladu.
„Po rozdělení je zpravidla vhodnější uložit pokrm po 1 až 2 hodinách do lednice než čekat na jeho úplné vychladnutí,“ doporučuje Stanislava Kutějová z Krajské hygienické stanice Zlínského kraje.
Rozdělení do menších nádob má u rýže smysl i samo o sobě. Ve vysokém hrnci zůstává střed dlouho vlažný a právě taková teplota bakteriím vyhovuje.
Tip redaktorky: Osobně rozděluji ještě teplé jídlo do skleněných dóz. Mohu do nich dát i horké jídlo a poté je nechám vychladnout na lince. Navíc v nich mohu příští den pokrm ohřát.
Přílohu můžete uložit i do mrazáku
Pokud víte, že zbytek rýže nesníte v den uvaření nebo následující den, je lepší ji zamrazit. „Uvařenou a zchlazenou rýži lze zmrazit a uchovat při teplotě −18 °C až cca 1 měsíc. V mraženém stavu se bakterie nemnoží, a tedy nemohou vytvářet toxiny,“ vysvětluje Winklerová.
Důležité je dodržet správné pořadí: nejdříve rýži zchladit, potom ji můžete dát do mrazáku.
aomas / Shutterstock.com
Ohřev toxin nezničí
Jakmile druhý den vyndáme rýži z lednice a ohřejeme, bereme to jako pojistku, protože horko na bakterie platí. U rýže tím ale problém nekončí. Bacillus cereus se totiž při stání v teple rozmnoží a vytvoří toxin. „Vzhledem k tomu, že toxiny Bacillus cereus jsou termostabilní, nelze je ohřevem bezpečně zničit,“ uvedla Winklerová.
Rizoto nebo rýžový salát vydrží kratší dobu
Jiná situace je u pokrmů, ve kterých je rýže jen jednou ze složek. „Přídavky dalších surovin k rýži (rizoto, salát) mohou vnést do pokrmu další mikroorganismy, proto je správné tyto pokrmy zkonzumovat co nejdříve, maximálně do několika hodin po přípravě,“ doplňuje Winklerová. Rýžový salát z lednice tedy nemá stejnou trvanlivost jako samotná rýže.
Otrava z rýže se obvykle projevuje do několika hodin
I když rýže nijak nezapáchá a chutná úplně normálně, přesto v ní může být přítomný toxin. Ten totiž nemění její barvu ani strukturu, takže zbytek rýže z lednice vypadá úplně normálně. Nepomůže přitom ani ochutnání. Rýže se totiž nekazí v běžném smyslu, jen v ní přibývá látka, kterou naše smysly nezachytí. „Případně vytvořené toxiny nemění vzhled uvařené rýže, tedy na rýži se nic nepozná,“ potvrzuje Winklerová.
Podle ní jsou nejčastějšími příznaky otravy zvracení a většinou i průjem. Objevit se mohou relativně krátce po konzumaci a záleží přitom na míře kontaminace, množství snědeného pokrmu i na věku a zdravotním stavu konzumenta. Podle odbornice potíže zpravidla odezní do 24 až 48 hodin. Portál Bezpečnost potravin uvádí nástup nevolnosti a zvracení za 0,5 až 6 hodin po požití toxinu.
Jelikož ve většině případů potíže během 1 až 2 dnů samy odezní, spočívá léčba především v doplňování tekutin. Pokud jsou však potíže velmi silné nebo neustupují, případně se objeví u malého dítěte, seniora či člověka s oslabenou imunitou, je vhodné vyhledat lékaře.
aomas / Shutterstock.com
Zbytky rýže zchlaďte a snězte do 24 hodin
Na závěr tedy platí jednoduché pravidlo. Pokud rýži nesníte během několika hodin po uvaření, co nejrychleji ji zchlaďte a uložte do lednice. Následně ji spotřebujte do 24 hodin. Pro delší skladování je lepší ji po zchlazení zamrazit. U rizota, rýžových salátů a dalších hotových jídel počítejte s kratší dobou spotřeby. Také nespoléhejte na to, že případný problém vyřeší druhý den ohřev. Pokud se v rýži mezitím vytvořil toxin, vysoká teplota ho nemusí zničit a pouhým pohledem ho nepoznáte.
Zdroje: Ing. Daniela Winklerová pro Kupi.cz, NZIP, SZPI, SZU, EFSA, Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko