Pokud nepatříte k menšině, která na zahraniční dovolenou létá se sportovní taškou, zřejmě jste někdy museli stát před rozhodnutím, jaký kufr si koupit. Ten s tvrdým obalem (skořepinou), nebo měkký látkový? Oba mají své výhody i nevýhody, ale jeden z nich je velmi náchylný k poškození.
Vozíte s sebou na dovolenou nebo pracovní cesty skořepinový, nebo látkový kufr? A jakou velikost? Názory cestovatelů se různí.
„Lítám pravidelně do Německa a po pěti textilních kufrech jsem přesedlala na skořepinové a už bych neměnila. Sice je to investice, kupovala jsem ty dražší, ale vyplatí se,“ píše na fóru jedna cestovatelka.
„Létám docela často, a proto kupuju zásadně textilní kufry. I nejlevnější mi vydrží klidně 5 let (létám minimálně 5× ročně). Jeden skořepinový zemřel hned po prvním letu, druhý mi vydržel cca rok. A nebyly nejlevnější, stály kolem 3 tisíc,“ kontruje jiný cestovatel.
Silné hlasy se ozývají z obou táborů, ale tentokrát se zaměříme právě na časté výtky proti „skořepiňákům“.
Podle různých nákupních rádců i českého dTestu by se mohlo zdát, že skořepinové kufry jsou mnohem odolnější, a není se tedy o čem bavit, ale praxe ukazuje něco trochu jiného. Jak to?
Skořepinové kufry jsou taková cestovní zavazadla, jejichž skelet je vyroben z plastu, výjimečně z kovu. Tyto materiály jsou samozřejmě mnohem odolnější proti roztržení nebo dešti než látka, ale často i lépe chrání obsah kufru – například lahve a další předměty, které si vezete z dovolené a mohly by se rozbít. Jenže není skořepina jako skořepina.
Levné kufry s tvrdou plastovou stěnou jsou velmi náchylné k prasknutí, zvlášť pokud kufr není úplně plný a stěny se mají kam promáčknout. Jakmile kufr na letišti odevzdáte u přepážky, čeká ho cesta po pásu a hlavně přehazování (doslova) z pásu do vozíku nebo přepravního auta a z něj do letadla. A personál s kufry většinou nezachází zrovna v rukavičkách. Často se tedy stává, že kufr jeho majiteli vyjede na pásu prasklý.
Textilní kufry (nebo prostě ty neskořepinové) mají různou podobu. Úplně základní jsou látkové, ty dražší pak disponují různými typy měkčených povrchů na bázi plastu, pěny nebo pryže. Jak už jsme zmínili, sice neodolají tak dobře dešti nebo nárazům, ale mají jednu zásadní výhodu – jsou poddajné. V situacích, kde skořepinové kufry praskají, se ten látkový pouze promáčkne.
Hodně lidí tedy volí pro cestování letadlem spíš měkké kufry. Ale pokud cestujete sami autem, autobusem nebo vlakem, kde kufr nečeká tak náročná manipulace, klidně vsaďte na stylový skořepinový.
Nejen boky, ale i další části kufru se snadno poškodí.
Zvláštní pozornost je dobré věnovat upevnění a zpracování koleček kufru. Obecně se dá říct, že pro minimalizování rizika ulomení by tato kolečka měla z kufru co nejméně vyčnívat. Na trhu je řada hlavně stylových skořepinových kufrů, které mají hned čtyři kolečka, aby kufr sám stál a dal se při chůzi vést vedle těla. To je trochu ošemetné. Vyčnívající kolečko se ze skeletu může při nárazu snadno vylomit a se čtyřmi máte hned čtyřnásobnou šanci.
Jestli kufr teprve vybíráte, zkuste zvolit takový, který má opravdu bytelná kolečka a je spíše menší. Úplně ideální by bylo, kdyby měl kolečka jen dvě a z velké části zapuštěná do těla kufru. Takové zavazadlo sice musíte táhnout nakloněné, ale zase je velmi malá pravděpodobnost, že na letišti budete řešit reklamaci (viz níže).
Dále u kufru zkoumejte kvalitu a bytelost držadla. To by mělo být ze silného plastu nebo kovu a na první dojem by mělo na kufru pevně držet, nikoliv být uvolněné, jako by se chystalo každou chvíli ulomit.
Na sociálních sítích a cestovatelských fórech jsme narazili na zajímavý tip, jak snížit pravděpodobnost, že vám kufr někdo vykrade nebo úplně odcizí.
Tento tip spočívá v tom, že nebudete cestovat s krásným novým kufrem, ze kterého na první pohled čiší, že patří někomu bohatému, ale spíše s nenápadným až omšelým kufrem. Pokud dokážete oželet estetické hledisko, něco na tom je.
Zatímco okázalý kufr může potenciálním zlodějům říkat „jsem plný cenností, vem si mě“, o ten obyčejný skoro nikdo ani okem nezavadí. Jen se zamyslete nad tím, jakých kufrů si na letišti sami nejvíce všímáte. Jsou to ty velké skořepinové a s výraznými barvami, že?
Lidem, kteří cestují málo, se hodí připomenout, že odolnost kufru mohou trošku zvýšit.
První možností je obalení zavazadla potravinářskou fólií už doma, čímž zabráníte poškrábání kufru, zničení zipů a u látkových zavazadel zvýšíte jejich voděodolnost. Další možností je nechat si kufr profesionálně zabalit až přímo na letišti.
V posledních letech jsou čím dál oblíbenější také obaly, respektive potahy na kufry. V kamenných prodejnách s kufry i na e-shopech si vyberete z řady velikostí a motivů – od papoušků, vtipných obrázků, staveb a vzorů až po ty jednoduché jednobarevné. Fungují podobně jako fólie, akorát jsou opakovaně použitelné.
Pokud vám na letišti po pásu přijede kufr s prasklým bokem, ulomeným kolečkem nebo jiným poškozením, neostýchejte se situaci řešit, letecké společnosti jsou na takové situace připravené.
Vyhledejte přepážku přepravní společnosti, která se starala o váš let, obvykle je velmi blízko u výdeje kufrů. Společně s referentem kufr prohlédnete, sepíšete protokol a v případě elektronického podání připojíte i fotografie jako důkaz. Řada společností vyžaduje doklad o koupi nebo čestné prohlášení o ceně kufru, aby na základě toho mohla vypočítat výši refundace – vyplacení odškodného.
Ale ani pokud na poškození přijdete až na hotelu nebo doma, není potřeba panikařit. Přepravní společnosti mají pro nahlášení poškozeného kufru obvykle limit minimálně 7 dní. V neposlední řadě si zkontrolujte své cestovní pojištění nebo letenky, jestli jste se nepřipojistili právě proti poškození zavazadel. Pak by vás prasklý kufr trápil o to méně.
Napište nám do diskuze, jaký kufr vozíte na dovolenou nebo pracovní cesty vy a proč. Skořepinový, nebo látkový? A jakou velikost?
Zdroj: Kupi.cz