Zapomenuté adventní rituály: Tradice, které kdysi chránily domov a přinášely hojnost
Prosinec je měsíc očekávání, světla a tichého zklidnění. V Česku se k němu váže množství svátků a tradic, z nichž některé známe všichni, jiné upadly téměř v zapomnění. Přitom právě tyto staré zvyky napovídají, jak lidé vnímali temnou část roku – jako čas, kdy je dobré se zastavit, něco si přát a chránit domov před neštěstím. Pojďme si projít prosincové svátky den po dni – od začátku adventu až po Tři krále. A možná zjistíte, že řadu staročeských tradic má smysl si připomenout i dnes.
Co v článku najdete
- 1. prosinec – Začátek adventu (v roce 2025 připadá na pondělí)
- 4. prosinec – Svatá Barbora (Barborky)
- 5. prosinec – Mikulášská nadílka
- 7. prosinec – Ambrož (Ambrožská obchůzka)
- 12.–21. prosinec – Temné dny
- 13. prosinec – Svatá Lucie (Lucky)
- 17.–21. prosinec – Svatý Tomáš (v roce 2025: 21. prosinec)
- 19.–23. prosinec – Zlatý týden
- 24. prosinec – Štědrý den
- 25. prosinec – Boží hod
- 26. prosinec – Svatý Štěpán
- 27.–31. prosinec – Mezivánoční dny
- 27. prosinec – Sv. Jan
- 28. prosinec – Mláďátka
- 31. prosinec – Silvestr
- 1. leden – Nový rok
- 6. leden – Tři králové
1. prosinec – Začátek adventu (v roce 2025 připadá na pondělí)
Co znamená: Symbolický start čtyřtýdenního období klidu, rozjímání a příprav na Vánoce.
Historické pozadí: Advent byl dříve především půst – žádné oslavy, minimum práce, hodně duchovního ticha. Církevní tradice používala temné barvy, světice svíčky a rorátní zpěvy zněly už od časného rána.
Zajímavosti:
- V minulosti se adventní věnec nedával na stůl, ale zavěšoval se ke stropu na stužkách.
- Každá svíčka symbolizuje jednu důležitou lidskou hodnotu: Naději, mír, radost a lásku.
4. prosinec – Svatá Barbora (Barborky)
Co znamená: Svátek věnovaný dívkám a ženám, také ochránkyni proti náhlé smrti.
Tradice: Trhání větviček třešní či višní („barborek“). Pokud do Štědrého dne vykvetly, čekalo dívku do roka zasnoubení.
Zajímavosti:
- Barbora byla jednou z nejpopulárnějších světic v českých zemích — její sochy stávaly u dolů a kamenolomů, protože chránila horníky.
- V některých krajích chodily „Barborky“ v bílých šatech s maskou – byly předobrazem dnešních čertů a andělů.
5. prosinec – Mikulášská nadílka
Co znamená: Tradiční návštěva Mikuláše, anděla a čerta. Hodnotí dětské chování za celý rok.
Historické pozadí: Podle legendy sv. Mikuláš pomáhal chudým rodinám tajným darem. Odtud pochází zvyk dávat sladkosti do bot nebo punčoch.
Zajímavosti:
- V některých vesnicích se věřilo, že právě v tuto noc se vrací duše zemřelých předků do domácností. Rodiny proto nechávaly na stole chléb nebo kousek jablka jako „pohoštění“.
- Do začátku 20. století chodilo tolik čertů, že některé obce musely tradici regulovat — děti se příliš bály.
Branislav Cerven / Shutterstock.com
7. prosinec – Ambrož (Ambrožská obchůzka)
Co znamená: Svátek sv. Ambrože, patrona včelařů, dětí a učitelů.
Tradice: Obchůzka vysoké bílé postavy zvané Ambrož — s dlouhými pruty, kterými symbolicky „napomínal“ neposlušné děti.
Zajímavosti:
- Tento zvyk přežívá hlavně na Moravě.
- Ambrožovy pruty nebyly jen výhrůžka — měly zajistit zdraví do dalšího roku (podobná symbolika jako u pomlázky).
12.–21. prosinec – Temné dny
Co znamená: Období, kdy se podle lidové víry tenčí hranice mezi světem živých a mrtvých. Lidé byli opatrní, aby k sobě nepřivolali neštěstí.
Tradice:
- Očista domova vonnými bylinami: Šalvěj, pelyněk, jalovec.
- Věšení ochranných rostlin nad dveře.
- Zákaz hlučných prací.
Zajímavosti:
- Šalvěj měla chránit před „zlým pohledem“ a nemocemi.
- Pelyněk byl považován za nejsilnější ochrannou bylinu Slovanů — proto se používal právě v prosinci.
13. prosinec – Svatá Lucie (Lucky)
Co znamená: Lucie — patronka světla, čistoty a pořádku.
Tradice: Lucky, ženy v bílém se zakrytou tváří, obcházely domácnosti. Kontrolovaly pořádek, předení a chování dětí.
Zajímavosti:
- Rčení „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“ vzniklo proto, že dříve byl 13. prosinec nejkratším dnem roku (před zavedením gregoriánského kalendáře).
- Lucky nesměly mluvit. Komunikovaly jen zvukem, šustěním nebo ukazováním.
17.–21. prosinec – Svatý Tomáš (v roce 2025: 21. prosinec)
Co znamená: Tomáš byl svátkem posledních velkých předvánočních příprav.
Tradice:
- Pekly se štoly, perníky, chléb na Vánoce.
- Nesmělo se hýbat s nábytkem ani prát — narušilo by to klid domácnosti.
- Dívky zaklepávaly na kurník – první kohout předpověděl charakter ženicha.
Zajímavosti:
- Tomáš je spojený s nejdelší nocí roku — zimním slunovratem.
- Věřilo se, že se „slunce rodí znovu“, proto se pekly kulaté koláče symbolizující sluneční kotouč.
Perníčky ze špaldové mouky
Perníčky patří mezi klasické vánoční cukroví, které by nemělo chybět u žádného štědrovečerního stolu. Zkuste letos pro změnu jejich alternativu z celozrnné špaldové mouky, která dodá těstu příjemnou oříškovou chuť.
19.–23. prosinec – Zlatý týden
Co znamená: Poslední dny před Štědrým dnem, čas uklidnění a posledních příprav.
Tradice:
- Domy se zdobily snopem obilí (symbol hojnosti).
- Pekly se poslední druhy cukroví.
- Lidé chodili „na Zlatou neděli“ nakupovat na trh.
Zajímavosti:
- V některých regionech se každé ráno pálila bylinková směs pro štěstí — hlavně rozmarýn, levandule a kadidlovník.
- Věřilo se, že v tomto období se v noci prochází „Dvanáct měsíčků“ kontrolující pořádek v hospodářství.
24. prosinec – Štědrý den
Co znamená: Vyvrcholení adventu, nejvíce magický den v roce.
Známé tradice: Zlaté prasátko, půst, rozkrajování jablka, lití olova, lodičky z ořechových skořápek.
Zajímavosti:
- Skutečným tradičním jídlem nebyl kapr, ale půstová hrachová kaše nebo vánoční kuba.
- Šupina pod talířem není pověra z 19. století – sahá až do pohanských rituálů hojnosti.
25. prosinec – Boží hod
Co znamená: Den klidu a setkávání s rodinou.
Tradice: Podávalo se nejlepší jídlo roku – obvykle husa, kachna nebo kuře.
Zajímavost: Domácnost neměla být rušena prací. Dokonce se nedoporučovalo ani zametat – „vymetlo by se štěstí z domu“.
26. prosinec – Svatý Štěpán
Co znamená: Svátek koledníků a darů.
Tradice:
- Obcházky koledníků s písněmi.
- Otevírání studánek (symbol zdraví).
- Sypání zvířatům posvěceného zrní pro štěstí.
Zajímavost: V některých oblastech se na Štěpána vyjíždělo „na koně“ — jízda měla zajistit zdravé nohy na celý rok.
Vánoční punč
Vánoční punč je horký nápoj plný voňavého koření, který během chvilky vykouzlí tu správnou vánoční atmosféru. Připravte si jej doma a vychutnejte se svými blízkými.
27.–31. prosinec – Mezivánoční dny
Tyto dny se tradičně nazývaly „svaté“ — měly být klidné, bez velkých prací.
27. prosinec – Sv. Jan
- Lidé pili „Svatokopecké víno“ proti nemocem.
- Věnec z jalovce měl chránit před zimními neduhy.
28. prosinec – Mláďátka
- Symbolické plácnutí proutkem mělo zajistit zdraví (dnes už se nepraktikuje).
31. prosinec – Silvestr
- Čočka pro peníze, šumivé víno pro radost.
- Nesmělo se vynášet smetí – odnese se štěstí.
1. leden – Nový rok
Tradice:
- Čočka (bohatství)
- Vepřové (síla a hojnost)
- Vyhýbat se drůbeži (štěstí by „odlétlo“)
Zajímavosti:
- Novoroční úklid byl zakázaný — „zametl bys si nový začátek“.
- První návštěva v domě měla být mužská — přinášela štěstí.
6. leden – Tři králové
Co znamená: Uzavření vánočního období.
Tradice:
- Psaní K+M+B na dveře posvěcenou křídou.
- Tříkrálová koleda.
- Pálení zbylých bylin z prosince jako ochrana domu.
Zajímavosti:
- Zkratka K+M+B není jmény králů, ale „Christus mansionem benedicat“ – „Kristus požehnej tomuto domu“.
- Nejstarší doložená tříkrálová koleda na našem území je z 16. století.
Zdroj: Kupi, Lucie Záhorová
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko