Myší trus, špína i falešné potraviny. SZPI loni udělila rekordní pokuty za téměř 200 milionů
Tisíce kontrol, více než stovka uzavřených provozoven a rekordní suma pokut. Potravinářská inspekce zveřejnila výsledky za rok 2025 a některá čísla překvapí i pravidelné návštěvníky restaurací. Největší problémy? Hygiena, falšování potravin i výrobky z dovozu.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Téměř 200 milionů na pokutách. Restaurace patří mezi největší problém
Když Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zveřejnila letošní výroční čísla, nešlo jen o další tabulku statistik. Za některými kontrolami se skrývají provozovny, kam by si většina lidí už znovu nesedla ani na kávu.
Inspektoři SZPI provedli v roce 2025 celkem 47 370 kontrolních vstupů. Nejvíce jich směřovalo do restaurací, bister, rychlých občerstvení nebo kaváren. A právě tady se opakovaně ukázalo, že problém není zdaleka jen v jednotlivých pochybeních.
Téměř 30 % kontrol ve společném stravování odhalilo porušení předpisů. Výsledkem bylo 114 okamžitě uzavřených provozoven. Šlo především o případy závažného porušení hygienických pravidel. Celkově SZPI v roce 2025 pravomocně uložila pokuty za 199 667 000 korun. O deset milionů více než rok předtím. A o zhruba 70 milionů více než před dvěma lety.
Největší problém? Často úplně obyčejná hygiena
Když se mluví o kontrolách restaurací, lidé si často představí prošlé maso nebo špatně skladované potraviny. Jenže realita bývá mnohem méně „instagramová“.
SZPI dlouhodobě zveřejňuje případy, kdy inspektoři narazili na výskyt hlodavců, myší trus, špinavé kuchyně, mastnotu, nefunkční zázemí nebo chybějící teplou vodu. V některých provozech nebylo možné hygienicky mýt nádobí. Jinde byly potraviny skladované v naprosto nevyhovujících podmínkách.
Právě restaurace dnes tvoří více než 73 % všech uzavřených provozoven v Česku. A nejde jen o malé stánky někde na okraji města. Podle dřívějších kontrol končí mezi uzavřenými provozy i známé restaurace nebo podniky v obchodních centrech.
Snide12 / Shutterstock.com
Problémové bývají i dovozové potraviny
Zajímavě vyznívá i statistika podle země původu potravin. Nejvyšší podíl nevyhovujících výrobků měla loni kontrola u potravin dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nevyhovělo 31,5 % hodnocených šarží. U výrobků z EU šlo o 19,5 % a u českých potravin o 13,3 %.
To ale automaticky neznamená, že české potraviny jsou vždy bez problémů. Spíše to ukazuje, že u některých dovozových výrobků bývá kontrola složitější a rizika vyšší.
SZPI během roku řešila například:
- pistácie s aflatoxiny,
- durian obsahující soubor devíti pesticidů,
- falšované masné konzervy
- nebo džusy s nedeklarovanými příměsemi.
Právě falšování potravin je přitom oblast, která spotřebitele často překvapí. Nejde totiž jen o zdravotní riziko, ale také o klamání zákazníka. Člověk si koupí výrobek s určitým očekáváním, ale obsah neodpovídá tomu, co je napsané na obalu.
Kdo dostal nejvyšší pokuty?
SZPI ve výroční zprávě konkrétní firmy za rok 2025 zatím detailně nerozepisuje. Už loňská data ale ukázala, že vysoké sankce dostávají i velké obchodní řetězce.
Například v roce 2024 padla nejvyšší pokuta ve výši 5,25 milionu korun pro Penny Market v Táboře. Další milionové sankce dostaly také provozovny řetězce Billa a další pobočky Penny Marketu.
Nejčastější důvody vysokých pokut bývají:
- prodej nebezpečných nebo nejakostních potravin,
- porušení hygienických pravidel,
- klamání spotřebitele,
- špatné označování výrobků
- nebo opakované porušování předpisů.
Výše pokuty se přitom odvíjí nejen od samotného prohřešku, ale i od velikosti firmy, délky trvání problému nebo toho, zda šlo o opakované porušení pravidel.
lamekayu05199 / Shutterstock.com
Co na to respondenti?
Redakce Kupi oslovila několik zákazníků v obchodním centru v Ostravě. A ukázalo se, že kontroly restaurací a obchodů lidé sledují mnohem víc než dřív.
- „Když někde vidím na internetu fotky od inspekce, většinou už tam nejdu. Hlavně když jde o špínu v kuchyni. To člověka přejde chuť okamžitě,“ říká dvaatřicetiletá Petra, která pracuje v administrativě.
- „Mně asi nejvíc vadí falšované potraviny. Člověk si koupí něco dražšího v domnění, že je to kvalitní, a pak zjistí, že to není pravda. To beru skoro hůř než nějakou hygienu,“ myslí si Milan, který nakupoval v supermarketu poblíž centra.
- „Upřímně mě překvapilo, kolik restaurací zavřeli. Člověk má někdy pocit, že když podnik normálně funguje a má plno lidí, tak je všechno v pořádku. Ale očividně to tak být nemusí,“ říká studentka Nikola.
- „Já si dneska hodně kontroluju hodnocení podniků a občas i web Potraviny na pranýři. Dřív by mě nenapadlo něco takového řešit,“ dodává paní Jana, která byla v obchodním centru s vnukem.
Kontroly budou pokračovat dál
SZPI avizuje, že se chce dál zaměřovat hlavně na problematické segmenty trhu. Tedy především provozovny společného stravování a rizikové dovozové potraviny. Pomáhat mají i modernější laboratorní metody a cílenější kontroly.
Pro běžného zákazníka je ale možná nejzajímavější něco jiného. Že kontroly dnes nekončí jen u „prošlého jogurtu“. Čím dál častěji se řeší i falšování potravin, nepravdivé složení nebo hygienické podmínky, které mohou přímo ovlivnit zdraví lidí. A právě restaurace zůstávají místem, kde inspektoři narážejí na problémy nejčastěji.
Zdroje: SZPI, Kupi.cz, respondenti redakce
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko