Online podvodů na spotřebitele přibývá. Pozor na manipulativní praktiky i falešné platební brány
Většina z nás si určitě pamatuje doby, kdy se z nich internetoví podvodníci snažili získat peníze pomocí srdceryvných dopisů od strýčka z dalekých končin. Dnes jsou ale mnohem rafinovanější. Přitom nemusí jít o žádné hackery, kteří se vám nabourají do počítače. Mnohdy z vás peníze vylákají jednoduchým trikem při nákupu a prodeji na internetovém bazaru nebo sociální síti. Přečtěte si naše tipy, ať víte, jak se bránit.
Co v článku najdete
Kdo stojí za internetovými podvody?
Většinu zločinů už nemají na svědomí nezkušení jednotlivci. Naopak, vše je dobře připravené a domluvené prostřednictvím sociálních sítí. Podle české policie a bezpečnostní firmy Eset pocházeli zatím iniciátoři podvodů hlavně z Ukrajiny, Ruska nebo Uzbekistánu a komunikovali mezi sebou prostřednictvím platformy Telegram.
Jejich cílem pak nejčastěji byli uživatelé online tržišť, jako je Sbazar, Bazoš nebo Facebook Marketplace. Podobné problémy se ale nevyhýbají ani zahraničním serverům Vinted či eBay, a to bez ohledu na to, jestli se jedná o nákup a prodej oblečení, kosmetiky nebo například elektroniky.
„V posledních letech si všímáme, že útoky jsou stále více organizované a standardním prvkem bývají call centra či jiná společná pracoviště, kde jednotliví útočníci pracují s předem propracovanými scénáři, které se neustále zdokonalují a každý útočník si v hierarchii plní svou specializovanou úlohu,“ řekl pro Českou televizi rada odboru hospodářské kriminality policejního prezídia Ondřej Kapr. Dodal, že v posledních letech stoupají zejména počty útoků, které se nazývají jako reverzní inzertní podvody či bazarové podvody.
Pormezz / Shutterstock.com
Na co si dát pozor?
Manipulativní praktiky
Spousta kyberzločinců útočí na emoce spotřebitelů. Na sociálních sítích se tak často šíří podvod týkající se krachující rodinné firmy z okolí, která ale vyprodává poslední zboží za velmi výhodné ceny. Uživatelé by se měli pozastavit už nad profilem inzerenta a fotkami produktů, případně se podívat i na kontakt a informace o sídle firmy.
Pokud se nachází mimo Evropu, je to jasný signál, že jde o podvod. Spoustu lidí ale dojme smutný příběh, a tak v rychlosti nakoupí i bez kontroly potřebných údajů. Zboží jim zpravidla přijde, ale je jiné než na fotkách a jeho kvalita rozhodně neodpovídá lokální produkci.
Falešná platební brána
Dále by měli nakupující zpozornět v případě, že platba na Facebooku, Vinted nebo jiném tržišti probíhá přes externí platební bránu. A falešný prodejce navíc tvrdí, že ji má ve správě daný bazar. Pokud oběť projeví pochybnosti, má zpravidla vyhráno, protože útočník se raději zaměří na jistější kořist. Jakmile ale najde toho, kdo opravdu za zboží zaplatí, sebere mu peníze z účtu, aniž by mu objednávku poslal.
Navíc se může snažit získat i informace o zůstatku na účtu a další citlivé údaje. I proto odborníci radí nakupovat jen na ověřených e-shopech, jejichž provozovatel je za provedenou transakci přímo zodpovědný. Pokud už kupující jdou do rizika, měli by k tomu využívat speciální účet, na který si vždy zašlou jen částku potřebnou pro uhrazení dané objednávky.
fizkes / Shutterstock.com
Vlastní kurýrní služba nebo zaplacení jistiny
Jistí si před podvodníky nemohou být ani prodejci. Z nich se kyberzločinci snaží vylákat jak osobní údaje, tak peníze. A to hned několika způsoby. Často si vytipovávají inzeráty se zbožím do pěti tisíc korun, aby za případnou krádež nehrozily vysoké postihy. A zadavateli inzerátu napíšou, že by produkt rádi koupili, ale potřebují jeho celé jméno, adresu, e-mail s telefon, protože využijí vlastní kurýrní službu.
Jiní jdou ještě dál, žádají zaplacení jistiny a argumentují tím, že potřebují vědět, jestli jim bude zboží odesláno. Pár chyb se většinou v písemné komunikaci najde, ale už používají poměrně dobrou češtinu a snaží se chovat jako běžný uživatel. Mezi jednotlivými zprávami jsou zpravidla prodlevy, ohánějí se argumenty, proč jim vámi preferovaný způsob odeslání nefunguje apod.
Jak se bránit?
Pokud už k podvodu dojde, určitě má smysl ho nahlásit provozovateli daného webu, správci facebookové skupiny apod. Odcizení peněz pak vždy hlaste na policii a neváhejte s podáním trestního oznámení. Většina podvodníků má na svědomí více podobných případů. Celkově tedy už mohou dosahovat částek, které má smysl řešit. Zároveň existují i databáze podvodů, například Podvodnabazaru.cz.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, novinky.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko